Mzdy se v Evropě sbližují

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Jedním z prioritních ukazatelů Evropské unie je i v době koronavirové krize index nákladů práce (LCI), který čtvrtletně monitoruje vývoj mzdových a nemzdových nákladů zaměstnavatelů na zaměstnávání osob. Tento mzdový index ukazuje nominální růst či pokles hodinových mezd, ale je ho též možné použít spolu s historickými údaji o mzdových úrovních roku 2014 a propočítat, kolik byly hodinové mzdy v jednotlivých členských státech v loňském roce. Česká republika byla na úrovni 43 % celkového průměru EU podobně jako Polsko a Litva a o maličko lépe než Maďarsko a Slovensko (41 %). Chorvatsko a Lotyšsko dosáhly úrovně 37 % EU, Rumunsko se vyhouplo na 36 %. Poslední v pořadí zůstávalo Bulharsko s 21 % – v tomto státě jsou tedy mzdy v přepočtu kurzem měn poloviční v porovnání se mzdami u nás.

Mohlo by vás zajímat: Osmiletý lyžař zavinil úraz na sjezdovce. Odpovídá za něj otec?

Naopak nejvyšší hodinové mzdy najdeme v Dánsku, kde dosahují 176 % průměru EU, dále v Irsku (155 %), v Lucembursku (148 %) a ve Švédsku (136 %). Eurostat sleduje mzdy také ve Velké Británii a na Islandu, které nejsou členskými státy a kde byla loňská úroveň 125 %, resp. 131 %. Jádrem Unie jsou ekonomiky Německa, které má mzdy v úrovni 118 % průměru EU, Francie (110 %), pak Itálie (94 %) a Španělska (73 %) nacházejících se pod průměrem EU.

V absolutních hodnotách se evropská hodinová mzda zvýšila z 15,23 eura v roce 2014 na 17,15 eura v roce 2019, což je o více než 13 %. V Česku se za toto období zvýšila z 5,38 eura na 7,31 eura, což je nárůst o 36 %. Je tedy zjevné, že průměr EU doháníme, ostatně v roce 2014 byly naše mzdy jen na úrovni 35 % EU.

Mohlo by vás zajímat: Hledáme nové pojišťováky! Bude akce GDV „Werde #Insurancer“ inspirací pro ČR?

Z přiloženého grafu je též patrné, že přibližování unijnímu průměru je pro podprůměrné země spíše pravidlem a nominální nárůsty hodinové mzdy jsou zřetelně vyšší u chudších zemí. Premiantem v tom je Rumunsko, kde se mzda zvýšila z 2,79 eura na 6,23 eura, což je nárůst o stěží uvěřitelných 123 %. Také Litva má nárůst o 87 %, čímž předstihla ČR. Na druhé straně všechny bohaté státy „staré“ EU18 mají nárůsty pod 15 %. Nečlenský Island vyčnívá s hodnotou 40 %.

Inflace se příliš neliší

Uvedené hodnoty pochopitelně nemusejí správně vypovídat o nárůstu životní úrovně zaměstnanců, pokud by v různých zemích docházelo k výrazně odlišnému vývoji spotřebitelských cen. Jak ale vidíme v druhém grafu, není to až tak dramatické. Pokud očistíme nominální vývoj mezd právě o inflaci, dostaneme reálné nárůsty, které věrohodněji ukážou, jak se vyvíjela kupní síla výdělků.

Nyní se zaměříme na vývoj za celé předchozí desetiletí, tedy od roku 2010 do 2019. V ČR se za tuto dobu výdělky reálně zvýšily o 26 %, v celé EU to bylo jen o necelých 7 %. V Rumunsku však dokonce o 123 %, což znamená, že lidé si zde za svou mzdu mohli koupit více než dvojnásobek výrobků a služeb ve srovnání se situací před deseti lety.

Mohlo by vás zajímat: Sazby pojistného v pojištění průmyslu rostou dvojciferně

Na druhé straně vidíme řadu států, kde mzdy reálně klesly, což znamená, že ceny tam vzrostly rychleji, než se zvýšily hodinové mzdy zaměstnanců. Jde o Belgii (–1 %), Španělsko, Velkou Británii a Itálii (shodně –2 %), Kypr (–6 %) a Portugalsko (–9 %). Speciálním případem je Řecko, kde mzdy neklesaly pouze reálně. V této zemi došlo k velkému nominálnímu propadu výdělků v první polovině desátých let, kdy se mzdy v průměru snížily o čtvrtinu. Od roku 2016 řecké mzdy rostou, ovšem tempem zhruba kopírujícím růst průměrné hodinové mzdy v EU, tedy pozvolna.

České mzdy naopak rostly podobně pozvolně jako celoevropský průměr v první polovině sledovaného období, ale pak se „utrhly“ a od roku 2016 pádí vzhůru. Ostatně období 2016–2019 bylo podstatně příznivější pro růst mezd ve velké části členských států, zejména těch východních, jak o tom svědčí graf.

Pokud se zaměříme na vývoj ČR versus průměr EU v jednotlivých odvětvích, pak najdeme pouze jediný obor, v němž české mzdy rostly pomaleji než evropský průměr. Je jím těžba a dobývání. V něm se hodinové mzdy za poslední desetiletí zvýšily reálně v Evropě o 14 %, ale v Česku jen o 10 %. Naopak nejvíce si polepšilo české školství, ve kterém se mzdy reálně zvýšily o 37 %, zatímco ty celoevropské jen o necelá 2 %, tedy pouze maličko nad úroveň růstu cen. Výrazně rychlejší tempa růstu u nás najdeme také v kultuře, ve zdravotnictví a v ubytování, stravování a pohostinství.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Krize není příležitost

Nakonec se můžeme podívat už jen na české mzdy v běžných profesích a porovnat poslední – loňský rok s rokem 2011. Od té doby se ve strukturální mzdové statistice začala používat aktuální Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, a údaje za profese jsou tedy srovnatelné. Zároveň přejdeme k tradičnímu domácímu konceptu měsíčních mezd v Kč.

Nejčastějším zaměstnáním v Česku jsou dlouhodobě prodavačky v prodejnách (136 tisíc záznamů; 79 % ženy), které měly v roce 2019 mediánovou mzdu 22 697 Kč, což bylo o 66 % více než v roce 2011, kdy činila jen 13 640 Kč. To je výrazně vyšší nárůst než v případě celkové mediánové mzdy, která se zvýšila pouze o 44 %. Naopak nejčastějším typicky mužským zaměstnáním byli řidiči náklaďáků, tahačů či speciálních vozidel (99 % mužů), kteří vloni vydělávali standardně 25 840 Kč. To bylo jen o 35 % více než medián v roce 2011.

Další nejčastější profesí byly obsluhy vysokozdvižných vozíků a skladníci, mezi nimiž také dominují muži. Počet záznamů v této skupině se za uvedené období takřka zdvojnásobil, což patrně svědčí o perspektivnosti, leč mediánová mzda se zvýšila jen podprůměrně (o 40 %) z 20 520 Kč v roce 2011 na loňských 28 824 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Vliv pandemie na rating zajistitelů: Nejistá budoucnost

Vysoký nárůst mezd najdeme u montážních dělníků (mimo mechanická a elektrická zařízení – 61 %), ze 17 060 Kč na 27 490 Kč, přičemž počet záznamů se zvýšil ze 40 tisíc na 69 tisíc. Ještě více narostly výdělky u číšníků a servírek (o 70 %), ovšem z velmi nízkých 10 121 Kč se dostaly jen na 17 192 Kč. Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají si polepšili o 60 %, z 22 291 Kč na 35 662 Kč. K výraznému růstu došlo rovněž u učitelských profesí: učitelky předškolní výchovy se dostaly na 33 567 Kč (nárůst o 67 %), na 1. stupni ZŠ se mzdy vyhouply na 41 041 Kč (60 %), na 2. stupni a SŠ dosáhly 40 991 Kč (58 %) a nakonec učitelé vyšších a vysokých škol v roce 2019 vydělávali 46 280 Kč (47 %). V poslední uvedené kategorii již převládají muži.

Uklízečky v hotelech a dalších objektech – jedno z nejčastějších zaměstnání s vysokou převahou žen – měly vloni mediánové mzdy 17 022 Kč, což bylo o 45 % více než v roce 2011. Avšak v dalších častých ženských profesích byl růst spíše podprůměrný. Odborné pracovnice v administrativě si polepšily o 39 % na 34 122 Kč, odborné pracovnice v účetnictví, ekonomice a personalistice o 42 % na 34 564 Kč. Sekretářky (které se z naší ekonomiky zdá se postupně vytrácejí) měly nárůst mzdy jen o 36 % na 28 685 Kč. Úřednicím ve skladech zvýšilo nahrazování ma­nuální práce automatizací mzdy o 45 % na 28 653 Kč.

Ze skupiny zdravotnických profesí jsou nejčastější všeobecné sestry bez specializace, kterým mzdy vzrostly o 51 % na 35 173 Kč; těm se specializací poskočily o 64 % na 46 792 Kč. Lékařům specialistům se však zvýšily jen o 37 % na 67 105 Kč. Asi nejvyšší růst mezd mezi více obsazenými profesemi najdeme u vývojářů softwaru, kde se zvýšily z 33 173 Kč v roce 2011 na 60 786 Kč v roce 2019, což je nárůst o 83 %.

Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Kritika pojistitelů kvůli účasti na ropovodu v Kanadě

Nejvyšší mzdu v absolutní úrovni najdeme u řídících letového provozu (158 857 Kč). Za osm sledovaných let se však zvýšila jen velice slabě o 6 %. Ve skupině řídících pracovníků vzrostly mzdy celkově o 52 %, avšak konkrétní úrovně u jednotlivých oborů jsou velice diferencované. Nejvíce zastoupeným manažerům v průmyslové výrobě se mzda zvýšila o 50 % na 70 743 Kč.

Mzda je cenou práce, která v tržním prostředí reaguje na nabídku a poptávku, tedy zda je na pracovním trhu dostatek vhodných pracovníků, či nikoli. Celkově si nejvíce za uvedené období pomohli nedostatkoví pracovníci ve službách a prodeji, a nejméně úředníci. Velmi výrazně se rovněž zvýšily platy v ozbrojených silách, tam však jde o politické rozhodnutí státu.

Dalibor Holý
Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Český statistický úřad