Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Zkušenost autorů tohoto článku, pracujících na projektech IFRS 17 s různými evropskými pojišťovacími i zajišťovacími skupinami, praví, že čas zbývající do účinnosti účetního standardu IFRS 17 se využívá nejen k definování jasnějších metodických pravidel pro pojistněmatematické výpočty, ale i k prozkoumání a nastavení procesů spojených s finanční závěrkou a plánováním. Vedle zrychlení těchto procesů je cílem i zpřesnění závěrky s využitím potenciálu automatizace a akcelerace u již zaběhlých aktivit. Ty nyní probíhají při vykazování pod českým účetním standardem nebo pod standardem IFRS 4 (např. extrahování závěrkových dat ze zdrojových systémů, archivace jednotlivých mezivýsledků, zaúčtování výsledků apod.). Přímým dopadem na lokální trh jsou pak požadavky na mnohdy krátkou dobu dodání výsledků finanční závěrky (často v rozmezí 10–15 dnů od konce účetního období). Naplnění těchto požadavků je tak náročnější nejen kvůli nutnosti propojení většího množství útvarů, které do závěrky vstupují, ale i pro nutnost zohlednění doby běhů pojistněmatematických modelů.
Mohlo by vás zajímat: Kolik je v Česku dětí se zdravotním postižením?
Aby byly společnosti schopny tyto termíny dodržet, obracejí svoji pozornost na prozkoumávání samotného procesu závěrky. Tento krok ovšem není jednoduchý – vzhledem ke změnám, které standard do závěrky přináší, není možné spoléhat na dosavadní průběh finančních závěrek používaných pro české účetnictví ani pro účetnictví dle IFRS 4. V mnohém se závěrkový proces IFRS 17 může podobat procesu přípravy podkladů pro reportování dle režimu Solventnost II (např. požadavky na datovou kvalitu a na stanovení nejlepšího odhadu budoucích finančních toků plynoucích z pojistných smluv). Přináší ale i vlastní změny, které je nutné brát v potaz. Jak však přistoupit k prozkoumání a možnému vylepšení procesu, jenž v sobě bude zahrnovat tolik změn?
Zpřesnění implementace IFRS 17 za pomoci procesní analýzy
Procesní analýza definuje jednotlivé aktivity, jejich návaznosti, odpovědné osoby a systémy, kterých se dotýkají. Hlavním benefitem, jejž lze z analýzy očekávat, je vizualizace propojení všech kroků potřebných ke včasnému dokončení finanční závěrky. Nejedná se ovšem o pouhé rozepsání a rozkreslení stávajících procesů. V případě nově vznikajícího procesu závěrky dle IFRS 17 procesní analýza umožní:
- definování oblastí a aktivit, které doposud neexistovaly nebo nebyly nikým vlastněny;
- definování business požadavků nutných pro úpravy, propojení nebo vývoj IT systémů;
- zhodnocení reálností aplikace jednotlivých metodických požadavků;
- zvýraznění nejrizikovějších míst procesu a nastavení kontrolních mechanismů;
- potvrzení a vizualizaci časového rámce celého procesu.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zase přestupný…
Nejběžnější průběh zapojování procesního přístupu do nasazování IFRS 17 úzce souvisí s průběhem celého projektu. Abychom nezačínali „na zelené louce“, ukazujeme společnostem, jak se odrazit od stávajících procesů, jako např. procesu reportingu pod Solventností II nebo IFRS 4. Právě tyto procesy mohou obsahovat mnohé z kroků a aktivit, které vyžaduje i IFRS 17 (např. stanovení nejlepšího odhadu budoucích finančních toků plynoucích z pojistných smluv nebo výpočet rizikové marže). Z těchto materiálů je následně možné vytvořit prvotní návrh procesu závěrky pod IFRS 17, proces rozdělit na logické bloky (např. získávání zdrojových dat o pojistných smlouvách, IFRS 17 výpočty, zaúčtování a další) a ty prozkoumat a upravit dle potřeby. Často pak následují workshopy s vlastníky jednotlivých aktivit s cílem upravit proces tak, aby plně odpovídal metodickým požadavkům nového standardu. V momentě, kdy jsou procesy připraveny, je možné je využívat jako podklad k testování a ladění samotného časování závěrky.
IFRS 17 přináší novou komplexitu do závěrkových procesů
Hlavní změny, které je možné v budoucím závěrkovém procesu očekávat, můžeme rozdělit do několika kategorií. První je komplexita spolupráce napříč společností. Závěrkový proces pro IFRS 4 již nyní vyžaduje vstupy ohledně výše pojistnětechnických rezerv, které jsou většinou zabezpečovány pojistně-matematickým útvarem. IFRS 17 však do stanovení pojistných závazků nově mnohem více zahrnuje pojistněmatematické odhady (např. nejlepší odhad budoucích finančních toků). Většina pojišťoven si je již vědoma míry komunikace a spolupráce mezi účetními a pojistně-matematickými útvary, které bude aplikace standardu vyžadovat. Tento fakt s sebou však přináší nejen otázku předávání dat a jejich toků, u kterých bude nezbytné definovat jasné kontroly a pravidla, ale i otázku nastavení odpovědností mezi vlastníky nově definovaných částí procesů. Velmi často bude také nutné nastavení odpovědností napříč společnostmi v rámci mezinárodních skupin.
Mohlo by vás zajímat: Allianz Barometr rizik 2020: Největším rizikem jsou kybernetické hrozby
IFRS 17 přináší rovněž nové požadavky na granularitu výpočtů a konečných výsledků. Zatímco stávající výkazy dle IFRS 4 byly velmi často na úrovni společnosti nebo druhu pojištění, IFRS 17 požaduje mnohé výsledky na úrovni portfolií a skupin smluv1. Velké množství pojistněmatematických odhadů nebo účetních hodnot bude muset být stanoveno na úrovni skupiny smluv. Výsledná granularita je v mnoha případech podstatně větší, než na kterou je většina IT systémů připravena, což vyžaduje nejen nové požadavky na jejich úpravy, ale také dodatečné výpočty na případné alokace tam, kde úpravy nejsou možné. Tyto výpočty a alokace pak s sebou nesou další prostor pro případné automatizace, ale také potřebu nastavení kontrolních systémů zabezpečujících přesnost a ověřitelnost účetních hodnot.
Další změnou, jak již bylo uvedeno výše, je nutnost zrychlit proces pojistněmatematických výpočtů tak, aby byly výsledky k dispozici rychleji než v současné době. Výsledky vstupující do vykazování v rámci Solventnosti II (např. technické rezervy, včetně rizikové marže) jsou totiž často dostupné až dva měsíce po konci účetního období. Naproti tomu výsledky pro IFRS 17 společnosti typicky očekávají 2–3 týdny po konci daného období. Se splněním těchto termínů mohou pomoci různé dostupné strategie, mj.:
- automatizace – využití RPA (robotic process automation) nebo workflow nástrojů;
- důkladné testy a kontroly během přípravné fáze – zaručení nasazení správných změn;
- aproximace dat – zpracování vybraných výpočtů před koncem účetního období.
Mohlo by vás zajímat: YOUPLUS koupila portfolio pojistných smluv pojišťoven Basler
Standard přinese zvýšené nároky i na proces forecastu a plánování
Nutnost definování a přípravy nového závěrkového procesu dopadá i do procesů plánování pro další období. Vzhledem k úsilí, které se věnuje přípravě závěrky, nepřekvapí, že většina společností předpokládá využití nových propojení i v procesech forecastu a plánování. Změnu v dosavadním chodu těchto procesů může představovat zavedení plné simulace procesu závěrky (včetně kalkulací projekcí finančních toků a finálních IFRS výsledků), a to na stejné granularitě pro nejbližší období. Závěrkové a plánovací procesy se však přirozeně liší v tom, na co jsou IFRS kalkulace použité a do jakých systémů vstupují.
V případě závěrky data pokračují do účetních systémů, v případě forecastu a plánování se však ne vždy používají automatizovaná řešení pro další práci s nimi. Jednou z možností, jak v tomto případě postupovat, může být vybudování vlastních řešení (např. v Excelu) nebo nasazení a využití vizualizačních a plánovacích nástrojů, které umožní automatizaci a jasnou interpretaci předpokládaných výsledků. Vzhledem k časovému hledisku může být otázka prezentace výsledků budoucích plánů dokonce palčivější než nastavení celé závěrky, a to z důvodu blížící se nutnosti plánovat následující období, která již budou podléhat novému standardu.
Mohlo by vás zajímat: Glosa: Jaká je budoucnost multilevel marketingu?
Co si budou lokální společnosti dělat samy a kde se mohou spolehnout na mateřskou skupinu?
Jednou z otázek, kterou implementace standardu přináší, je rozdělení lokálních a centrálních činností a odpovědností. Mezinárodní skupiny podporují implementace u svých dceřiných společností mnohdy nejen metodicky, ale i zpřístupněním centrální IT infrastruktury potřebné pro závěrku. Kde však už často nejsou schopny pomoci, je zohlednění lokálních specifik. Nadnárodní metodická pravidla nejsou schopna pokrýt dopady českých zákonů na definici produktů, stejně jako nedokážou podchytit místní specifika jednotlivých portfolií. Samotný průběh závěrky pak leží v odpovědnosti lokálních společností, i když použitá infrastruktura je dostupná centrálně. To většinou vyžaduje detailní popis datových toků a nastavení automatických kontrol datové kvality, které se může dotýkat i lokálních primárních systémů, což navyšuje náročnost příprav celé implementace.
Mohlo by vás zajímat: U zkoušek z pojištění lze očekávat úspěšnost 60 až 70 %
Co během implementace vlastně očekávat a na co si dát pozor?
Očekávejte, podobně jako u všech větších změnových projektů, potřebu dostatečných kapacit projektového týmu a klíčových expertů. To v tomto případě znamená, kromě projektové podpory, i dostatečnou časovou dostupnost metodických, modelovacích a účetních expertů, včetně aktivní IT podpory. Za samostatnou kategorii je pak možno považovat riziko „zapadnutí do metodiky“. Standard je specifický svými metodickými požadavky, které jsou složité nejen výpočetně, ale i interpretačně. Vidíme, že se věnuje významný čas i prostředky na dokonalé definice jednotlivých výpočtů, ovšem bez potřebného přesahu do systémové nebo procesní proveditelnosti. Způsobem, jak se tomuto riziku vyvarovat, je dostatečná komunikace mezi zainteresovanými stranami a praktický přístup k nasazování jednotlivých změn a požadavků.
Závěrem by se tedy dalo říci, že i když se dva roky a půl, které do účinnosti standardu zbývají, mohou zdát jako daleká budoucnost, je tato doba spíše nezbytná ke komplexnímu uchopení zákoutí a změn, jež standard přináší. Čas a úsilí vložené do pečlivé procesní analýzy a následné implementace závěrkového procesu se tak vrátí nejen při nastavování procesů plánování, ale především při samotných závěrkách. Právě rychlý a spolehlivý proces závěrky bude pro společnost nejlepší vizitkou a ocení jej finanční ředitelé, akcionáři a zejména všichni, kdo budou na závěrce pracovat.
Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Jakub Šiška
Manažer poradenských služeb pro pojišťovnictví
Miroslava Bednárová
Senior konzultantka poradenských služeb pro pojišťovnictví
Deloitte
Komentáře
Přidat komentář