Auta dnes s řidiči komunikují, hlídají jejich únavu a posílají je na kávu, pomáhají jim parkovat, sama přizpůsobí rychlost, nebo dokonce zastaví před překážkou. Některé zdroje uvádějí, že dnešní automobil disponuje výkonem 20 běžných osobních počítačů. Ovšem nejen automobilky, nýbrž také pojišťovny čím dál tím více zkoumají možnosti vyspělých technologií pro bezpečnější provoz vozidel a spravedlivější kalkulaci pojistného.
Jednu z cest představuje zapojení telematiky. Funguje to – jednoduše řečeno – tak, že si motorista nechá do vozu namontovat palubní jednotku (zařízení přibližně o velikosti krabičky od mýdla) a aktivuje si její funkce propojené s GPS. Díky tomu může jezdit s větší jistotou, že ať se mu cestou přihodí cokoli nemilého, vždy má na dosah pomocníka. Pokud mu někdo vůz odcizí, existuje velmi vysoká šance na jeho vrácení během několika hodin. A také může významně ušetřit na pojistném.
Systém Pay-As-You-Go
Asi nejdiskutovanější oblast dnes reprezentuje platba pojistného podle počtu ujetých kilometrů – protože „o peníze jde vždycky až v první řadě“. A k tomu dodají výstupy z palubní telematické jednotky užitečné údaje. Vedle prosté porce ujetých kilometrů umí telematika měřit také průměrnou délku cest, typ komunikací, na nichž se řidič pohybuje, dále zda jezdí v městských podmínkách nebo na venkově a v jakou denní či noční dobu apod.
Mohlo by vás zajímat: Konference EIOPA: Více moci evropskému orgánu dohledu
Je zřejmé, že všechny tyto atributy mohou sehrávat roli s ohledem na rizika, jimž jsou motorista a auto vystaveni. Porovnáme-li zjištěné parametry se statistikami z provozu, získáme vodítko při ocenění zcela konkrétního rizika daného motoristy. A to může vést k další individualizaci pojistné kalkulace, která bude spravedlivější a sníží všeobecně přítomný prvek neurčité solidarity. Telematika může ovšem dodávat i další informace, nejen jak mnoho a kudy motorista jezdí. Dokáže dokumentovat pomocí aplikace na smartphonech i styl jeho jízdy.
Pojišťovny u nás zatím vycházejí z celkových rizikových statistik a individuálně hodnotí řidiče systémem bonus/malus. Telematika ale umí generovat data o průměrné rychlosti, akceleraci, způsobu projíždění zatáček nebo intenzitě brzdění konkrétního klienta. I tyto atributy by se mohly do pojistného promítnout. V některých západních zemích se tak už děje, jinde zatím teprve zkoušejí, jak funguje pozitivní motivace.
Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Klíčový formulář k GDPR publikován
Asi nejdál se ve využití individuálních parametrů motoristy nacházejí v Itálii, kde jsou postihy za přestupky i zaviněné nehody velmi vysoké. A telematika může pomoci zpětně prokázat, jak vypadala jízda bezprostředně před kolizí i kdo je viníkem střetu. V sousedním Rakousku nedávno odstartovala UNIQA pilotní projekt, v rámci něhož odměnami motivuje klienty ke sdílení dat o jejich řidičských schopnostech (za určité dlouhodobější příznivé hodnoty získávají body, které si pak mohou proměnit např. v síti benzinových pump za věcné dárky).
Psychologická bariéra
I když motorista data z aplikace s pojišťovnou nesdílí, mohou sloužit jemu samotnému k vyhodnocení, jak vlastně jezdí. Údaje jsou samozřejmě přístupné jen pro uživatele konkrétní telematické jednotky pod individuálním heslem. Telematika tak může přispět k upevnění pozitivních návyků a odstranění slabin řidiče. Pomůže třeba i v situaci, kdy mladý člověk začíná jezdit po absolvování autoškoly – společně se zkušenějším řidičem v rodině mohou prodiskutovat osobní statistiky a poradit se o nápravě některých začátečnických chyb.
A to vše ve svém důsledku nepřímo pomáhá pojišťovnám jako uvědomělá prevence škod. V našich krajích (ale i v jiných zemích) však systém Pay-As- -You-Drive stále znamená psychologickou bariéru. Někteří lidé zkrátka odmítají vše, co by jejich aktivity jakkoliv monitorovalo. Syndrom „velkého bratra“ je v nich hluboce zakořeněný. A nemá smysl vysvětlovat, že chytrý telefon, pohyb po internetu nebo sdílení informací na sociálních sítích ve svém důsledku přinášejí daleko více dat o každém z nás.
Mohlo by vás zajímat: Slovenské MF: Odměny zprostředkovatelů se změní
Proto si zatím asi nelze představit jiné než dobrovolné využití této funkce ze strany klienta pojišťovny, třeba i jednorázově – k prokázání neviny při nehodě v zájmu zachování bonusu. Dál pak zůstane zaheslována jen pro jeho vlastní potřebu. Dá se však předpokládat, že v případě podstatného zlevnění pojistného pro řidiče, kteří prokážou své kvality, postupně oslabí subjektivní odpor u velké části odmítačů v zájmu úspory. Ale to může – odhadem – trvat ještě několik let.
Plusy v oblasti bezpečnosti
Ať už se člověk zařadí mezi vyznavače, či nepřátele monitoringu, všichni asi bez rozdílu ocení rychlou a přesnou pomoc ve chvílích nouze – což tvoří ještě podstatnější stránku aplikování telematiky do aut, neboť umí doslova zachránit životy a zdraví posádky. Při nehodě člověk zpravidla nereaguje racionálně. Stres mu to nedovolí. A když se k tomu přidá zranění, vše se tím zhoršuje. A čas běží… Je-li auto vybaveno telematikou, část starostí odpadá. Nárazové čidlo spojené s jednotkou automaticky přenáší informaci o kolizi do asistenční centrály.
Kromě toho, že operátoři rázem znají sílu nárazu a vědí, který klient boural, GPS je informuje o místu nehody. Obratem kontaktují klienta na mobil, aby s ním specifikovali potřebnou pomoc. Pokud se nedovolají, pošlou na místo záchranné složky ihned. Jindy může dojít k defektu, příp. motoristu přepadne nevolnost. Pro takové případy slouží nouzové tlačítko spojené s palubní jednotkou. Stačí ho zmáčknout a s asistencí následně probrat další postup. Po dohodě již centrála na místo pošle konkrétní pomoc. V tomto ohledu předběhla telematická jednotka povinně zaváděný tzv. „e-call“, kterým bude do několika let vybaveno každé nové auto. Příp. může řidič využít pro tento účel speciální aplikaci na smartphonu.
Mohlo by vás zajímat: Allianz: Aleše Jelínka nahradí Alexander Hollmann
Zloděj nemá šanci
Telematika chrání auto před odcizením. Stačí do asistenční centrály nahlásit, že postrádáte svůj vůz, a operátoři přes GPS lokalizují jeho aktuální polohu, kterou předají, spolu s celým případem, policii. Ta auto zadrží a předá ho zpět majiteli. Vše lze běžně zvládnout do několika hodin, tedy pokud od samotné krádeže neuplyne příliš času, dávajícího zlodějům větší náskok. Telematiku ve vozidle neodhalí ani zkušenější zloděj, protože palubní jednotka se nachází zpravidla na skrytém místě – jednak aby majitele neobtěžovala a jednak aby byla nenápadná pro oči nenechavců.
Česká verze
V současné době je zhruba každé páté nové auto klienta sjednávajícího havarijní pojištění u UNIQA, která u nás telematiku pro motoristy nabízí pod názvem „SafeLine“, vybaveno palubní telematickou jednotkou. Najedou-li motoristé do 20 000 km ročně, dostanou slevu 10–25 % z pojistného za povinné ručení i havarijní pojištění. Přitom kilometry po dálnicích se započtou díky statisticky nejvyšší bezpečnosti jen z poloviny. Telematická jednotka SafeLine v autě dále vede elektronickou knihu jízd, umí upozornit na slabou autobaterii a může hlídat i servisní intervaly či dát avízo o nutnosti dostavit se na pravidelnou prohlídku a údržbu.
Mohlo by vás zajímat: VIG roste. Zisk za 3Q stoupl na 331 milionů eur
Telematika SafeLine pojímá několik variant, s různým mixem funkcí a služeb. Pořizují si ji různé věkové i společenské skupiny, stejně jako řidiči zkušení či začátečníci. Další okruh tvoří osoby s druhým autem do rodiny, které najezdí méně a chtějí touto cestou šetřit na pojistném. Palubní jednotku si klient zpravidla nekupuje, ale získá ji zdarma do nájmu po dobu pojištění. V současné době uvádí UNIQA na trh další úroveň SafeLine, určenou zákazníkům s povinným ručením a s důkladnější segmentací Pay-As-You-Go.
Telematika v praxi
Příkladem prospěšnosti telematiky může být případ střetu vozidla s motorkářem letos v květnu v nočních hodinách. Řidič auta vybaveného SafeLine se ocitl v obrovském stresu a nebyl schopen situaci adekvátně řešit. Telefonáty z asistence, která registrovala náraz vozidla automaticky, nezvedal, pouze opakovaně mačkal nouzové tlačítko na palubní desce. Asistence na místo hned raději poslala záchrannou službu, jež neprodleně zahájila resuscitaci těžce zraněného motorkáře. Bez včasného zásahu by byl jeho život vážně ohrožen.
V březnu 2017 zaznamenalo nárazové čidlo na autě klientky kolizi a asistenční služba obratem volala na její mobil. Hovor nikdo nepřijímal, na místo tedy byla poslána záchranná služba. Ta nalezla dezorientovanou ženu ve voze v příkopu s vybuchlými airbagy. Byla odvezena do nemocnice s podezřením na otřes mozku (stěžovala si na bolest hlavy) a úraz páteře. Za několik dnů volala zotavená klientka asistenční linku, aby poděkovala za rychlý zásah. Potvrdila se diagnóza těžkého otřesu mozku; páteř byla naštěstí v pořádku.
Mohlo by vás zajímat: VIG míří do Bosny. Získala 100 % v pojišťovně Merkur
Po jejich odcizení byly v letošním roce díky telematice dohledány zatím dva vozy, loni a předloni shodně šest aut, a o rok dříve dokonce 14. Všechna auta se dostala zpět ke svým vlastníkům. Nejčastěji řeší asistence v terénu případy poruchy auta nebo jiné nouze posádky. V letošním roce zatím pomoc tohoto druhu využili zákazníci více než 40krát. Nejčastěji potřebovali odtah nepojízdného vozu do servisu; asi ve třetině případů se podařilo závadu opravit na místě. Loni zasahovali technici bezmála v 90 případech.
Pro Pojistný obzor
Eva Svobodová
Head of Marketing & PR Department
UNIQA pojišťovna
Komentáře
Přidat komentář