Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Na konci roku 2019 bylo v Česku téměř 419 tisíc příjemců invalidních důchodů, což představovalo 6,3 % ze všech osob ve věku 18–65 let. Počet příjemců mírně klesá, v roce 2010 jich bylo 466 tisíc. Nejčastějším důvodem invalidity byly loni nemoci svalové a kosterní soustavy a duševní poruchy. Tyto dvě skupiny nemocí představovaly více než polovinu příčin invalidity ze všech vyplacených invalidních důchodů.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pandemie připomíná hollywoodský film. Vakcinace je jediné řešení
Tři stupně invalidity
Invalidní důchody dělíme již od roku 2010 na tři stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti. Pokles o 35 až 49 % znamená invaliditu prvního stupně, o 50 až 69 % invaliditu druhého stupně a o 70 % a více pak invaliditu třetího stupně. Pro nárok na invalidní důchod musí být kromě uznané invalidity splněna podmínka získání potřebné doby důchodového pojištění. Přiznání invalidního důchodu není trvalé, vždy záleží na vývoji zdravotního stavu, může tak docházet ke změně stupně invalidity, ať už na vyšší, nebo nižší. Invalidních důchodů třetího stupně bylo na konci roku 2019 vyplaceno 173 tisíc, druhého stupně 75 tisíc a prvního stupně 170 tisíc.
Meziročně došlo k poklesu počtu invalidních důchodů třetího stupně, zatímco u druhého a prvního stupně došlo k mírnému nárůstu. Pro charakteristiku diagnóz, pro které byly invalidní důchody přiznány, se používá mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, konkrétně její 10. revize (MKN-10).
V roce 2019 byly nejčastější příčinou invalidity nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (27 %) a poruchy duševní a poruchy chování (25 %), dále nemoci nervové soustavy (9 %), nemoci oběhové soustavy (8 %), novotvary (8 %) a poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (5 %). Těchto šest nejčastějších skupin diagnóz tvořilo přes 80 % příčin invalidity ze všech vyplacených invalidních důchodů. Nejčastější diagnózy pro přiznání invalidního důchodu se výrazně liší v závislosti na věku, pohlaví a stupni invalidity.
Ženy versus muži
Zastoupení mužů a žen mezi invalidy bylo vyrovnané, celkem se jednalo o 209 tisíc mužů a 210 tisíc žen. Pokud se ale zaměříme na zastoupení mužů a žen mezi invalidními důchodci podle jednotlivých stupňů invalidity, zjistíme, že muži pobírali častěji invalidní důchod třetího stupně, zatímco ženy naopak prvního stupně. U druhého stupně invalidity šlo o přibližně stejný podíl mužů i žen.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nové zkoušky významně zvyšují kvalitu profesionálů v oboru
Značné rozdíly v příčinách invalidity mezi muži a ženami se objevují v kategorii onkologických onemocnění. Zatímco u žen pobírajících invalidní důchod bylo onkologické onemocnění důvodem jeho přiznání v 10 % případů, u mužů to byl pouze 6% podíl. Naopak mužům byl oproti ženám invalidní důchod přiznán častěji z důvodu onemocnění oběhové soustavy (11 %), přičemž v případě žen to bylo 6 %. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně zapříčinily u mužů 26 % případů invalidního důchodu a u žen dokonce 29 %. Častějším důvodem přiznání invalidního důchodu u žen než u mužů byly rovněž duševní poruchy a poruchy chování (26 % vs. 23 %). Další skupinou příčin invalidity, v níž se liší zastoupení u mužů a u žen, jsou poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin. U mužů tvořila tato skupina 7 % příčin, u žen to byla pouze 2 %.
Mladší versus starší
Absolutní počty i relativní zastoupení invalidních důchodců v populaci se výrazně zvyšuje s věkem. Nejvíce invalidních důchodců bylo mezi lidmi ve věku 55–59 let, z mužů této věkové skupiny pobíralo invalidní důchod 13 %, zatímco mezi ženami byl podíl dokonce 16 %.
Výrazný rozdíl v počtu vyplacených invalidních důchodů v nejstarší věkové kategorii (60 až 65 let) je dán nižší věkovou hranicí odchodu do starobního důchodu pro ženy, respektive věkem, při kterém dochází k přeměně invalidního důchodu na důchod starobní. Mladší osoby mají častěji invalidní důchod třetího stupně, přičemž s věkem jeho zastoupení klesá, s výjimkou nejstarší věkové skupiny 60 až 65 let, u které je zastoupení invalidních důchodů třetího stupně opět výrazné (více než 50 %).
Lidem ve věku do 39 let byl invalidní důchod přiznán relativně častěji z důvodu duševních poruch (45 %) oproti lidem ve věku 40 až 65 let, u kterých duševní poruchy tvořily pouze 20 % ze všech příčin. Ve vyšším věku jsou nejčastějším důvodem invalidity nemoci kosterní a svalové soustavy a pojivové tkáně (31 %), přičemž častější to je u žen než u mužů (33 % vs. 29 %). U mladších invalidních důchodců tvoří tato skupina nemocí pouze 11% podíl. Celkově třetí nejčastější skupina diagnóz – nemoci nervové soustavy – tvořila u mladších invalidních důchodců 14% podíl, zatímco u starších pouze 7%. Novotvary byly naopak u starších osob téměř dvakrát častější příčinou přiznání invalidního důchodu než u mladších (9 % vs. 5 %), nemoci oběhové soustavy dokonce třikrát častější (9 % vs. 3 %).
Plný důchod hlavně kvůli duševní nemoci
Invalidní důchod třetího stupně (dříve tzv. plný) byl nejčastěji přiznán z důvodu duševní poruchy či poruchy chování (36 %). Druhou nejčastější skupinou jsou pak nemoci kosterní a svalové soustavy a pojivové tkáně, nicméně oproti zastoupení mezi invalidními důchody druhého a prvního stupně je zde zastoupení výrazně nižší, pouze 15 %. U invalidních důchodů prvního a druhého stupně je tato skupina nemocí dominantní (pro druhý stupeň invalidity 31 %, u prvního stupně dokonce 39 % ze všech případů). Naopak duševní poruchy a poruchy chování tvořily u invalidních důchodů druhého stupně 18 % a u prvního stupně 15 % ze všech příčin.
Mohlo by vás zajímat: Kontrola klientů finančních institucí v boji proti praní špinavých peněz
Nově přiznané důchody
Doposud byla řeč o všech vyplacených invalidních důchodech. Trochu jiný úhel pohledu nabízejí nově přiznané invalidní důchody, kterých bylo v Česku v roce 2019 téměř 28 tisíc. Oproti všem vyplaceným byly v jejich případě mnohem častěji důvodem invalidity novotvary. Vykazovalo je 17 % nových invalidních důchodců, zatímco mezi všemi invalidními důchodci jsou zastoupeny 8 %. Tento výrazný rozdíl je dán zejména tím, že lidé s onkologickým onemocněním pobírají invalidní důchod častěji pouze dočasně, dokud se jejich zdravotní stav nezlepší natolik, aby se mohli plně vrátit do pracovního procesu. Mezi nejčastější konkrétní nemoci, pro které byl v roce 2019 nově přiznán invalidní důchod, patřily: zhoubný novotvar prsu, dorzalgie (bolesti zad), onemocnění jiných meziobratlových plotének, jiné anxiózní poruchy a schizofrenie.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Markéta Pištorová
Odbor statistik rozvoje společnosti
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář