Ministerstvo zahraničních věcí se pochlubilo tím, jak se mu daří podporovat cílenou pracovní migraci. Přes určitý pokrok je však stále na našem trhu pracovníků nedostatek. Přitom když člověk sleduje fronty žadatelů o pracovní víza před našimi zastupitelskými úřady třeba na Ukrajině, tak musí nutně dojít k závěru, že lidé u nás pracovat chtějí. Jak je tedy možné, že jich nejsme schopni dostat k nám víc? Že by v tom byla snaha udržovat poptávku po pracovních vízech převyšující výrazně nabídku s cílem zachovat jejich ceny na ukrajinském „neoficiálním“ trhu?
Cestou pracovní imigrace ovšem nejspíš nevyřešíme nedostatek pojistných matematiků. Tedy ne, že by k nám žádní ze zahraničí nemohli přijít, ale nejspíš jen v množství postačující nanejvýš ke zmírnění problému. Navíc ani výhled do budoucnosti není úplně optimistický. Zájemce o vysokoškolské studium totiž obory vyžadující fištrón moc netáhnou a z absolventa oboru „antropologii komiksu“ pojistného matematika udělat nelze. A tak až si zase bude někdo vytahovat triko tím, jak u nás roste vzdělanost, bude na místě mu připomenout, že by to chtělo vedle procenta lidí, kteří dokáží složit státnice, sledovat i to, zda jsou následně schopni vykonávat činnosti opravdu přínosné.
Mohlo by vás zajímat: Pojistných matematiků nepřibývá. Firmy přitom o ně mají čím dál větší zájem
Podívejme se na skok do Německa. Tam zveřejnili výsledky pojistného trhu za rok 2018. Postupně na něm ubývá pojišťoven. Od roku 2015 zhruba o 2 %. Což odpovídá trendu, který můžeme sledovat i u nás, kde jich za stejné období ubyla dokonce šestina. V Německu se snižuje i počet zaměstnanců pojišťoven. Od roku 2015 to je zhruba o 2 %. I u nás ubývají. A to tempem trojnásobným. U našich západních sousedů klesá také počet zprostředkovatelů. Za poslední tři roky skoro o sedminu. Tady porovnání s naším trhem schází. Důvodem je notoricky známý nedostatek bývalého registru ČNB, kde se zprostředkovatelé množili jako Cimrmanovi horníci v dole.
Trochu jiný vývoj zaznamenává německý trh z pohledu vývoje objemu pojistného. Zatímco v životě rostl o více než 2 %, u nás jsme podle ČNB zaznamenali přibližně stejný pokles. Stejný trend naopak zaznamenávají oba trhy v neživotě. Jen u nás je růst zhruba dvojnásobný (cca 6,5 %) oproti tomu německému (3,4 %).
Mohlo by vás zajímat: Generali se spojí s Českou pojišťovnou. Vznikne největší pojišťovna v Česku!
Přes prázdniny se také zřejmě nudil britský futurolog Ray Hammond a připravil seznam toho, co nás bude v nejbližších desetiletích ohrožovat. Je to obvyklý mix klimatických změn, nárůstu lidí na planetě, digitalizace apod. Nicméně se ve svých úvahách zjevně dopustil jednoho zásadního omylu. Jeho prognóza se totiž týká období do roku 2040. Ovšem vzhledem k tomu, že podle „bojovníků s klimatem“ má člověk už jen 12 let času na odvrácení apokalypsy, si mohl pan Hammond ušetřit námahu a futurologovat jen do roku 2030.
A na co se zaměří naše malé historické okénko. Tentokrát se v něm vrátíme jen o 100 let zpět. V září 1919 byla totiž k tehdejšímu Československu připojena Podkarpatská Rus. Vydržela být součástí naší republiky jen poměrně krátce – zhruba 20 let. Ale i toto krátké období se na tomto kousku země nesmazatelně podepsalo. A tak lze třeba ještě dnes narazit na hřebenech Karpat na červené turistické značky, které tam ve třicátých letech namaloval Klub českých turistů.
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář