Ale pojďme od začátku. To, že spořicí účty v posledních letech nestály za povšimnutí, bylo způsobeno nízkou základní úrokovou sazbou. Bankám se prostě nevyplatilo střádat hotovost, takže až na výjimky neměly potřebu lákat nové klienty, aby si k nim uložili peníze. Korunu tomu nasadil covid, kdy základní úroková sazba spadla v podstatě na samé dno. Ovšem jak ČNB postupně tuto základní úrokovou sazbu navyšovala, což vygradovalo právě na začátku letošního listopadu (a pravděpodobně nás ještě její zvýšení čeká), tak se začíná situace obracet a bankám už není proti srsti hotovost navyšovat. Logicky tak přicházejí s nabídkami, které vypadají naprosto super – ve srovnání s tím, co si můžeme pamatovat z posledních let. Je to tedy standardní jev, jen na něj většina lidí už zapomněla.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Alena Macková
To zásadní „ale“ je v tom, zda to má smysl vůbec řešit, nebo je to jen perfektní marketingový tah. Je potřeba totiž sledovat ještě jednu důležitou sazbu, a tou je výše inflace. Aktuálně jsme na hodnotě 5,8 % p.a. Co to vlastně znamená? Inflace jako taková hotovost nesníží (pokud jsem měl v bance před rokem 100 00, tak teď tam budu mít stále 100 00). Sníží se však její kupní síla. Jednoduše, koupím si za tu hotovost méně zboží či služeb. A to je na inflaci to nejzrádnější! Není na první pohled vidět. U zhodnocení vidím, že mi finance přibývají, mám jich tam každý měsíc více, ale inflace mi z mé tisícovky v kapse kousek neutrhne, pořád tu tisícovku budu mít. Proto ji spousta lidí přehlíží, a proto je pro spoustu lidí nabídka zhodnocení třeba 2,5 % p.a. na spořicím účtu super. Budu mít přece o 2,5 % víc peněz, viditelně víc. Navíc bez rizik. Spořicí účty jsou pojištěný bankovní vklad.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co může po volbách „zatopit“ pojistnému sektoru?
Jenže toto zhodnocení je prostě nedostatečné – vůči inflaci. Pokud bychom se podívali na dlouhodobý vývoj inflace, tak inflace vypočtena prostým průměrem je od roku 2000 ve výši cca 2,24 % p.a. To je na první pohled méně než například zhodnocení na spořicím účtu od MONETA banky (2,5 % p.a), ale zhodnocení na spořicích účtech podléhá dani, takže čistý výnos není 2,5 % p.a., nýbrž 1,74 % p.a. Jelikož čísla jsou více než slova, tak se na to pojďme podívat ještě matematicky.
Pokud mám v bance například 100 000 korun, tak průměrná inflace 2,24 % sníží za 1 rok jejich kupní sílu na 97 760; za 5 let to bude 89 291; za 10 let pak 79 728! Takováto inflace dokáže za 10 let snížit kupní sílu peněz o pětinu... A jak by vypadaly peníze na spořicím účtu se zhodnocením 2,5 % p.a. a inflaci 2,24 % p.a.? Za 1 rok by kupní síla klesla na 99 500; za 5 let na 97 525; za 10 let na 95 111. Tyto výsledky jsou včetně daně z výnosu. Takže zhodnocení je nedostatečné i vůči dlouhodobému průměru. Ale hlavně je nyní naprosto nedostatečné. Aktuální inflace je více jak dvojnásobná, oproti nejlepší nabídce spořicího účtu…
Mohlo by vás zajímat: Michal Skořepa: ČNB tlačí na růst úrokových sazeb. Její snaha ještě zesílí!
Co tím vším chci říct? Není třeba rychle převádět finance z jednoho spořicího účtu na jiný, i když ten váš má třeba zhodnocení nižší. Navíc je dost pravděpodobné, že byste to teď museli dělat třeba každý měsíc, jelikož banky se budou předhánět. Spořicí účet jednak nedokáže porážet inflaci, a hlavně není to ani jeho účel – účelem spořicího účtu NENÍ zisk! Účelem spořicího účtu je rychle dostupná finanční rezerva. Na spořicím účtu si nechejte jen pohotovostní rezervu. Takovou tu „pro strýčka příhodu“ a všechny ostatní ušetřené finance ukládejte do produktů, jejichž účelem je zisk. Tím myslím finance investujte – přinese to násobně lepší výsledek než volba spořicího účtu s nejlepším zhodnocením.
Robert Stejkora
Spoluzakladatel & Spolumajitel EXPERTI NA FINANCE
Komentáře
Přidat komentář