Průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (35 285 Kč) vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 1 089 Kč, tedy relativně o 3,2 %. To je hodnota podobná jako růst za celý loňský rok, historicky také např. v roce 2015. Údaje za 1. čtvrtletí 2021 jsou však výrazně ovlivněné výše analyzovaným snížením počtu zaměstnanců. Je tedy třeba si uvědomit, že jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací, a jejich soubor se navíc proměňuje s ekonomickým vývojem. Došlo také k revizi (zpřesnění) údajů za roky 2019 a 2020, nové výsledky ukázaly za všechna čtvrtletí 2020 průměrné mzdy vyšší o desítky Kč proti původním odhadům, rok 2019 byl korigován vzhůru dokonce v řádu stokorun. Tato korekce tak změnila původní meziroční růst ve 2. čtvrtletí 2020 na propad o 0,6 %, snížila i nárůsty ve zbylých čtvrtletích.
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Jak vyřešit problém se smluvním zdravotním pojištěním cizinců?
V reálném vyjádření byl mzdový růst za 1. čtvrtletí 2021 výrazně slabší než nominální – reálně průměrná mzda vzrostla o 1,0 %, což je o 1,6 p.b. méně než ve 4. čtvrtletí 2020. Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se snížil na 2,2 %, hodnotu nejnižší od 4. čtvrtletí 2018. Pro ohlédnutí sumarizujme, že loňský rok 2020 byla inflace 3,2 %, a předčila tak o 0,1 p.b. růst mezd, který byl revidován na hodnotu 3,1 %, došlo tedy k mírnému reálnému poklesu výdělků, leč výlučně kvůli propadu ve 2. čtvrtletí. V roce 2019 byl ještě reálný mzdový růst o 5,0 % – druhá nejvyšší hodnota za desetiletí po předchozím roce 2018, kdy se mzdy reálně zvýšily o 5,9 %.
Mzdový vývoj byl aktuálně vysoce diferencovaný, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců. Ve dvou odvětvových sekcích nalezneme nominální pokles mzdové úrovně, u všech ostatních jde o růst. Zmíněnými výjimkami byly kulturní, zábavní a rekreační činnosti s poklesem o 5,1 % (na 28 993 Kč), a ubytování, stravování a pohostinství, pokles 2,6 % na 19 805 Kč, tedy právě dvě sekce, kde byla plošně uzavřena pracoviště (provozovny) v důsledku vládních nařízení. Druhá zmíněná je navíc sekcí s trvale nejnižší úrovní průměrné mzdy.
Průměrné mzdy a jejich nárůst/pokles ke stejnému období předchozího roku:
Naopak vysoký nárůst průměrné mzdy najdeme v činnostech v oblasti nemovitostí, o 12,2 % na 31 809 Kč, velmi malém odvětví, kde ale došlo k velkému poklesu počtu zaměstnanců. Druhé nejvýraznější procentuální zvýšení mezd bylo v extrémně zatížené zdravotní a sociální péči, o 11,3 % na 39 967 Kč, což souviselo se změnou platových tabulek od začátku roku i s vysokými nadtarifními složkami vč. mimořádných odměn. Ve zbylých odvětvových sekcích byly nárůsty do pěti procent. Této hranici se přiblížila výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (4,9 %), poté profesní, vědecké a technické činnosti (4,3 %) a vzdělávání (4,1 %), kde se průměrná mzda dostala na 34 846 Kč. V početně největší sekci – zpracovatelském průmyslu – se mzdy zvýšily o 2,0 % na 33 833 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Michal Skořepa: Ceny nemovitostí a zkažený burger
V peněžnictví a pojišťovnictví vzrostla průměrná mzda poněkud skromněji o 1,4 %. Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 61 672 Kč. Na prvním místě jsou jednoznačně informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila o 4,0 % na 66 005 Kč. U administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce, došlo ke zvýšení mezd o 2,5 % na 24 970 Kč.
Pomalejší růst mezd byl v těžbě a dobývání (1,0 %), kde se tak mzdová úroveň (36 323 Kč) značně přiblížila k úrovni celkové průměrné mzdy (35 285 Kč), přitom na začátku století byla vyšší zhruba o čtvrtinu. Průměrná mzda ve stavebnictví vzrostla též o 1,0 % na 29 425 Kč. Vyšší byl nárůst mezd v obchodě a opravách (2,2 %), kde se dostaly na úroveň 33 119 Kč. Zaostaly na druhé straně v dopravě a skladování, kde vzrostly o 0,9 % na 31 556 Kč. Ve veřejné správě a obraně došlo k velmi střídmému růstu o 0,5 %.
Odpracovaná doba, zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita
Od března 2020 v rámci Rychlé informace ČSÚ o mírách zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity jsou speciálně připravovány a zveřejňovány údaje o odpracované době po jednotlivých měsících čerpající z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Ty popisují průběh koronavirové krize v třídění na zaměstnance a sebezaměstnané (podnikatele). Výrazně vyšší propady odpracované doby najdeme v celém průběhu u té druhé skupiny. Průměrný počet hodin se u nich meziročně snížil nejvíce v dubnu 2020 (o 31 %), poté se situace stabilizovala. Další vlny již byly o poznání mělčí. U dominantní skupiny zaměstnanců byl vývoj tvarově podobný, ale propady byly nesrovnatelně nižší v každém období. To souvisí pochopitelně s tím, v jakých oborech obě skupiny působí.
Regionální vývoj
Krajské výsledky přináší též různorodý obrázek, avšak dopady koronavirové krize na počty zaměstnanců se projevily plošně, ve všech krajích tedy šlo o pokles. Rozpětí regionálních poklesů ovšem sahá od 0,2 % ve Středočeském kraji až do 5,5 % v Karlovarském kraji. Dvouprocentní snížení počtu zaměstnanců bylo v Ústeckém kraji a v Moravskoslezském kraji dokonce 2,8 %. Jihomoravský kraj naopak zaznamenal pokles pouze o 0,8 %. Excentrické postavení Prahy známé z posledních let, kdy přetahovala pracovní sílu odjinud, se aktuálně zahladilo. Diferencovaná situace byla i u mezd – na Vysočině průměrná mzda nominálně vzrostla vysoce nadprůměrně o 4,6 %, následována Ústeckým krajem s 4,2 % a Olomouckým s 4,0 %. Na druhé straně Karlovarský a Plzeňský kraj dosáhly jen hodnoty 1,8 %.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2021: Munich Re vykázal čistý zisk 589 mil. €. Swiss Re 333 mil. USD $
Podle celkové úrovně výdělků zůstává hlavní město stále nejbohatším regionem, průměrná mzda se v Praze zvýšila o 2,9 % na 44 432 Kč. Na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 35 296 Kč, kde se průměrná mzda zvýšila o 2,3 %. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (30 148 Kč), následován Zlínským krajem (30 952 Kč), kde průměrná mzda vzrostla o 3,1 %. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 3,4 % na 31 607 Kč. V regionu soudržnosti Severovýchod měl Královehradecký kraj značně vyšší úroveň (32 917 Kč) než Pardubický (31 115 Kč).
Komentáře
Přidat komentář