Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
V prvním covidovém roce snížila výkony naprostá většina průmyslových odvětví, a rok 2020 tak přinesl průmyslu meziroční pokles produkce o více než 7 %. Nejvíce k tomu přispěla výroba motorových vozidel, strojírenský a také kovodělný průmysl. Nejvýraznější meziroční poklesy (tedy meziroční změny v daném odvětví v procentech bez ohledu na jeho váhu) zaznamenaly těžba a dobývání (–17 %), výroba usní a souvisejících výrobků (–14 %) a výroba motorových vozidel (–12 %). Produkce naopak mírně vzrostla v odvětvích dřevařském, papírenském, farmaceutickém, potravinářském a v ostatním zpracovatelském průmyslu.
Mohlo by vás zajímat: Evropské regulační orgány varují spotřebitele před riziky kryptoaktiv!
Automobilky zbrzdily růst v celém průmyslu
Ve druhém covidovém roce 2021 celková průmyslová produkce v porovnání s předchozím rokem narostla o více než 6 % a převážná většina průmyslových odvětví meziročně vzrostla. Nejvíce k růstu přispěly kovodělný průmysl (příspěvek +0,1 p. b., meziroční růst o 9 %), výroba elektrických zařízení (příspěvek +0,8 p. b., růst o 11 %) a výroba strojů a zařízení (příspěvek +0,7 p. b., růst o 9 %). Kladné příspěvky odvětví byly velmi vyrovnané a růst byl rovnoměrně rozložen. Meziroční pokles naopak zaznamenala odvětví dřevařské a oděvní a některé segmenty těžebního průmyslu. I přes velmi silný závěr roku 2020 a nadějné výsledky v prvním pololetí roku 2021 se českému průmyslu nepodařilo dosáhnout, natož překonat úroveň, na které byl před začátkem pandemie. Celková produkce v roce 2021 byla o více než procento slabší než v roce 2019.
Navíc, vzhledem ke stagnaci průmyslu v posledním předcovidovém roce, nedosáhla ještě ani hodnoty z roku 2018 a byla jen mírně vyšší než v roce 2017.
V některých průmyslových odvětvích přitom úrovně roku 2017 ještě vůbec nebylo dosaženo. To platí kromě dlouhodobě utlumovaných odvětví těžby a dobývání, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu bohužel i pro výrobu osobních automobilů, která má v rámci českého průmyslu naprosto dominantní vliv. Produkce v automobilovém průmyslu byla v roce 2021 oproti roku 2017 nižší takřka o 7 %, oproti roku 2019 o 9 % a oproti roku 2020 se zvýšila jen o 3,4 %. Ve druhém pololetí loňského roku, kdy se firmy navzdory vysoké poptávce potýkaly s nedostatkem dílů, byla produkce v tomto odvětví meziročně nižší o pětinu. V posledním čtvrtletí byl již znát i vliv vyšší srovnávací základny velmi silného závěru roku 2020.
Mohlo by vás zajímat: Berkshire Hathaway kupuje za 260 miliard korun pojišťovnu Alleghany
Hodnota nových zakázek se zvýšila
Koncem roku 2020 a v prvním pololetí roku 2021 rostla i hodnota nově nasmlouvaných průmyslových zakázek. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 a v prvním čtvrtletí minulého roku to bylo meziročně o 7 %. Druhé čtvrtletí roku 2021, poznamenané bezprecedentně nízkou srovnávací základnou z roku 2020, zaznamenalo z pohledu nových zakázek meziroční růst o polovinu. V následujícím pololetí ovšem tempo zvolnilo. V kumulaci za celý rok 2021 získaly průmyslové podniky o 15 % zakázek více než v roce předchozím. Nejvíce k dvojcifernému růstu zakázek přispěly výroba motorových vozidel (růst o 13 %), výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (+44 %) a kovodělný průmysl (+20 %). Pokles byl zaznamenán pouze ve třech z dvanácti sledovaných odvětví: v oděvním průmyslu, ve farmaceutickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení.
Mohlo by vás zajímat: Škody z kybernetického pojištění kvůli válce porostou
U tuzemských zakázek k meziročnímu růstu o 12 % nejvíce přispěly výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (meziroční růst hodnoty nových zakázek o 37 %), kovodělný průmysl (+21 %) a chemický průmysl (+41 %). Mírně vyšší byla dynamika růstu u nových zakázek ze zahraničí, což bylo dáno zejména nižší srovnávací základnou – propad zahraniční poptávky v roce 2020 byl mnohem výraznější než v případě poptávky domácí. U zakázek ze zahraničí nejvíce k celkovému růstu o 16 % přispěla výroba motorových vozidel (příspěvek +6,2 p. b., růst o 15 %) a kovodělný průmysl spolu s výrobou elektrických zařízení, kde se hodnota zakázek meziročně zvýšila o cca 20 %. Nejvyšší tempa růstu ovšem i v zahraničních zakázkách vykázal chemický průmysl (+30 %) a výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (+55 %).
Z hodnoty nových zakázek ukrajuje růst cen
Zejména poslední dvě jmenovaná odvětví, nikoliv ale pouze ta, jsou příkladem toho, jak zakázkovou náplň podniků zachycenou v měsíční průmyslové statistice ovlivňovala v minulém roce zvyšující se cenová hladina. Ceny vstupů i hotových výrobků postupně během roku rostly, v některých odvětvích i velmi výrazně. Zatímco na přelomu let 2020 a 2021 zvyšující se ceny ukrojily pouze část z tempa růstu hodnoty nových zakázek, ve druhé polovině roku již růst zcela vymazaly. Rovněž samotná dynamika růstu nových zakázek ve druhé polovině roku slábla.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Princip potřebnosti nahradil zásluhovost. Kdy bude líp?
V průběhu dvou let s covidem musel český průmysl zdolávat celou řadu nástrah, jako byly nedostatek materiálu a pracovní síly, strmě rostoucí ceny nebo nedostatečná poptávka. Při pohledu na údaje za rok 2021 však můžeme říci, že tradice a diverzifikace naší průmyslové výroby dává dobré předpoklady se s takovými nástrahami i v budoucnu vyrovnávat.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Veronika Doležalová
Oddělení statistiky průmyslu
Vladimír Štípek
Oddělení statistiky průmyslu
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář