V prvním pololetí roku 2021 nejvíce zabíjel covid-19

Počet všech úmrtí během ledna až června 2021 (76,7 tisíce) byl ve srovnání s prvními šesti měsíci roku 2020 vyšší o 19,5 tisíce, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Sílu jarní vlny epidemie covidu-19 v roce 2021 podtrhuje i o 4,6 tisíce (tj. o 6 %) vyšší počet zemřelých ve srovnání s druhou polovinou roku 2020. „Nejčastější příčinou smrti v prvním pololetí loňského roku byl covid-19, kdy tato virová infekce stála za úmrtím více než 17 tisíců obyvatel Česka. Celkem 23 % zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. V březnu to bylo dokonce 35 %, v únoru 29 %.

Mohlo by vás zajímat: Richard Šálek: Intermap Technologies přináší zásadní inovace povodňových map

Covid-19 byl v jednotlivých měsících nejfrekventovanější příčinou smrti od října 2020 až do dubna 2021, teprve v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V úhrnu za 1. pololetí 2021 byla druhá s 12,5% podílem všech zjištěných příčin smrti (9,3 tisíce úmrtí). Třetími nejčetnějšími příčinami byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody (4,9 % zemřelých). Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen, u mužů však dominantněji. Předběžnou základní příčinou smrti byl covid-19 u 10,1 tisíce mužů (čtvrtina zemřelých mužů) a u 7,1 tisíc žen (pětina úmrtí žen).

Mohlo by vás zajímat: Aon: Svět rizik se změnil. Jaká jsou ta nejzásadnější?

Nejvíce životů si covid-19 vyžádal mezi obyvateli ve věku 75–84 let (6,0 tisíce), šlo o 26 % všech úmrtí v tomto věku, 27 % zemřelých s touto příčinou smrti bylo mezi 65–74letými (5,1 tisíce). Ve věkové kategorii 45–64letých dosáhlo onemocnění covid-19 22% podílu (2,2 tisíce zemřelých). V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na 1. místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti. U 85letých a starších  emřelých byl druhý (3,7 tisíce úmrtí; 18 %), ve věku 15–44 let třetí (185 úmrtí; 12 %). „Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25–69 let více než dvojnásobný, absolutně to bylo o 2,8 tisíce úmrtí více. Ve věkové skupině 45–54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ upozorňuje  Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Klienti Slavia pojišťovny se mají v novém roce na co těšit

Nejvíce, a to o 56 %, se v prvním pololetí roku 2021 meziročně zvýšil počet zemřelých v Karlovarském kraji, na opačné straně se se 23% nárůstem úmrtnosti nacházel Zlínský kraj. „Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na všech zemřelých se v jednotlivých krajích lišil. Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 % zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 %,“ říká Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj.

Vloni zemřelo v Česku nejvíce lidí od konce války

Podle dosud dostupných údajů z hlášení o úmrtí zemřelo v loňském roce 139,6 tisíce obyvatel České republiky. Jde o vůbec nejvyšší roční počet úmrtí v naší poválečné historii. Zemřelých bylo o více než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020.

„Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent. Celkem během posledního kalendářního roku zemřelo 139,6 tisíce obyvatel Česka, což je nejvíce od konce druhé světové války,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. K nejvyššímu počtu úmrtí přitom došlo v prvním čtvrtletí 2021. Měsíční počet zemřelých vrcholil v březnu (16,8 tisíce), druhý nejvyšší byl v lednu (16,2 tisíce), třetí v únoru (13,8 tisíce). V těchto měsících zemřelo o 39 až 63 % obyvatel více než v průměru posledních pěti let před propuknutím pandemie onemocnění covid-19 (2015–2019). Výrazně nadprůměrné (o 43 a 42 %) však byly počty zemřelých i na konci roku, v listopadu (12,7 tisíce) a prosinci (13,7 tisíce).

Mohlo by vás zajímat: Tomáš Síkora: Digitalizace životního pojištění je výzva pro celý trh

Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince.

Také v roce 2021 se nepříznivá epidemická situace projevila více u mužů, u nichž počet úmrtí vzrostl o 10 %, zatímco u žen o 6 %. Vedlo to k prohloubení rozdílu očekávané průměrné délky života žen a mužů. „První odhad naděje dožití při narození pro rok 2021 ukazuje na její další nemalý pokles. U mužů o 1,1 roku a u žen o 0,8 roku, tedy ještě o něco větší než v roce 2020. Předběžné hodnoty naděje dožití 74,2 roku pro muže a 80,6 pro ženy odpovídají situaci z období let 2009 a 2010,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ. 

Mohlo by vás zajímat: USA: Nejvyšší nárůst plnění od doby španělské chřipky 1918

Mezi zemřelými meziročně přibylo nejvíce sedmdesátníků, a to o více než 5,8 tisíce, resp. o 16 %. K této věkové skupině se však řadí početné generace narozených ve 40. letech 20. století. „Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u 55–74letých, a to v průměru o 16 %. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu. Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo vloni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o 15 % vyšší než před pandemií,“ dodává Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nejvýraznější byl v roce 2021 meziroční nárůst počtu zemřelých v Královéhradeckém (o 14 %) a Karlovarském (o 13 %) kraji, kde byla zaznamenána nejsilnější jarní vlna zvýšené úmrtnosti
s výrazným únorovým vrcholem nadúmrtnosti. Naopak nejmírnější byl meziroční nárůst počtu zemřelých ve Zlínském kraji (o 2 %), resp. v Kraji Vysočina, kde meziročně stagnoval.