Přestože mezi finančními řediteli ve střední Evropě panují náznaky optimismu v otázkách týkajících se finančních vyhlídek jejich společností, většina z nich se domnívá, že ještě není vhodná doba na to, aby společnost přijala z hlediska rozvahy větší riziko. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte, který proběhl na podzim loňského roku.
V meziročním srovnání je mezi finančními řediteli v ČR patrný nárůst optimismu
Pohled finančních manažerů na ekonomiku se shoduje s výhledem většiny analytiků – v kalendářním roce 2014 očekávají zastavení ekonomické recese. Zatímco před rokem měla negativní očekávaní, které se bohužel naplnilo, necelá pětina dotázaných (18,3 %), v aktuálním průzkumu recesi čeká pouze 1,6 % respondentů. Mírný růst ekonomiky (růst HDP v rozmezí 1,5 – 3 %) očekává téměř třetina (29 %) finančních ředitelů.
Pozitivní zprávou aktuálního průzkumu je rovněž to, že o více než polovinu ubylo českých finančních manažerů, kteří měli nepříliš optimistické očekávání o finančním růstu svých společností. Někteří manažeři sice stále vnímají vyšší externí finanční a ekonomickou nejistotu svých podniků, nicméně počet těch, kteří ji považují za vysokou, je nízký (v roce 2012 na podzim to bylo 3,7 % respondentů, v aktuální průzkumu 3,2 %).
Obecně finanční manažeři nechtějí přijímat z hlediska rozvahy větší riziko, nicméně oproti stejnému období předchozího roku vzrostl podíl těch, kteří by riziko přijali (nárůst o necelých 11 procentních bodů na 30,2 %).
Ačkoliv finanční manažeři již delší dobu vnímají zvýšenou dostupnost finančních úvěrů, přesto je meziročně z průzkumu patrné, že k růstu zadlužení svých podniků přistupuje méně respondentů, než před rokem.
Bankovní úvěry zůstávají pro podniky stále atraktivní. Oproti minulým zjištěním se finanční ředitelé snaží ve větší míře soustředit na obchodní růst na stávajících i nových trzích
Srovnání průzkumu s ostatními zeměmi ve střední Evropě
V regionálním srovnání mají nejvíce optimistické vyhlídky v následujících 6 měsících finanční manažeři v Srbsku, Polsku, Bosně a Hercegovině a Rumunsku. Většina finančních ředitelů v regionu obecně označuje úroveň externí finanční nejistoty jako nadprůměrnou, vysokou nebo velmi vysokou, přičemž tyto názory zastává 88 % finančních ředitelů ve Slovinsku a 70 % v Polsku.
Finanční ředitelé ze střední Evropy se domnívají, že náklady na financování se buď nezmění, nebo se mírně zvýší. Existují však čtyři výjimky, mezi něž patří Rumunsko, Albánie, Maďarsko a Srbsko, kde 21 % až 39 % finančních ředitelů zastává názor, že úrokové míry se v příštích 12 měsících mírně zvýší. Výrazné zvýšení nákladů na financování očekává jen malý počet finančních ředitelů, přičemž největší skupinu s tímto názorem představuje 9 % finančních ředitelů ze Slovinska.
Hlavní cíl bude pro většinu finančních ředitelů ve střední Evropě v nadcházejícím roce zdánlivě jednoduchý, a sice zvýšit výnosy. V osmi zemích patří dosažení růstu výnosů z nových trhů mezi dvě nejdůležitější priority pro příští rok. Mnohé z těchto nových trhů se nacházejí mimo region střední Evropy a úspěch iniciativ usilujících o zvýšení růstu bude silně ovlivněn externí ekonomickou dynamikou na exportních trzích.
Průzkumu názorů finančních ředitelů ve střední Evropě se zúčastnilo 580 respondentů z nejrůznějších průmyslových oblastí z těchto zemí – Albánie a Kosovo, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko.
Komentáře
Přidat komentář