Základní společenský přínos nastíněné tendence spočívá v nalezení cesty, jak legálně a transparentně vnést do českého zdravotnictví další potřebné prostředky, jež v celém systému potenciálně chybějí. Na rozdíl od stávající praxe, kdy jsou legálně nemožné dobrovolné spoluúčasti pořizovány pomocí neetického a korupčního jednání, by transparentní systém jasně definovaných legálních dobrovolných spoluúčastí znamenal dostupnost zdravotnické péče pro každého. Další zásadní proklientský přínos spočívá v možnosti vyřešení stávající limitace, zastropování a regulace, které jsou spojeny s péčí poskytovanou z v. z. p., s rizikem, že při uplatnění např. nákladové regulace, termínů apod. pacient na některou péči např. hned nedosáhne, přestože objektivně je pro něj přínosná a potřebná.
Mohlo by vás zajímat: 4. konference pojistného trhu ČAP: Insuring Healthy Future
V případě produktu postaveného na pojistnětechnických principech by podobná regulatorní omezení způsobená nákladovými omezeními (nedosažitelnost některé péče např. před koncem roku) nepřicházela v úvahu, neboť každá jednotlivá likvidace pojistné události se posuzuje v souladu s objektivně existujícími okolnostmi zdravotního stavu. Navíc vzhledem k silné kapitálové a solventnostní pozici komerčních pojišťoven, jejichž plán není postavený na limitaci finančních toků z roku na rok, nýbrž se po nich vyžaduje trvalá splnitelnost závazků vůči svým klientům, musí k likvidaci pojistné události a tím dostupnosti zdravotní péče dojít, kdykoliv ji pojištěný klient objektivně potřebuje.
Následující materiál shrnuje základní možnosti inspirace dle existujících zahraničních zkušeností a představuje hlavní teze východiska pro oblast dobrovolné spoluúčasti pacientů a jejího řešení v rámci s. z. p.
Mohlo by vás zajímat: Téměř třetina Čechů umírá na nemoci srdce
Potenciál pro zavedení soukromého zdravotního pojištění
Základní potenciál a možnosti s. z. p. vidí ČAP v krytí následujících skupin rizik:
- péče nehrazená z v. z. p.,
- pojištění spoluúčasti (doplatky na léky, bílé plomby apod.),
- pojištění proti regulacím (regulační poplatky),
- plné pojištění (v případě vystoupení z veřejného systému – funguje v Německu).
Z rešerše situace v zahraničí se dají definovat hlavní okruhy, jež jsou zpravidla plně nebo částečně vyjmuty z veřejného pojištění, což vytváří možnosti pro krytí rizik prostřednictvím s. z. p. Konkrétně se jedná o tyto oblasti zdravotních služeb:
- stomatologická péče,
- lázeňská péče,
- některá vakcinace (např. nepovinná
- očkování – proti exotickým onemocněním při cestě do zahraničí),
- kosmetická chirurgie,
- alternativní medicína.
V zahraničí běžná připojištění (jež zpravidla kryje s. z. p.) zahrnují zejména:
- nemocniční služby (např. vyšší komfort při hospitalizaci);
- zubní lékařství;
- doplatky (léky, kompenzační pomůcky, zdravotnické prostředky, ošetření v nemocnici, nové materiály nad rámec úhrad z v. z. p.);
- vyšší standard péče (nové diagnostické metody, nové léky, nové technologie, dosud nehrazené nebo nad rámec úhrady z v. z. p.);
- volba lékaře, zdravotního zařízení, léčebného postupu atd.;
- zkrácení čekací doby, vyšetření v čase určeném pacientem (např. o víkendu).
Soukromé zdravotní pojištění může zahrnovat i tyto okruhy (zejména v případě omezeného zapojení veřejného systému a rizika neudržitelnosti jeho financování do budoucna):
- nevyléčitelné nemoci,
- invalidita a související kompenzace trvalých následků,
- umělé oplodnění,
- stárnutí populace a s ním související pojištění dlouhodobé péče.
Mohlo by vás zajímat: NKÚ: Stavby silnic I. třídy trvají 12 let. V termínu se jich dokončilo sedm
První kroky k zavedení s. z. p. v ČR ve formě dobrovolné spoluúčasti
V současné době není možné vybrat finančně nákladnější postup léčby, aniž by pacient doplatil jen vzniklý rozdíl proti schválené úhradě ze strany zdravotní pojišťovny. Alternativním postupem je zavedení institutu tzv. „dobrovolné spoluúčasti“, tedy doplacení tohoto rozdílu ze strany pacienta, např. z klientova pojištění sjednaného za tímto účelem.
Návrh pojišťoven na uzákonění možnosti hradit si dobrovolně spoluúčast nad rámec v. z. p. povede k přesměrování stávajících neoficiálních přímých plateb v odhadované výši 10 mld. Kč ročně do reálných prostředků pomáhajících vylepšit situaci ve zdravotnictví. Tento návrh nijak nenabourává současné s. z. p. ani nijak neohrožuje dostupnost základní zdravotní péče, pouze pacientům dává právo volby postupu léčby nebo použití konkrétního lékařského prostředku, jestliže to situace umožňuje. Rovněž finančně nákladnější léčby by mohly být hrazeny z komerčního pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Zurich a NN 3Q 2019: Růst kam se podíváš
Možná konstrukce pojistných produktů s. z. p.
Pro konstrukci produktů s. z. p. přicházejí v úvahu dva základní koncepty:
- princip produktů neživotního pojištění – kalkulace rizika na roční bázi v závislosti na škodní frekvenci a očekávané výši škody;
- princip produktů životního pojištění – dlouhodobý produkt s akumulační fází v produktivním období života klienta s důrazem na dominantní čerpání prostředků ve vyšším věku, kdy je pravděpodobnost nastání pojistné události výrazně vyšší, až téměř jistá.
Role veřejných zdravotních pojišťoven
Komerční zdravotní pojištění, zvláště ve variantě produktů druhého uvedeného typu, představuje komplexní pojistný produkt, k jehož správné funkci je nutné adekvátní zohlednění projekcí budoucích finančních toků (pojistné, závazky, další náklady), které na průběžném systému financování, na němž pracují veřejné zdravotní pojišťovny, není možné realizovat. Veřejné zdravotní pojišťovny také nepodléhají detailnímu dohledu ani pravidlům kapitálu, jež důsledně odráží rizikový profil pojišťovny, a tak lze konstatovat, že v zájmu ochrany prostředků klientů jsou komerční pojišťovny, při stávající velmi propracované úrovni regulace, těmi subjekty, jež tyto produkty dokážou nabídnout (uvedené platí i pro případné komerční pojišťovny, které jsou dceřinými společnostmi veřejných zdravotních pojišťoven).
Mohlo by vás zajímat: Glosa Roberta Stejkory: Zkoušky, kam se podíváš. Mají však smysl?
Problematika dlouhodobé péče
Dlouhodobá sociální a zdravotní péče (long--term care, LTC) je určena pro osoby se sníženou soběstačností. U většiny příjemců LTC je důvodem jejího čerpání vysoký věk spojený se sníženou schopností sebeobsluhy a chronickými zdravotními problémy. Služby LTC nutně potřebují i další skupiny obyvatel, které jsou postiženy vrozenými problémy.
Poptávka po službách LTC není dnes v ČR naplněna (minimálně ne ve významném množství regionů). Potřeba služeb značně poroste se stárnutím populace. Demografický vývoj zároveň kvůli úbytku ekonomicky aktivního obyvatelstva ohrožuje udržitelnost průběžného financování služeb ve veřejném zájmu, jakým je i poskytování LTC. Navíc financování a poskytování LTC je v současnosti rozdrobeno mezi rezorty zdravotnictví a sociálních věcí, což vede k významné nerovnosti občanů se stejnými potřebami, kteří čerpají služby u obdobných poskytovatelů různých rezortů, a také k zásadnímu zhoršení efektivity systému.
Mohlo by vás zajímat: Talanx a Hannover Re: Pozitivní zprávy pro 3Q 2019
Přikláníme se proto k návrhu zavedení doplňkového rizikového soukromého produktu úzce navázaného na veřejný systém příspěvku na péči. V současnosti některé pojišťovny takový produkt již nabízejí, ale bez většího ohlasu. Úspěšné zavedení navrženého doplňkového systému totiž vyžaduje vedle nabídky soukromých subjektů také aktivní přístup státu, včetně daňových úlev pro pojistníky a případné přímé podpory, stejně jako zvýšení účelnosti a transparentnosti dnešních dotací pro poskytovatele pobytových sociálních služeb. Jinými slovy, občané musí být informováni o tom, že veřejný systém sice pokryje určitou část financování jejich potřeb LTC, další část ale bude muset být hrazena z jejich soukromých zdrojů.
Za těchto podmínek má doplňkové soukromé financování LTC potenciál stát se významným mechanismem sloužícím k omezení finanční zátěže starších občanů a jejich příbuzných, k rozvoji soukromých investic do souvisejících služeb a ke zmírnění dopadu stárnutí obyvatelstva na veřejné finance. To představuje i příležitost pro komerční pojišťovny k rozšíření nabídky produktů o pojištění LTC společně s rozvojem s. z. p. popsaným výše.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Listopadové ozvěny
Odhadovaná velikost trhu s. z. p.
Průměrné roční pojistné s. z. p. na obyvatele v Evropě činí cca 200 EUR. To odpovídá situaci v Rakousku nebo Slovinsku. Rakousko je ekonomicky výrazně vyspělejší, ale velikostně, historicky i regionálně se nám blíží. Slovinsko je menší (cca 2 mil. obyvatel), ovšem zase má od 90. let obdobný ekonomický a politický vývoj. V takovém případě by maximalistický odhad finančního přínosu s. z. p. byl až 50 mld. Kč ročně (cca 5000 Kč × 10 mil. obyvatel). V dalších západních evropských zemích srovnatelných rozlohou nebo počtem obyvatel s ČR (Belgie, Norsko, Švédsko, Portugalsko) se jedná zhruba o polovinu až čtvrtinu; např. v Dánsku nebo Řecku pak ještě o výrazně méně (desetina a méně). Na tomto základě se odhady ročního přínosu pohybují v rozmezí cca 5–50 mld. Kč ročně. Srovnání s jinými (novými) členskými zeměmi EU je problematické, protože v jejich případě je vliv s. z. p. zpravidla zcela zanedbatelný (stejně jako zatím v ČR).
Alternativně lze při odhadu vycházet z celkových výdajů na zdravotní péči v ČR z roku 2015, ve výši 354 mld. Kč. Na s. z. p. aktuálně připadá podíl lehce přes 1 ‰. Pokud by podíl vzrostl až na 10 %, což už odpovídá situaci v zemích s rozvinutým systémem s. z. p., finanční přínos s. z. p. by mohl dosahovat výše až 40 mld. Kč ročně. Tento přístup řádově odpovídá předchozím závěrům.
RNDr. Petr Jedlička, Ph.D., vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz
Ing. Jaroslav Urban, pojistný analytik
SUPIN
Komentáře
Přidat komentář