SRNA index: Srážek se zvěří za uplynulý půlrok na silnicích ubylo

Společně s tím, jak se covidová pandemie letos v Česku stabilizovala, se vrátila auta na české silnice. Pomalu ale jistě tak začínají růst i počty srážek se zvěří. Jasná data o tomto vývoji přináší aktuální SRNA index, který pracuje s policejními statistikami střetů se zvěří za období od dubna do září letošního roku. Zatímco v uvedené době evidovala Policie ČR 7329 srážek se zvěří, v roce 2020 to ve stejném období bylo 7238, v roce 2019 – tedy před covidovým obdobím – pak 7872 případů. Nejvíce nehod bylo ve středních Čechách (1557), na Vysočině (1029) a na Ústecku (899).

Milionové škody v krajích

V krajích napříč Českou republikou střety se zvěří způsobují škody za stovky milionů korun. Nejvyšší újmy – konkrétně za 61,8 milionu korun zůstávají po sražené zvěři ve středních Čechách. Je to dáno tím, že kraj má současně nejvyšší délku silniční sítě (9638 km). Následují ho Vysočina se škodami 46 milionů korun (na 5074 km silnic) a Ústecký kraj se škodami za 29 milionů korun (na 4216 km silnic). „Nejvyšší škody jsou zaznamenány tehdy, pokud následkem střetu někdo z posádky zemře nebo se těžce zraní. Takový případ policie evidovala za uplynulý půlrok ve východních Čechách. Srážku motorkáře se srnou po následném pádu nepřežila jeho spolujezdkyně. Účet za tuto nehodu se blížil 25 milionům korun,“ upozorňuje Michal Bíl.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Martin Diviš

Průměrná škoda roste a atakuje 45 000 kč

Počty srážek rostou spolu s tím, jak se na silnice ve větší míře vracejí automobily. „Nejen doprava, ale také stále vysoké stavy zvěře přispívají k tomu, že na českých silnicích umírá velké množství zvířat,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu. „Počet nahlášených škod sice proti předcovidovému období mírně poklesl, ale nepřestává růst průměrná škoda, kterou s klienty řešíme,“ doplňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně.

Podle jeho slov se průměrná škoda blíží hranici 45 000 Kč a je přímo spojena s novými technologiemi, kterými jsou vozidla vybavena. „Jsou to citlivé senzory, ale také sofistikované světelné technologie, které mají vozidla umístěny právě v čelních partiích. Při střetu mnohdy navíc dochází k aktivaci airbagů a je nutná výměna přístrojové desky či sedadel,“ doplňuje Patrik Nauš. Rostoucí cena materiálu, lakýrnických a dalších prací bude situaci dále zhoršovat. Generali Česká pojišťovna přitom denně registruje zhruba 25 škod tohoto typu, za sledovaný půlrok vyplatila motoristům při řešení těchto pojistných událostí přes 206 milionů korun.

Změna času přináší zhoršení situace

Nastávající změna času pak do statistik zpravidla promlouvá zhoršením situace. Je to dáno celou řadou faktorů, mezi ty nejvýznamnější ale patří právě tma a šero. Zatímco zvěř své chování nemění, motoristé na silnice vyrážejí za situací, kdy kvůli posunu času odpoledne slunce zapadá stále dříve. „Doporučujeme řídit s vědomím, že volně žijící živočichy můžeme potkat na silnici téměř kdekoliv. Největší riziko je v zalesněných úsecích, ale mnoho nehod se stane i na krajích obcí. Je potřeba být při jízdě pozorný, sledovat okolí silnice a být vždy připraven brzdit. Největší riziko střetu s živočichy bývá po setmění. Dále je dobré počítat vždy s tím, že pokud silnici překonává jeden živočich, může jít další živočich nebo i stádo za ním,“ upozorňuje Zuzana Pokorná, hlavní ošetřovatelka Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy. Tato organizace ročně přijme kolem 300 živočichů zraněných v důsledku srážky s autem.

Mohlo by vás zajímat: Šichtařová a Vavruša: Jak hasit požár povodní? Děti jsme pustili do jámy lvové

Ze statistik jasně vyplývá, že riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Absolutně nejhorší je ale celoročně období kolem 22. hodiny. Podle expertů z CDV má 80 % všech srážek na svědomí srnčí zvěř.

Nejrizikovější kraje a úseky v nich

Nejvíce střetů se zvěří se za poslední půlrok odehrálo ve Středočeském kraji, kde jich bylo celkem 1557. Přitom vůbec nejhorší úsek, na kterém hrozí podle sledovaných dat srážka se zvěří, se nachází u Zdib. Jde o úsek silnice č. 608 mezi Zdiby a Prahou-Novými Chabry, kde se na pouhých 95 metrech odehrálo 6 nehod. Jde o místo na pomezí dvou krajů. Odhad hmotné škody dosáhl 288 tisíc. Co do četnosti srážek se zvěří figuruje na druhém místě Vysočina, kde se událo 1029 nehod. Nejkritičtější místo na Vysočině představuje úsek silnice 112 v katastru obce Bácovice. Na trase dlouhé 2,6 km došlo k 23 nehodám se zvěří – přitom 8 se jich stalo na úseku o délce jen 193 metrů (před mostem překlenujícím Želivku). Odhad vzniklé škody určila Policie ČR na 699 800 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček a Robert Gauci: Základem úspěšné fúze jsou informovaní zaměstnanci

Třetím krajem, kde zvěř nejčastěji končila život střetem s vozidlem, byl Ústecký. Za sledované období tam bylo registrováno 899 nehod. Vůbec nejhorším místem na Ústecku je silnice I/13 a její 1100 m dlouhý úsek mezi obcemi Přestanov a Chlumec. Pod koly tu skončilo 22 zvířat, přitom 7 z nich na krátké 119metrové pasáži u odbočky na Stradov. Škoda dle odhadů činila 387 tisíc korun. Rizikové úseky se oproti datům za minulá období změnily. „To však neznamená, že ty původní už nejsou pro motoristy nebezpečné. Stále se na nich podle našich dat koncentrují případy srážek se zvěří,“ popisuje praxi Michal Bíl z CDV.

Pět rad, co dělat po střetu se zvířetem:

• Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
• Došlo-li ke zranění, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.
• Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video.
• Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.
• V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

Metodika SRNA index

Podstata SRNA indexu spočívá v odhadu očekávané škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV. Index pracuje výhradně s daty Policie ČR a údajů CDV.

Odkud pocházejí data:

• Údaj o očekávaných škodách v Kč/km je počítán z celkových odhadů škod na zdraví, životě a majetku při srážkách se zvěří na silnicích III. a vyšší třídy za uvedené časové období. Nejprve je odhadnuta očekávaná škoda na jednu srážku jakožto 5 % useknutý průměr celkových škod. Tento údaj je následně vynásoben počtem srážek a vydělen celkovou délkou silniční sítě v kraji.
• Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
• Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky „VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2“.
• Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy).

Mohlo by vás zajímat: Philippe Donnet: Pojišťovny jsou klíčovou silou k udržitelné změně

SRNA index bleskově

• V ČR od dubna do září 2021 evidujeme 7329 srážek se zvěří.
• To znamená, že zhruba na každém 6. kilometru českých silnic došlo ke střetu se zvěří.
• Škoda na zdraví a životě na jeden kilometr silnic je nejvyšší v Praze (20 685 Kč). S odstupem následují Zlínský kraj (9622 Kč) a Vysočina (9085 Kč).
• Nejvíce nehod eviduje Středočeský kraj. Vezmeme-li však v potaz délku silniční sítě, je nejpravděpodobnější srážka se zvěří v Praze a ve Zlínském kraji.
• Nejrizikovější úsek pro srážku se zvěří v ČR je aktuálně ve středočeských Zdibech. Došlo zde na úseku pouhých 88 m k šesti nehodám vyčísleným na 288 tisíc Kč.