Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
V roce 2020 bylo v Česku spácháno 1 224 sebevražd, což je 11,4 sebevraždy na 100 tisíc obyvatel (poslední dostupný údaj za EU v roce 2018 činil 11,1), a tyto skutky se tak podílely z 0,95 % na všech úmrtích. Absolutně nejnižší hodnota (nejen) v tomto století byla zaznamenána v roce 2019, kdy u nás vlastní rukou zemřelo 1 191 osob. Naopak maximální počet sebevražd v období od vzniku republiky, resp. od roku 1876, od kterého existuje časová řada těchto úmrtí, byl evidován v roce 1934 ve výši 4 007. Období druhé světové války je datově neúplné, v prvním poválečném roce (r. 1946) bylo ve statistikách uvedeno 2 096 sebevražd.
Poté počty úmyslných sebepoškození končících smrtí klesaly, během padesátých a šedesátých let naopak stoupaly až do roku 1970, kdy bylo evidováno 2 824 sebevražd, což je nejvíce od konce druhé světové války. Následující trend poklesu byl i přes drobnější meziroční výkyvy poměrně stabilní. Přelom prvního a druhého desetiletí 21. století sice přinesl krátkodobé navyšování počtu sebevražd až k maximu stávajícího století v roce 2012 na hodnotě 1 658, poté však klesající trend, s výjimkou v roce 2017, opět pokračoval.
Muži to vzdávají častěji
Svůj život vědomě dobrovolně častěji ukončují muži než ženy, podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 1990 spáchali muži 72 % všech sebevražd, zatímco v roce 2020 už to bylo 82 %. Z hlediska věku připadalo ve druhém desetiletí tohoto století nejvíce dobrovolných odchodů ze života na osoby z generace tzv. Husákových dětí (40–44letých) a ročníků z 50. let (55–59letých). To je ovlivněno zejména tím, že tyto věkové kategorie patří v populaci k početně nejsilnějším.
Mohlo by vás zajímat: Škody způsobené extrémy počasí překročily v roce 2021 hranici 105 mld. $
Míra sebevražednosti, tedy počet sebevražd v daném věku vztažený k počtu žijících osob v tomtéž věku, však nedosahuje nejvyšších hodnot ve středním věku, ale zpravidla narůstá s postupujícím stářím. Nejvyšších hodnot tedy nabývá mezi seniory. U lidí ve stáří 85–89 let bylo v průměru let 2011–2020 evidováno 29 sebevražd na 100 tisíc osob stejného věku, zatímco ve skupině 55–59 let 21. Ve všech věkových kategoriích byla vyšší míra sebevražednosti mužů než žen. Např. ze 100 tisíc mužů ve věku 85–89 let jich sebevraždu spáchalo 71, kdežto žen jen 10. Mezi 55–59letými bylo zaznamenáno 34 sebevražd mužů na 100 tisíc takto starých mužů, kdežto u žen pouze 8.
Nejvíc sebevražd je oběšením
Nejčastějším způsobem provedení sebevraždy bylo v letech 2011–2020 oběšení s podílem 56 %, následovalo zastřelení (12 %), skok z výše (10 %) a otrávení (9 %). Méně často volenými mechanismy pak byly skok nebo lehnutí si před pohybující se předmět, např. vlak, (6 %), sebevražda ostrým předmětem (4 %) a utopení (1 %). Oběšení bylo nejfrekventovanějším způsobem sebevraždy u obou pohlaví, avšak u mužů bylo tímto způsobem spácháno 61 % sebevražd, kdežto u žen jen 38 %. V případě mužů mělo také výrazný podíl zastřelení (14 %), přičemž ženy tento způsob zvolily pouze ve 2 %. Ženy se naopak častěji rozhodly sprovodit ze světa otrávením (22 % sebevražd žen oproti 6 % sebevražd mužů) a skokem z výše (20 % vs. 8 %). Rovněž zastoupení úmyslného zabití se utopením a skokem nebo lehnutím si před pohybující se předmět bylo vyšší u žen než u mužů.
Oběšení jako způsob dokonané sebevraždy bylo nejpočetnější ve všech pětiletých věkových skupinách u mužů i žen, vyjma kategorie 90letých a starších žen, ve které první příčku zaujal skok z výše. Nižší zastoupení však mělo oběšení i u mužů seniorského věku, kteří se častěji než mladší muži uchylovali k zastřelení.
Skok z výše z mužů nejvíce preferovali ti nejmladší a nejstarší, oproti tomu zastoupení skoku či lehnutí si před pohybující se předmět spolu s věkem klesalo. I u žen byl skok z výše relativně četnější u mladších a u seniorek, u nejstarších žen však výrazněji. Mezi nejmladšími ženami (do 19 let věku) měla totiž po oběšení druhý nejvyšší podíl sebevražda skokem nebo lehnutím si před pohybující se předmět. U žen v produktivním věku, či přesněji ve věku 20–24 a 30–69 let bylo druhým nejčastějším způsobem sebevraždy otrávení, v kategorii 70 a více let však nad otravami převažovaly skoky z výše.
Mohlo by vás zajímat: Aon: Svět rizik se změnil. Jaká jsou ta nejzásadnější?
Polovina sebevrahů umírá doma
Údaje o místě sebevraždy za roky 2013–2020 (tj. období nového listu o prohlídce zemřelého) jsou evidovány ve více než 70 % případů. Z nich jich na domácí prostředí připadala polovina. Na druhém místě se jako určené místo sebevraždy objevují ulice a silnice. Podíl je však již výrazně nižší, dosahuje pouze 7 %. Místo sebevraždy je do určité míry závislé na zvoleném způsobu zabití se. Mnohem výrazněji tak domov dominuje mezi dobrovolnými odchody ze světa otrávením se a sebevraždami ostrým předmětem, jichž se doma uskutečnilo až 70 %. Nadpoloviční podíl úmrtí sebevraždou v domácím prostředí se vyskytoval i v případech oběšení se a zastřelení se. Ze sebevražd utopením připadá na domov čtvrtina skutků s určeným místem sebevraždy, u skoků z výše pak pětina. Pro tyto dva způsoby sebevraždy bývá nejvíce míst úmrtí zařazeno do kategorie „jiné určené místo“.
Nejhorší je jaro a pondělí
Sebevraždy nejsou páchány během roku stejnoměrně, maxima bývají nejčastěji dosahována v jarních měsících a v první polovině léta. Během podzimních měsíců sebevražednost klesá až k prosincovému minimu. V některých letech se však sezonní profil částečně lišil, např. v roce 2020 došlo k nejméně sebevraždám v květnu, v prosinci byl počet sebevražd průměrný a zvýšená sebevražednost se projevila také v říjnu.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice?
Denně bylo ve druhé dekádě 21. století spácháno v průměru 3,9 sebevraždy, maximum 4,5 sebevraždy denně bylo dosaženo v roce 2012, minimum 3,3 pak v roce 2019. V posledním desetiletí také přibývalo dnů, kdy nebyla evidována žádná sebevražda – zatímco v letech 2011 a 2012 byly dny bez sebevraždy pouze 4 a 2, v roce 2020 jich evidujeme již 18. Denní maxima pro jednotlivé roky se pohybovala mezi 9 až 14 sebevraždami. Z dnů v týdnu je nejvíce sebevražd pácháno v pondělí (průměrně 4,4 v poslední dekádě), v dalších pracovních dnech se sebevražednost snižuje a nejnižší počty jsou zaznamenávány během víkendu, zejména v sobotu (3,3 sebevraždy).
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Terezie Štyglerová
Vedoucí oddělení demografické statistiky
Český statistický úřad
Markéta Šafusová
Oddělení demografické statistiky
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář