Protilátky jsou důležitým obranným mechanismem proti virové infekci, uplatní se po prolomení přirozených bariér. K jejich tvorbě je nezbytná i aktivace T lymfocytů. Protilátky proti viru SARS-Cov-2 jsou většinou detekovatelné v séru během druhého týdne od prvních klinických projevů infekce, IgA a IgM protilátky se zpravidla objeví dříve, ale u většiny infikovaných brzy vymizí. IgG protilátky mohou přetrvávat dlouhodobě (dle současných publikovaných dat minimálně 12 měsíců), ale u některých osob mohou být jejich koncentrace již kolem třetího měsíce významně snížené. Hodnota protilátek v krvi nekoreluje s tíží onemocnění (asymptomatický versus těžký průběh). I po výrazném poklesu hladiny protilátek proti SARS-Cov-2 přetrvávají v krvi i tkáních paměťové lymfocyty (B, T, plasmatické buňky), které v případě potřeby tvorbu protilátek opět obnoví.
Mohlo by vás zajímat: Unikátní studie: Covid prodělala polovina Čechů
Variabilita v imunitní reaktivitě závisí na mnoha faktorech jak vrozených (genetická predispozice), tak získaných (aktuální stav jedince, přidružené choroby, věk, léky...). K míře nejistoty navíc přispívá různá kvalita testů, které se pro detekci protilátek používají. S vědomím výše uvedených skutečností, které se s přibývajícími poznatky mohou měnit, zaujímá Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) následující postoj k této problematice:
Vyšetření protilátek jako podklad k rozhodování o vakcinaci
Nepodporujeme rutinní vyšetřování hladiny protilátek u obyvatelstva za účelem indikace podání vakcíny. Očkovat by se měli přednostně všichni dospělí občané, kteří neprodělali COVID-19. Osoby, které COVID-19 prodělaly, by se měly nechat očkovat v dostatečném odstupu od prodělání nemoci (cca 6 měsíců) i bez zjišťování hladiny protilátek. Vzhledem k absenci jednoznačných důkazů o zvýšeném riziku závažných komplikací u osob s vysokými hladinami protilátek při miliónech již aplikovaných vakcín, nepovažujeme v současné době vysokou hladinu protilátek za kontraindikaci očkování. U osob po prodělané infekci, u nichž došlo po první dávce k nežádoucím reakcím, by bylo vhodné zvážit podání jen jedné „booster“ dávky (a vydání plnohodnotného certifikátu o očkování). Publikovaná data ukazují, že jedna dávka stačí revokovat předchozí imunitu, a je tedy zbytečné osoby vystavovat riziku další nežádoucí reakce. V současnosti je překážkou tohoto protokolu doporučení výrobce, kde se zatím s touto variantou nepočítá.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o zdraví a nemocech
Vyšetření hladiny protilátek považujeme za indikované u pacientů s předpokládanou nízkou imunitní reaktivitou (např. pacienti s orgánovými transplantacemi nebo jinak závažně imunosuprimované osoby) k posouzení účinnosti vakcinace ev. k rozhodnutí o revakcinaci. Přehled dalších indikací k vyšetření protilátek ze zdravotního hlediska uvádí tabulka zveřejněná na stránkách ČSAKI.
Vyšetření protilátek jako diagnostika onemocnění COVID-19
Stanovení protilátek proti viru SARS-Cov-2 má jednoznačný diagnostický význam zejména u osob, které jsou vyšetřovány až v době PCR negativity nebo v případě postkovidových komplikací, které se mohou objevit i u bezpříznakových pacientů, kteří neměli onemocnění diagnostikované.
Uznávání protilátek jako důkazu o prodělané infekci
Z obecných imunologických principů je známo, že specifické protilátky proti infekčním agens (včetně SARS-Cov-2) jsou objektivním důkazem schopnosti jedince reagovat na imunizaci (přirozenou infekci nebo očkování). Doporučujeme proto uznávat pozitivitu protilátkových testů v souvislosti s protiepidemickými opatřeními (cestování, návštěvy sportovních a kulturních zařízení) jako plnohodnotnou alternativu potvrzení o prodělané nemoci na základě PCR nebo potvrzení o provedeném očkování, a to s platností odpovídající časovému intervalu, po který se uznává prodělané onemocnění na základě pozitivního PCR testu.
Oproti průkazu PCR má stanovení protilátek nevýhodu pouze v nejistém čase, kdy k infekci došlo. Nelze vyloučit také určité zastoupení falešných pozitivit s ohledem na zkřížené reaktivity protilátek s ostatními koronaviry. V případě, že bude stanovení protilátek zrovnoprávněno s průkazem viru pomocí PCR, měl by být test prováděn v akreditované laboratoři (ČIA nebo NASKL) s přístupem k zadávání do ISIN a předem vymezeny vyžadované parametry metody (cílový antigen S nebo S1/S2, imunoanalytická metoda s mezinárodní CE certifikací, izotyp IgG). Vzhledem k možnosti aplikovat vakcínu bez předešlého vyšetření protilátek a skutečnosti, že se nejedná o lékařskou indikaci, doporučujeme provedení tohoto vyšetření výhradně v samoplátcovském režimu.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Martin Žáček
Protilátky jako průkaz bezinfekčnosti a jako parametr obranyschopnosti
Je třeba vzít na vědomí, že ani detekovatelná hladina protilátek, ani provedené očkování, ani historie pozitivního PCR testu nevylučuje případnou reinfekci a není potvrzením o bezinfekčnosti. Všechny tři situace ale riziko přenosu výrazně snižují ve srovnání s osobami, které se s virem nesetkaly nebo nebyly očkované. Hladina protilátek je ovlivněna řadou faktorů, kromě množství viru je to velká interindividuální variabilita v imunitní odpovědi jednotlivců. Nebyla dosud definována hodnota, která by byla pro většinu osob protektivní nebo naopak riziková. 8. Doposud neexistuje studie, která by prokázala jednoznačnou závislost mezi hladinou protilátek a mírou ochrany proti manifestní infekci. Osoby očkované, po prodělaném covidu nebo osoby s prokázanou pozitivitou protilátek jsou v naprosté většině chráněné proti těžkém průběhu COVID, a to i v případě, že u nich došlo k poklesu hladiny protilátek.
Protilátky a buněčná imunita
Protilátky jsou náhradním ukazatelem i stavu buněčné imunity (tzv. surrogate marker). Prakticky každý, kdo vyvine buněčnou imunitu, vytvoří i určitý titr protilátek. I když zřejmě počty paměťových T lymfocytů zaměřených proti SARS-Cov-2 mohou v krvi přetrvávat i po vymizení protilátek, nejedná se o parametr, který by byl zatím využitelný v rutinní klinické praxi. Toto vyšetření by mělo být vyhrazeno pouze pro výzkumné účely.
Začátkem srna se pod toto prohlášení podepsali:
- Prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., místopředsedkyně
- Prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc., místopředseda
- Prof. MUDr. Petr Panzner, CSc., předseda
- RNDr. Vlastimil Král, CSc., předseda Sekce laboratorní imunologie
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Dejte si pozor na euro!
Nejvyšší správní soud
Už dříve se k problematice zvýhodnění očkovaných oproti lidem s naměřenými protilátkami například při vstupu do některých vnitřních prostor a při účasti na hromadných akcích vyjádřil ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud (NSS). Podle něj opatření z konce května jasně nezdůvodnilo, proč se očkovaní a vyléčení z covidu-19 nemusí testovat, zatímco lidé, kteří mají jen laboratorně naměřené protilátky, na testy musí. Lze říci, že postavení osob s naměřenými protilátkami je s ohledem na cíl, který odpůrce mimořádným opatřením sleduje, dokonce silnější, protože tyto osoby protilátky prokazatelně mají, zatímco u osob vyléčených odpůrce přítomnost protilátek pouze předpokládá. Soud nechce rozhodovat o tom, jaká hladina protilátek je relevantní, jde prý o odbornou otázku. Soud ale pokládá za diskriminaci, pokud jsou zvýhodňováni lidé, u kterých se protilátky pouze předpokládají, tedy očkovaní a vyléčení, oproti těm, kteří mají protilátky laboratorně naměřené. Rozdílné zacházení je nutné v opatření jasně vysvětlit.
Mohlo by vás zajímat: Svobodné povinné ručení? Zatím je to spíše výjimka
Ministerstvo zdravotnictví proti všem
19. srpna se sešel kulatý stůl, který měl celou situaci vyřešit. K pozitivnímu výstupu, který by ulehčil život českých občanů, však nedošlo. Naopak. „Právě skončil kulatý stůl na téma uznávání protilátek. Odborníci se shodli zatím na dvou závěrech. Zaprvé v tématu protilátek máme zatím málo dat, s rozhodnutím je potřeba počkat. Zadruhé: OČKUJTE SE. Zvlášť před podzimem a možnou další vlnou epidemie,“ napsal na Twitter alibisticky ministr zdravotnictví za ANO Adam Vojtěch. Už dříve uznávání protilátek striktně odmítla náměstkyně Vojtěcha Martina Koziar Vašáková. „Jako odborník a imunolog, který se zabývá dlouhá léta imunitou, si myslím, že rozhodně není dostatek důkazů pro to, aby se protilátky mohly používat jako důkaz bezinfekčnosti. Stejně to vidí celá naše klinická skupina. A není to jenom náš osobní dojem, ale je to založeno na základě medicíny na důkazech. To, co rozhodl soud, že ruší mimořádné opatření a říká tomu diskriminace, že nejsou uznávány protilátky, rozhodl na nesprávném podkladě, s nedostatkem odborných důkazů a parametrů,“ vysvětlovala na konci července serveru iDNES Vašáková, která je specializací pneumoložka.
„Imunita proti covidu se nedá měřit pouhou přítomností protilátek. Imunitní reakce proti covidu je založená imunitou danou buňkami a protilátkami, a to, co nám zprostředkovává efektivní a dlouhodobou imunitu, jsou paměťové buňky. Ty si pamatují, že kdysi potkaly tento mikroorganismus, a v případě potřeby jsou schopny udělat imunitní odpověď buněčnou a protilátkovou. Protilátky samotné během doby klesají, u někoho rychle a u někoho pomalu. A jsou jenom jedním z parametrů a rysů imunitní odpovědi. Každý totiž reaguje úplně jinak. Představte si to takto – proč byste pořád produkovala protilátky proti všemu, co jste potkala? Jinak řečeno, že byste pořád střílela, když nepřítel není na dohled. Čili u protilátek není test, který by řekl: ano, je tam protilátka, tak to znamená, že je chráněn, není tam protilátka, tak chráněn není. Tak to prostě není. Je to jenom jeden rys. A skutečně není určena hladina, kdy lze říci ano, ten je bezpečně chráněn,“ dodala Martina Koziar Vašáková.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Pyramidová hra…
Imunologové tvrdohlavost ministerstva nechápou
„Je to paradox. Očkujeme proto, abychom měli protilátky, ale ty neuznáváme. Takový přístup ničí důvěru k samotnému očkování. Bezhlavě se prosazuje, aniž by se vysvětlilo komplexně,“ uvedl pro Seznam Zprávy vedoucí imunologické laboratoře Spadia Lab Julius Lupač.
„Uvedu příklad. Jsem plně očkovaný ze začátku února. Uplynulo už tedy 180 dní. Představte si, že tehdy v době vrcholící epidemie někdo ležel na JIP a trpí postcovidovým syndromem. On si protrpěl více. Dostal větší nálož. Organismus se s tím musel popasovat a vytvořil si daleko větší koktejl protilátek. Přesto vypadl z intervalu 180 dní a potvrzení nedostane. V tom je nespravedlnost vůči lidem, kteří si to prodělali,“ doplnil Lupač.
Protilátky zatím uznává několik evropských zemí. Experti v tom vidí i strach politické reprezentace převzít odpovědnost. „Pro vlády je výhodnější mít certifikát na vakcínu. Na rozdíl od protilátek. Na vyjádření protilátek nemají stále připravený algoritmus ani princip kontroly. Neexistují kritéria, jak protilátky do informačního systému zapsat, nebo je již pozdě vzhledem k poměrně velké skupině lidí, kteří si protilátky již nechali vyšetřit za vlastní peníze,“ objasnil důvod nepochopitelného chování vládních představitelů pro Seznam Zprávy Julius Lupač.
Komentáře
Přidat komentář