Koronavirus zapůsobil největší průmyslové přerušení od druhé světové války


			Koronavirus zapůsobil největší průmyslové přerušení od druhé světové války

Globální ekonomika a průmysl zažily kvůli covidu-19 velké problémy. Obraty šly radikálně dolů, protože výrobní kapacity musely být kvůli úředním nařízením na dobu neurčitou uzavřeny. A přitom bylo třeba dál platit nájemné a chránit zařízení proti dalším hrozícím rizikům. Protože jen naivní člověk by mohl věřit, že budovy a stroje mimo provoz a bez dozoru nejsou vystaveny žádnému nebezpečí

Vedoucí a řídící pracovníci museli v té době povinně vyklidit kanceláře, dílny a sklady, aby se zabránilo šíření nákaz koronavirem. Proto ale současně ve všech těchto prostorách vznikala nová znepokojivá rizika. Vedle požárů, škod způsobených vandaly nebo krádeží jsou závody bez lidí vystaveny nebezpečí z extrémních výkyvů počasí.

Každá taková událost může zotavení podniku po kompletním lockdownu protáhnout, a přitom navíc způsobit finanční škody z důvodu výpadku obratu, ztráty tržních podílů nebo i reputace, jež však podnikatelům stěží kdo zaplatí. Pro mnohé firmy z nejrůznějších odvětví na celém světě znamenalo tak bezprecedentní přerušení provozu největší zádrhel od konce druhé světové války.

Ačkoli takový rozsah nikdo nemohl očekávat, jsou škody v prázdných provozech předvídatelné a lze se jim vyhnout, pokud odpovědní řídící pracovníci vsadí na aktivní zabezpečení v oblastech, jako jsou požární ochrana, ochrana před velkou vodou a správná údržba.


Mohlo by vás zajímat: Allianz: České pojišťovnictví se z pandemie rychle zotaví


Ocenění rizika

Podívejme se například na škody z výpadků provozu americké vzájemné pojišťovací společnosti s působností po celém světě FM Global v letech 1982 až 2012, jak byly hlášeny v souvislosti s přechodným uzavřením. Podle těch lze dovodit, že požáry vzniklé nikoli žhářstvím, tedy neúmyslné, sice zapříčinily 45 % případů škod, ale jen 18 % co do výše celkových nákladů na požární škody. A obráceně: žhářství, vandalismus a krádeže jsou společně odpovědné za 17 % případů ztrát a škod, ale také bohužel současně za 38 % celkových nákladů na škody.

Podniky se mohou chránit, pokud provedou pečlivé a důsledné ocenění rizik. Do takového posouzení musí být zapojena všechna oddělení, aby bylo možné pokrýt všechny potenciální rizikové faktory. Tým by měl zahrnovat i člena z operativní sféry znalého dobře celý objekt a zapojit by se měl i poradce nebo zástupce odborného pojistitele.


Mohlo by vás zajímat: Ministerstvo zemědělství chybovalo v řízení PGRLF. Kam šla vyplacená podpora?


Extrémní dopady

Přechodně uzavřené provozy jsou možným extrémním důsledkem koronavirové krize. Na druhé straně jsou ovšem také jako reálný fenomén jiné závody vyrábějící na hranici svých produkčních kapacit. Tento rozpor vzniká v případě, kdy je třeba velmi rychle vyrobit předměty s aktuálně vysokou poptávkou, jako jsou dezinfekční prostředky, roušky nebo různé druhy ochranných obleků a štítů. Částečně samozřejmě dochází k tomu, že podniky se vrhnou dočasně na výrobu něčeho, co doposud nikdy nedělaly. V takových případech se provádí často postupy a procesy, jež doposud nebyly praktikovány a kde neexistuje z dosavadní zkušenosti žádné odborné know-how.


Mohlo by vás zajímat: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. Jak vnímá ČNB české pojišťovnictví?


A ke slovu mohou přijít v této souvislosti hořlavé látky zvyšující riziko nové výroby ještě navíc. Další nebezpečí vyplývá z extra skladových prostor, jež mohou být zapotřebí krátkodobě, ale nejsou vybaveny odpovídajícím systémem pro požární ochranu, takže v případě ohně by nebyly dostatečně chráněny. Pro takové situace je dobré pověřit některé manažery, aby průběžně sledovali ve všech provozech optimální rovnováhu mezi ochranou a plným zatížením. Aby plnili funkci jakéhosi vyvažovače mezi potřebami a bezpečností.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články