Postřehy Evy Gmentové: Finanční gramotnost naruby


			Postřehy Evy Gmentové: Finanční gramotnost naruby
1.12.2020 Spektrum

Česká národní banka se již dlouhou dobu zabývá finanční gramotností populace a nedávno na svých stránkách zveřejnila výukovou prezentaci pro studenty a žáky základních a středních škol. O tom, že je prezentace povedená, už psala ve svém článku Katka Lhotská, a proto nebudu její slova opakovat. Mně se líbí prezentace a materiál k finanční gramotnosti, které vytvořila společnost FINPOS pro absolventy středních a vyšších škol hledající uplatnění ve finančních službách. Pomocí jednoduchých hesel, citátů a definic spojených s obrázky a grafy pomáhá studentům pochopit zákonitosti toku peněz.

Už Kateřina Lhotská ve svém článku psala, že finanční gramotnosti se nedostává nejen žákům a studentům, ale ani nám dospělým. Vidím to denně jak při přípravě na zkoušky odborné způsobilosti, tak při vyhodnocování odpovědí uchazečů. Otázky z oboru finančního trhu a investic jsou kamenem úrazu u všech typů zkoušek. Studenti i my dospělí bychom si měli občas projít podobnou prezentaci nebo prolistovat podobný materiál, abychom věděli, jak máme s penězi nakládat, jak s nimi nakládají banky a instituce či jaké zákonitosti předurčují jejich pohyb.


Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká je úspěšnost odborných zkoušek za 3Q 2020?


Jenže… Mám známého, který dlouhá léta učil finanční gramotnost a vytvořil spoustu prezentací a materiálů. Dnes se věnuje něčemu jinému. Smysluplnému. Zjistil, že naučit lidi, ať mladé nebo staré, byť jen základům finančního systému je marnost. A proč to tak je? Stačí pustit televizi, a hned máte odpověď. A protože stokrát opakovaná lež se stává pravdou, stokrát zhlédnuté reklamě na všemožné půjčky kdekdo podlehne. Vždyť je to teď tak snadné! Pár kliků v mobilu a půjčku na cokoli dostane i trpaslík. Tak proč se trápit tokem peněz, výší úroků, RPSN a přemýšlením o tom, kde vezmu na splátky? Pár kliků v mobilu, a je tu další půjčka. Na co tentokrát? Opět na cokoli si vzpomenete.

A co reklamy na koupi čehokoli, ideálně velmi levně? Nevadí, že onu věc nepotřebujete… V reklamě na nákup v Lidlu se manžel nad plným košíkem diví: „Já chtěl vrtačku?“ Manželka odpoví: „Nechtěl, ale bude se ti hodit.“ A veškerá finanční gramotnost jde do kopru! Kupovat věci, které nepotřebujeme a které buď brzy vyhodíme, nebo někam uklidíme a nikdy nepoužijeme, je mrhání nejen penězi, ale i energií, kterou jsme na vydělání peněz vynaložili. Tato reklama nás učí pravému opaku finanční gramotnosti.  


Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 137 mld. Kč


A co reklama na bazény? Pobíhat po zahradě a užívat si vody ze zahradní hadice, to je pro děti málo. Ani bazén z valníku nestačí. A tak se bez ohledu na to, zda bude mít tatínek na splátky, koupí bazén na úvěr. Děti se šťastně koupou v bazénu a otci naskočily vrásky ze splátek, ale to už samozřejmě nikoho nezajímá.

Možná se někdo na prezentaci na stránkách ČNB podívá, možná se ve školách, až se tam zase vrátí, budou žáci učit, jak nakládat s penězi a jak si draze nepůjčovat na věci, které nepotřebují. Ale večer jim pak během sledování filmu před očima proběhne několik reklam na půjčky a výhodné nákupy, a to minimálně čtyřikrát za jeden film. A teď schválně – co je víc zaujme? Nezáživná chvilka finanční gramotnosti ve školní třídě, nebo možnost koupit si výhodně nové Nintendo za peníze, které nemají? Řekla bych, že B je správně.

Mladí i dospělí dnes reagují na informace, které získávají z televize a z internetu. Televizní reklamy učí finanční gramotnosti, ale obráceně, naruby. Učí děti, a nejen je, jak lehce se dá přijít k penězům. Jenže neučí, jak těžko se tyhle peníze splácejí. Neukazují odvrácenou stranu výhodných nákupů. Neučí, že ze čtrnácti dní dovolené u moře na úvěr může být pět let odříkání, aby bylo na splátky. Neučí, že radost pod stromečkem o Vánocích stojí rodiče spoustu bezesných nocí.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Houmofisová“ sociální abstinence


Peníze se pomalu stávají jen číslicí na výpisu z banky nebo v mobilní aplikaci. A tyhle číslice umějí hodně rychle mizet – rychleji, než mizely papírové peníze z peněženky. Ono totiž zaplatit kartou a vzít do ruky třeba tisícovku a zaplatit s ní, to je rozdíl. Ta tisícovka v ruce, to je energie mé práce, a je na mně, kdy, komu a za co tuhle energii předám dál. Čísla na účtu přibývají a mizí, a někdy ani nevíme kdy a jak. Papírové peníze se dnes někteří bojí brát do ruky kvůli nákaze, ale pořád je to energie, kterou máme v ruce, kterou cítíme, předáváme nebo přijímáme. Je důležité, jak se k tomuto toku energie stavíme, zda nás děsí a trápí, anebo se z něj radujeme. Čísla tu energii ničím nenahradí. Jsou to jen čísla, lehce se připisují a ještě lehčeji odepisují. Učení se finanční gramotnosti by mělo být učení se hodnotě papírových peněz v ruce, v kapse nebo peněžence. Tak se snad, až pomine tohle divné období, vrátíme k tomu, co je důležité – včetně finanční gramotnosti.

Ing. Eva Gmentová, LL.M.
Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění
Zakladatelka 
E.G.I. Education Grow Insurance

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články