Ke konci roku 2019 ČNB rovněž vykonávala dohled nad 25 tuzemskými pojišťovnami a jednou zajišťovnou. Ve stanoveném rozsahu dále dohlížela na činnost 20 poboček zahraničních pojišťoven a na činnost České kanceláře pojistitelů a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Vývoj pojistného sektoru byl do značné míry ovlivněn fúzemi, které byly v roce 2019 dokončeny. Zejména z tohoto důvodu celková aktiva pojišťoven (včetně zahraničních poboček) ke konci roku 2019 meziročně poklesla o 5,2 % na 466 mld. Kč, zatímco čistý zisk sektoru vzrostl o 4,4 mld. Kč na 18,4 mld. Kč. U hrubého předepsaného pojistného byl zaznamenán meziroční nárůst o 7,3 % na 167,1 mld. Kč. Poprvé od roku 2013 přitom meziročně vzrostl i předpis hrubého pojistného v životním pojištění. Použitelný kapitál tuzemských pojišťoven nadále významně převyšoval solventnostní požadavky stanovené regulací.
V rámci výkonu dohledu v pojistném sektoru svou pozornost ČNB zaměřila na vyhodnocování rizikového profilu a jeho změn u dohlížených subjektů, vyhodnocování finanční situace a výkonnosti pojišťoven a monitorování jejich kapitálové a solventnostní pozice. Patřičnou pozornost věnovala též posuzování nastavení a kvality řídicího a kontrolního systému pojišťoven, a to včetně systému vnitřní kontroly v souvislosti s požadavky a povinnostmi danými novou regulací (zejm. směrnicí IDD3, nařízením PRIIP4 a jejich prováděcími předpisy), jež významně zvyšují nároky na jednání s odbornou péčí a ochranu spotřebitele a na tvorbu a distribuci pojistných produktů (produktové řízení).
Mohlo by vás zajímat: Phishing : Věrohodně se tvářící podvod
V roce 2019 se též uskutečnilo další kolo zátěžových testů vybraných pojišťoven, které potvrdilo dostatečnou odolnost sektoru vůči případnému negativnímu vývoji makroekonomického a finančního prostředí. V oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele ČNB kladla důraz na prevenci v předobchodní fázi, zejména u produktového nastavení, a na transparenci při uvádění produktu na trh a s tím spojenou komunikaci se spotřebiteli.
V pojistném sektoru rostlo hrubé předepsané pojistné v životním i neživotním segmentu
Ke konci roku 2019 činila celková hodnota hrubého předepsaného pojistného 167,1 mld. Kč, došlo tak k meziročnímu nárůstu o 7,3 %. Hrubé předepsané pojistné výrazněji rostlo v sektoru neživotního pojištění, a to o 7,6 % na 109,2 mld. Kč. Poprvé od roku 2013 meziročně vzrostl také předpis pojistného pro životní pojištění. Díky nárůstu o 6,5 % na 58 mld. Kč tak pojistné předepsané v životním pojištění dosáhlo úrovně z roku 2016. Ke konci roku 2019 tvořilo pojistné v neživotním pojištění 65,3 % agregovaného pojistného.
Strukturu investic tuzemských pojišťoven ovlivnily uskutečněné fúze[1]
Investice tuzemských pojišťoven meziročně poklesly o 38,7 mld. Kč na 285,8 mld. Kč. V souvislosti s uskutečněnými fúzemi došlo k významnému poklesu majetkových účastí pojišťoven o více než čtvrtinu na 31,5 mld. Kč. Objem investic do dluhových cenných papírů meziročně poklesl o 6,6 %, i přesto však jejich podíl na celkových investicích vzrostl na 72,2 %. Současně vzrostl objem prostředků investovaných do akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem, a to o 3,2 mld. Kč na 24,8 mld. Kč. Zvýšil se tak jejich podíl na celkových investicích o 2 p. b. na 8,7 %.
Ziskovost tuzemských pojišťoven byla ovlivněna kapitalizací budoucích zisků
Čistý zisk tuzemského pojistného sektoru (včetně poboček zahraničních pojišťoven) za rok 2019 činil 18,4 mld. Kč, což představovalo meziroční nárůst téměř o třetinu. Významný meziroční nárůst čistého zisku byl primárně způsoben mimořádnou transakcí spočívající v převodu pojistného kmene souvisejícího s jednou z uskutečněných fúzí a s ní spojenou kapitalizací budoucích zisků. Po očištění o tuto transakci by čistý zisk sektoru meziročně poklesl. Technický účet k neživotnímu pojištění[2] vykázal zisk 7 mld. Kč, meziročně tak výsledek poklesl o 0,7 mld. Kč, a to zejména kvůli vyšším nákladům na pojistná plnění. Oproti tomu technický účet k životnímu pojištění skončil ke konci roku 2019 se ziskem 10,1 mld. Kč, což odpovídalo meziročnímu nárůstu o 0,7 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Výzva: STOP složitým podmínkám
Tuzemský pojistný sektor byl i nadále dobře kapitalizován
Tuzemské pojišťovny na konci roku 2019 byly dostatečně kapitálově vybaveny vzhledem ke kapitálovým požadavkům podle evropského režimu Solventnost II[3]. Ke konci roku 2019 žádná z dohlížených tuzemských pojišťoven nevykázala poměr použitelného kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku (SCR) nižší než 100 % s tím, že medián poměrů použitelného kapitálu ve vztahu k SCR činil 202 %.
Dohled nad pojišťovnami
Ke konci roku 2019 ČNB vykonávala dohled nad 27 tuzemskými pojišťovnami, jednou zajišťovnou a ve vymezeném rozsahu i nad činností České kanceláře pojistitelů a Exportní a garanční pojišťovací společnosti. V omezeném rozsahu též dohlížela na činnost 20 poboček zahraničních pojišťoven, z nichž všechny měly sídlo v jedné z členských zemí EHP.
Činnost v ČR ukončila pobočka AEGON Hungary Closed Company Ltd. a svou organizační složku v ČR zřídila rakouská Merkur Versicherung Aktiengesellschaft – Merkur pojišťovna. ČNB udělila povolení pro novou životní pojišťovnu, Simplea pojišťovnu, a.s. Dále udělila souhlas s převodem pojistných kmenů Generali pojišťovny, a.s., a České pojišťovny ZDRAVÍ, a.s., na Českou pojišťovnu a.s., která poté změnila firmu na Generali Česká pojišťovna, a.s. Další významnou událostí byla v roce 2019 fúze Aegon pojišťovny, a.s., do nástupnické nizozemské pojišťovny Nationale-Nederlanden Levensverzekering Maatschappij N. V., v jejímž důsledku tuzemská pojišťovna zanikla.
Náplní procesu přezkumu orgánem dohledu (SRP) v oblasti dohledu nad pojišťovnami bylo i v roce 2019 provádění analýzy rizikového profilu a jeho změn, vyhodnocování finanční situace a výkonnosti pojišťovny, monitorování její kapitálové a solventnostní pozice a nově i komplexní vyhodnocování dodržování pravidel odborné péče reflektující dostupné dohledové poznatky. Dalším klíčovým prvkem SRP je posuzování nastavení a kvality řídicího a kontrolního systému pojišťoven, s důrazem na robustní nastavení systému řízení rizik. Mezi standardní dohledové nástroje patří rovněž analýza ORSA[4] zpráv předkládaných pojišťovnami.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Krize není příležitost
V roce 2019 se uskutečnilo další kolo zátěžových testů vybraných pojišťoven. Agregované výsledky zátěžových testů opět potvrdily dostatečnou odolnost sektoru vůči případnému negativnímu vývoji makroekonomického a finančního prostředí a realizaci některých pojistných rizik. Sektor jako celek byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů definované scénáři negativního vývoje.
ČNB systematicky monitoruje a vyhodnocuje finanční a solventnostní situaci dohlížených pojišťoven a jejich výkonnost včetně ziskovosti jednotlivých klíčových odvětví pojištění, zejména s využitím kvantitativních a kvalitativních informací předkládaných pojišťovnami v rámci pravidelného regulatorního vykazování doplněného další komunikací s jednotlivými pojišťovnami. ČNB průběžně sleduje také organizační změny v pojišťovnách a vyhodnocuje jejich dopad do řídicího a kontrolního systému. V rámci outsourcingu (včetně případů vnitroskupinového outsourcingu) ČNB vyhodnocuje nastavení rozsahu a povahy externě zajišťovaných činností a klade důraz zejména na zachování strategického rozhodování v pojišťovně a její schopnost zabezpečit kontinuitu provozování pojišťovací činnosti a kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb.
ČNB se dlouhodobě věnuje monitorování rizik souvisejících s kvalitou řízení souladu aktiv a závazků v pojišťovnách. Zdrojem poznatků o míře sladění aktiv a pasiv a o citlivosti jednotlivých pojišťoven na přetrvávající prostředí nízkých investičních výnosů jsou mimo jiné zátěžové testy ČNB.
Mohlo by vás zajímat: IAIS je na straně pojistitelů. Varuje před retroaktivitou
Zvýšenou pozornost dohledu v roce 2019 nadále vyžadovala situace na trhu pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla (dále jen „povinné ručení“). ČNB proto pokračovala ve svých aktivitách v oblasti řízení postačitelnosti pojistného produktu povinného ručení. Informace týkající se naplňování požadavků na účinný systém řízení postačitelnosti pojistného zajišťující trvalou splnitelnost závazků plynoucích z tohoto druhu pojištění a vybrané kvantitativní informace byly předmětem dohledových analýz. Výsledky těchto rizikových analýz jsou klíčovým vstupem pro plánování a realizaci relevantních dohledových kroků ve vztahu k jednotlivým pojišťovnám i na úrovni celého pojistného trhu v tomto segmentu. Z hlediska interních systémů řízení postačitelnosti pojistného dochází k postupným úpravám a zefektivněním vnitřních řídicích a kontrolních procesů pojišťoven. Některá opatření pojišťovny přijímají v reakci na dohledová zjištění a uložená opatření k nápravě. V rámci sledovaného období, kdy se ČNB předmětné problematice intenzivně celotržně věnovala, je tak možné pozorovat postupnou stabilizaci z hlediska postačitelnosti pojistného.
Dohled nad pojišťovnami v oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele v roce 2019 již zohlednil změny v právní regulaci distribuce pojištění.[5] Významnou změnu oproti předchozí právní úpravě představují zvýšené informační povinnosti pojišťoven, rozšířené sankční postihy za nezákonná jednání a zejména zcela nové požadavky, které mají přispívat k zajištění kvality a vhodnosti pojistného produktu pro spotřebitele (oproti doposud pojišťovnami akcentované otázce ekonomické výhodnosti produktu). Zejména se jedná o pravidla pro tvorbu, distribuci a přezkum pojistných produktů (tzv. produktové řízení), dále pak o pravidla a limity nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 zákona o distribuci pojištění a zajištění (ZDPZ).
ČNB soustavně prováděla šetření na dálku a kontrolu na místě za účelem eliminace pochybení systémové povahy v dílčích činnostech pojišťoven, přičemž přihlížela již k požadavkům nové regulace a v rámci nápravných opatření vyžadovala například v oblasti produktového řízení vymezení cílového trhu pojistného produktu odpovídajícího charakteristice a povaze pojistného produktu. Ve vztahu k distributorům, kteří svým klientům nabízí možnost přistoupení k pojistné smlouvě podle § 4 ZDPZ, ČNB mj. požadovala zavedení kontrolních mechanismů a důslednou kontrolu těchto distributorů.[6]
ČNB pokračovala ve spolupráci s evropským orgánem dohledu EIOPA, který výrazně usiluje o sbližování dohledů v oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele a klade důraz na předcházení vzniku újmy spotřebitelům již v prvotní fázi produktového cyklu, tj. při produktovém designu, distribučním procesu a prodejních praktikách. ČNB se aktivně zapojovala do každoročně narůstajících iniciativ EIOPA spočívajících ve sběru a vyhodnocování kvalitativních a kvantitativních dat (např. ohledně spotřebitelských trendů), v koordinovaném výkonu dohledu nad pojišťovnami působícími napříč EU či v určité oblasti činnosti pojišťoven a dále pak v činnostech spojených s řádnou implementací evropské regulace.[7]
ČNB se současně aktivně účastnila pracovních skupin EIOPA. V roce 2019 byl výkon dohledové činnosti ČNB v oblasti odborné péče předmětem zájmu EIOPA (v rámci tzv. country visit). ČNB zástupcům EIOPA představila dohledové procesy a postupy odborné péče, jejichž úroveň byla ze strany EIOPA pozitivně hodnocena. Obě strany vyjádřily zájem na sdílení dohledového know-how a diskutovaly rovněž témata k řešení do budoucna (sledování a vyhodnocování obchodních modelů z hlediska odborné péče, vhodnost produktu pro zákazníka z pohledu jeho samotného nastavení, včetně jeho hodnoty pro zákazníka atd.).
Mohlo by vás zajímat: Dobrá zpráva pro Evropu? Němečtí pojistitelé jsou i přes krizi v dobré kondici
Trend proaktivního směřování dohledové činnosti uplatňovala ČNB i v roce 2019, kdy uskutečnila tematická šetření zaměřená především na (i) ochranu spotřebitele v cestovním pojištění z pohledu identifikace příčin újmy, která může spotřebiteli vzniknout, (ii) pravidla a procesy vztahující se k produktovému řízení, (iii) implementaci požadavku na standardizovaný informační dokument o pojistném produktu neživotního pojištění (tzv. IPID), zejména z pohledu jeho formálních a obsahových náležitostí a jeho zpřístupňování zájemcům o pojištění, (iv) reflektování rozhodovací praxe finančního arbitra a soudů, včetně řízení rizik pojišťovnami. Na základě poznatků vyplývajících z provedených tematických šetření ČNB vyžadovala adekvátní nápravná opatření, případně za účelem sjednocení praxe na trhu vydala dohledové benchmarky[8] uveřejněné na jejích internetových stránkách.
V oblasti dohledu nad pojišťovnami přijala ČNB v roce 2019 celkem 570 podání veřejnosti. Z pohledu produktového zaměření se nejvíce podání veřejnosti týkalo pojištění motorových vozidel (41 %), zejména pak pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Následovala podání, která se týkala životního pojištění a pojištění majetku. Významná část podání veřejnosti (přes 50 %) směřovala na nespokojenost s činností pojišťoven při šetření pojistných událostí, kde nejčastějšími uváděnými důvody byly nesouhlas s výší pojistného plnění, s jeho odmítnutím nebo zdůvodněním jeho výše, průtahy v likvidaci a nedostatečná komunikace ze strany pojišťovny.
Zákon o pojišťovnictví neumožňuje zveřejňování konkrétních sankčních rozhodnutí, nicméně lze uvést, že v roce 2019 bylo v oblasti dohledu nad pojišťovnami zahájeno pět nových sankčních řízení. V témže roce nabyla právní moci dvě rozhodnutí, přičemž v jednom případě bylo uloženo opatření k nápravě a v jednom případě bylo správní řízení zastaveno. Opatřením k nápravě ČNB pojišťovně uložila změnit organizační uspořádání tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů.
Rizikové faktory dalšího vývoje a dohledové priority v dalším období[9]
Český pojistný trh byl v roce 2019 z hlediska své kapitálové vybavenosti a finanční výkonnosti a stability celkově zdravý a nevykazoval zásadní problémy či poruchy, které by v uplynulém roce vyžadovaly významné systémové zásahy dohledu. Hodnota celotržního solventnostního poměru dle pravidel Solventnosti II zůstala i v roce 2019 na vysoké úrovni. Dostatečnou kapitálovou vybavenost sektoru ve vztahu k uvažovaným scénářům negativního vývoje potvrdily rovněž výsledky pravidelných zátěžových testů organizovaných ČNB.
ČNB v roce 2019 identifikovala níže uvedená hlavní rizika dalšího vývoje. V souvislosti se změnami regulatorního prostředí pojišťovny čelily a čelí zvýšeným požadavkům na plnění povinností daných novou regulací (zejm. směrnicí IDD, nařízením PRIIP a jejich prováděcími předpisy), které kladou zvýšené nároky na kvalitu řídicích a kontrolních procesů, včetně systému vnitřní kontroly, na personální vybavenost a odbornost a dále na plnění pravidel jednání se zákazníky, a to jak z pohledu samotného jednání se zákazníky, tak z pohledu sdělování informací požadovaných právními předpisy v průběhu celé doby poskytování pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Globální ekonomický výhled: Návrat k normálu?
Na pojistném trhu přetrvává silně konkurenční prostředí, které vytváří významný tlak na stanovování pojistných sazeb, což v kombinaci s rostoucími nároky na pojistná plnění může negativně ovlivňovat postačitelnost technických rezerv a sazeb pojistného, specificky v odvětví povinného ručení. Pokles ziskové marže se může projevit také nepřiměřeným nastavením řídicích a kontrolních systémů pojišťoven. ČNB tak bude odvětví povinného ručení nadále věnovat zvýšenou pozornost.
Dalším sledovaným rizikem v pojistném sektoru pro nadcházející období bude také reinvestiční riziko, zejména u pojišťoven, jež se orientují na životní pojištění, neboť s ohledem na nižší investiční výnosy mohou volit agresivnější investiční strategie. Analýza investičních strategií jednotlivých pojišťoven tak bude předmětem dohledového zájmu i v nadcházejícím období.
Mezi rizika nabývající na významu patří také operační rizika, zejména rizika IS/IT, včetně kybernetického rizika. Tato rizika budou v kontextu obchodního modelu a rizikového profilu dané pojišťovny posuzována v rámci ORSA a také v rámci dalších oblastí řídicího a kontrolního systému.
Pojistný sektor rovněž ovlivní legislativní úprava zdanění technických rezerv pojišťoven31, dle které došlo ke změně metody výpočtu daňově uznatelných technických rezerv pojišťoven pro zjištění základu daně z příjmů. Základem pro jejich výpočet budou technické rezervy stanovené podle směrnice Solventnost II namísto dosud používaných účetních technických rezerv. V důsledku tohoto fiskálního opatření pojišťovnám jednorázově vzroste daňová povinnost, jejíž splatnost je rozložena do dvou zdaňovacích období. Dopady tohoto opatření na tuzemské pojišťovnictví bude ČNB analyzovat, zejména ve vztahu ke kapitálové a likviditní pozici pojišťovacího trhu i jednotlivých dohlížených subjektů.
Při výkonu dohledu v oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele si ČNB stanovila za prioritu oblast produktového řízení, jelikož vhodným nastavením pravidel a postupů produktového řízení lze eliminovat prostor pro vznik možné újmy spotřebiteli. Zatímco v roce 2019 věnovala pozornost samotnému zavedení obecných interních pravidel pro tvorbu a přezkum pojistného produktu a jeho pravidelného hodnocení z pohledu přínosu pro klienta, v nadcházejícím období budou priority soustředěny na tvorbu, přezkum a pravidelné hodnocení konkrétních pojistných produktů, zejména pak na tvorbu pojistného produktu z pohledu vhodnosti a přidané hodnoty pro spotřebitele (value for money).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Konkurence blízká a vzdálená
S ohledem na větší zájem o ochranu spotřebitele ze strany evropské regulace a předestřené aktivity a oblasti zájmů, na které by se národní orgány dohledu měly zaměřit dle EIOPA, bude v dalším období dohledová činnost zacílena na kvalitu nabízeného produktu a souvisejících služeb pro spotřebitele. Touto optikou se ČNB bude zabývat také potenciálními indikátory nízké hodnoty pojistného produktu pro spotřebitele (například obchodními modely, strukturami odměňování mezi pojišťovnami a distributory či škodními poměry).
Nadále bude ČNB monitorovat vývoj rozhodovací praxe finančního arbitra a soudů, zejména pak vývoj rozhodovací praxe vyšších soudních instancí, která přináší sjednocující pohled na výklad právních norem, jemuž by nemusely odpovídat pravidla a procesy každé jednotlivé pojišťovny. Pozornost bude věnována i samotnému dopadu těchto rozhodnutí do činnosti pojišťoven, včetně řízení rizik z toho plynoucích. Přitom ČNB bude nadále zohledňovat, že v českém právním prostředí je každé rozhodnutí finančního arbitra a soudu rozhodnutím v individuálním případě bez dalších dopadů na pojistné smlouvy v pojistném kmeni pojišťoven.
Za účelem kontinuálního monitorování a vyhodnocování výše uvedených hlavních rizik, která identifikuje a na která se zaměřuje při výkonu své dohledové činnosti, bude ČNB v rámci výkonu dohledu v sektoru pojišťovnictví nadále aplikovat ucelený prospektivní přístup, který zahrnuje systematické monitorování finanční situace a výkonnosti pojišťoven včetně posouzení, zda strategie dané pojišťovny, její kapitálová vybavenost, nastavení řídicího a kontrolního systému a celková úroveň systému řízení rizik dává dostatečné předpoklady pro pokrytí rizik, kterým je nebo může být pojišťovna vystavena.
[1] V roce 2019 byl udělen souhlas s převodem pojistných kmenů Generali pojišťovny, a.s., a České pojišťovny ZDRAVÍ, a.s., na Českou pojišťovnu a.s., která poté změnila firmu na Generali Česká pojišťovna, a.s. V témže roce došlo také k fúzi Aegon pojišťovny, a.s., do nástupnické nizozemské pojišťovny Nationale-Nederlanden Levensverzekering Maatschappij N. V.
[2] Výkaz zisku a ztráty pojišťoven je dle provozované činnosti členěn na technický účet k neživotnímu pojištění, technický účet k životnímu pojištění a netechnický účet, na kterém se účtuje o nákladech a výnosech, které nelze přiřadit k životnímu nebo neživotnímu pojištění.
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu.
[4] Jedná se o vlastní posouzení rizik a kapitálu (Own Risk and Solvency Assessment), které pojišťovny a zajišťovny musí provádět v rámci druhého pilíře Solventnosti II.
[5] Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, v platném znění, vstoupil v účinnost 1. prosince 2018.
[6] K problematice nabízení možnosti stát se pojištěným podle § 4 ZDPZ byl připraven dohledový benchmark, jehož účelem je transparentně sdělit očekávání ČNB v dané záležitosti.
[7] Zejména nařízení PRIIP a směrnice IDD včetně jejich prováděcích předpisů.
[8] Dohledový benchmark č. 3/2019 Odkazy v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách na jiné dokumenty a Dohledový benchmark č. 1/2019 k některým povinnostem pojišťovny souvisejícím zejména s ukončením pojistných smluv rezervotvorného životního pojištění dožitím se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění.
[9] roce 2020 významně poznamenala celý tuzemský finanční trh pandemie onemocnění COVID-19. Dohledové priority a jednotlivá opatření přijatá v souvislosti s vývojem v roce 2020 nicméně nejsou předmětem této zprávy, která popisuje stav k 31. prosinci 2019. Dohledové aktivity ČNB ve vztahu k pandemii budou popsány ve zprávě za rok 2020.
Komentáře
Přidat komentář