Nový ministr = nové zákazy. Co přesně Češi nesmí?

„Protiepidemická opatření jsou naprosto klíčovým prvkem ke zlepšení vývoje současné epidemiologické situace. Je proto nutné, aby veřejnost stanovená nařízení i přes určitý diskomfort, zodpovědně dodržovala. Velmi apeluji na veřejnost, aby omezila návštěvy hromadných akcí. Jen tak můžeme šíření viru zabránit,“ řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Mohlo by vás zajímat: Oligopol v oblasti ratingu poškozuje investory i kapitálové trhy

S účinností od čtvrtka 24. září se v celé ČR snižuje limit u hromadných akcí konaných v areálu členěných do sektorů na 1000 osob, pokud je akce uvnitř, a na 2000 osob, pokud je akce venku. Nadále však platí, že u ostatních akcí, kde nejsou možné sektory, zůstává limit 500 osob uvnitř a 1000 osob venku. Do tohoto počtu se nezapočítají osoby, které se podílejí na realizaci hromadné akce, jsou-li oddělené od účastníků. Od počtu 10 osob uvnitř a 50 osob venku lze však akci konat jen v režimu, kdy každý má své místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy. V případě opuštění svého místa k sezení osoby udržují od ostatních dvoumetrový odstup.

U stravovacích zařízení je omezena zavírací doba od 22:00 do 6:00 hodin. Nadále platí, že do provozoven bude moci vstoupit pouze tolik lidí, kolik je míst k sezení. Zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, a to s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu. V případě jídla nebo pití s sebou a následné konzumace na místě je nutný odstup od jiných osob alespoň dva metry, kromě členů domácnosti.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz

Počet diváků na sportovních akcích by se měl podle Prymuly omezit na zmíněných dva tisíce sedících lidí. Omezení konzultoval s vládním zmocněncem pro sport Hniličkou. Prymula v České televizi také uvedl, že Česko je v této oblasti benevolentnější než okolní země. I chystaný omezený počet diváků na sportovních akcích v ČR bude podle Prymuly poměrně vysoký. Očekává ale, že se lidé po stadionu rozprostřou a šance na nákazu bude nízká.

Ve středu 23. 9. přibylo v Česku 2 309 potvrzených případů koronaviru, přibližně stejně jako v úterý. V zemi je nyní rekordních 28 048 nakažených. Přestože většina nemocných má mírný průběh, přibývá hospitalizovaných a obětí. Od začátku září se počet pacientů v nemocnicích s koronavirem více než ztrojnásobil, třikrát více je také lidí ve vážném stavu.

Co přesně je nově zakázáno se detailně podívejte ZDE a ZDE

Kdo je Roman Prymula?

Roman Prymula se celý profesní život věnoval zdravotnictví v oblastech výzkumu, vývoje, vzdělávání, preventivních programů a řízení. V letech 1997–2009 zastával řadu akademických funkcí – zejm. posty prorektora a rektora Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové a následně post děkana Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. V roce 2009 byl na základě výběrového řízení jmenován ředitelem Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po sedmiletém působení ve funkcí ředitele se stal nejprve poradcem a následně náměstkem ministra zdravotnictví. V období od května do září 2020 působil jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví.

Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička k pandemii: Smrtnost je daleko nižší než na jaře!

Roman Prymula se po získání titulu MUDr. zahájil dráhu akademického a vědeckého pracovníka s celoživotním zaměřením na očkování dětí a epidemiologii infekčních chorob. Postupně složil atestace v hygieně a epidemiologii, mikrobiologii, veřejném zdravotnictví a nástavbovou atestaci z epidemiologie; v roce 1994 ukončil studium řízení nemocnic na University of Birmingham. Obhájil kandidaturu v lékařských vědách a v roce 1996 se stal docentem epidemiologie. V roce 1999 získal Ph.D. v epidemiologii a v roce 2007 korunoval svou vědecko-pedagogickou dráhu ziskem titulu profesor hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství. Během profesní dráhy zastával řadu funkcí v mezinárodních a národních organizacích a odborných společnostech (člen Management Board ECDC ve Stockholmu, NATO COMEDS WG-MT, ESWI, WHO poradce pro pneumokoky, atd.).

Mohlo by vás zajímat: V Kooperativě si nemyslíme, že dlužník je náš nepřítel

V současnosti je členem WHO-ETAGE (Evropská imunizační komise), předsedou CEVAG (Středoevropská skupina pro podporu očkování), tajemníkem EVASG ESCMID (vakcinační skupina evropské mikrobiologické společnosti), předsedou České vakcinologické společnosti JEP a členem řady redakčních, edičních či vědeckých rad. Roman Prymula se dlouhodobě věnoval klinickému výzkumu nových vakcín. V této oblasti dosáhl řady prioritních výsledků, které publikoval v mnoha prestižních světových vědeckých časopisech. Za zmínku stojí 6 publikací v časopise The Lancet, z toho 4 prvoautorských. Tyto práce byly citovány 2000x, jeho Hirschův index je 20. Nyní se věnuje reformám evropských očkovacích kalendářů a reformě primární péče. Roman Prymula je ženatý, má dceru a syna. Pokud najde trochu volného času, věnuje se šachu, je nositelem titulu mistr FIDE. 

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2018 v Česku dle oPojištění.cz

Kontroverzní osobnost

Jak bylo řečeno, Roman Prymula po studiích v Hradci Králové zaměřil především na imunizaci a podílel se na vývoji a studiu vakcín proti pneumokoku, rotavirům či spalničkám. Do čela místní fakultní nemocnice usedl v roce 2009. Po necelých sedmi letech mu ale podle Českého rozhlasu se zlomilo vaz rodinné podnikání. Ukázalo se totiž, že vedle hradecké nemocnice se přední vakcinolog angažuje také jako prokurista ve firmě Biovomed, kterou v té době vlastnila jeho šestadvacetiletá dcera. Společnost podílející se na byznysu kolem vakcín inkasovala ročně za klinické studie od farmaceutických společností desítky milionů korun. Vedle nemocničního platu si tak Prymula přišel od roku 2010 bokem na 32 milionů korun. Své působení ve firmě Biovomed přitom neuvedl ani v oznámení o majetku.

Roman Prymula se také se šéfem pražské fotbalové Slavie Jaroslavem Tvrdíkem angažoval v plánované výstavbě kliniky čínské medicíny pod střechou Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V ní už tři roky fungovalo česko-čínské centrum, které pacientům nabízelo třeba akupunkturu či ušní terapii. Tento plán však narazil i ministra Adama Vojtěcha, který projekt zastavil. Od té doby se také datuje jejich osobní nevraživost. Vazby na Čínu jsou s velkou pravděpodobností také důvodem, proč Prymula nemá bezpečnostní prověrku, o kterou Národní bezpečnostní úřad požádal více než před rokem. Aby toho nebylo málo tak se proti ministrovi objevila petice, jejíž autoři vyjádřili obavy ohledně možného střetu zájmů nového ministra v souvislosti s jeho nedávno založenou živností, která mu umožňovala výrobu zdravotnických prostředků nebo zpracování studií. Petici během prvních dvou dnů podepsalo přes 13 tisíc lidí. 22. 9. nový ministr svou novou živnost raději pozastavil.