Stavební experti v Evropě počítají se stavebními náklady vyššími o 30 %

Z pesimistů dokonce 18 % soudí, že pokles bude silný. Jak ukazují výsledky studie agentury Interconnection Consulting, pouhých 9 % odborníků ve stavebnictví je naopak optimisticky přesvědčeno o budoucím růstu v jejich sektoru. Analýza je založená na oslovení 208 stavebních manažerů na evropském kontinentu. Z nich dvě třetiny počítají se stabilizací, popř. normalizací poměrů ve stavebnictví až od roku 2024 nebo ještě později. V loňském roce vyšlo 67 % respondentů ze zdražení nákladů na stavby o 30 % nebo více. Více než třetina uvedla, že náklady vložené do budování objektů vzrostou za rok 2022 dokonce o více ne o polovinu.

Mohlo by vás zajímat: Průměrná mzda klesla reálně o 9,8 %. Jak je na tom pojišťovnictví?

„Stavebníci nemají současně jistotu, zda mohou toto zvýšení nákladů přenést v plné výši na klienty,“ upozornil Jan Hudak, autor studie. Více než polovina respondentů (55 %) uvedla, že prodejní ceny projektů podraží maximálně o 25 %. Nicméně čtvrtina oslovených expertů věří, že ceny nenarostou o více než 15 %.

Nadále trvá nedostatek pracovních sil

V centru pozornosti stavebních firem je vedle cenového růstu také nedostatek vhodných pracovních sil. Nedostatečný počet kvalifikovaných řemeslníků a pracovních sil panuje v Evropě ve stále více podnicích, což klade obtížné překážky mnoho průmyslových a dalších odvětví. Pro třetinu manažerů je nedostatek pracovních sil „rozpoznatelným“ problémem, s nímž se lze vypořádat. Nicméně pro 13 % dotázaných odborníků jde o kritický stav, kvůli němuž je třeba prodlužovat projekty a zakázky, anebo je není možné vůbec zahajovat. Na druhou stranu 12 % firem nepociťuje tyto personální potíže; mají dostatek odborných i dalších potřebných lidí.

Mohlo by vás zajímat: Veronika Hašplová: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů

Inflace žene mzdy nahoru

Asi polovina stavebních firem vychází z toho, že mzdy během tohoto roku vzrostou v rozmezí 8-12 %. Třetina firem (35 %) počítá dokonce s ještě vyšším růstem. Očekávané navyšování mezd je závislé na regionální míře inflace. V rámci EU byly vykázány velké rozdíly lokálních úrovní. Ve Francii například byla míra inflace 6,6 %, zatímco v Estonsku činila 25,2 %.