Je škodlivý software „Notpetya“ válečnou zbraní?

V roce 2017 způsobil totiž tento škodlivý software škody ve výši okolo 10 mld. USD. Mezi mnoha společnosti byl citlivě zasažen i známý logistický podnik Maersk a americký farmaceutický gigant Merck Sharp & Dohme.

Několik poškozených společností mělo sjednáno odpovídající kybernetické pojištění a po hackerském útoku pochopitelně uplatnilo nároky na pojistné plnění. V tomto případě se mohly odvolat na znění příslušných ustanovení pojistných podmínek. K zasaženým firmám patřil rovněž potravinářský koncern Mondelez, který je známý díky značkám Milka, Toblerone, Philadelphia a Oreo.

Škodlivý software „Notpetya“ mu způsobil podle deníku Die Welt škodu ve výši 180 mil. USD. Mondelez měl sjednáno kybernetické pojištění u pojišťovny Zürich, a to s maximálním limitem pojistného plnění ve výši 100 mil. USD. Po první dílčí výplatě však Zürich další platby pojistného plnění odmítl.

Mohlo by vás zajímat: Německo: Stálí řidiči jsou pro pojistný trh výhrou

Pojišťovna Zürich se opírá o ustanovení svých pojistných podmínek, kde se uvádí, že škody „z jednání podobného válce ve válečné nebo mírové době“, způsobené vojsky nějakého státu nebo jinými aktéry na příkaz nějakého státu, jsou z pojištění vyloučeny. Podle pojišťovny Zürich byla „Notpetya“ původně připravena pro přímý útok jednoho státu vůči jinému státu, ale dostala se globálně mimo jakoukoli kontrolu. Ztráty způsobené společnosti Mondelez a jiným zasaženým koncernům je možno vyhodnotit jako pobočné (vedlejší) škody při útoku válečnou zbraní a nelze je krýt z pojištění.

Jeden z expertů Allianz Global Corporate & Specialty se k tomu vyjádřil, že taková ustanovení pojistných podmínek jsou v praxi běžná. V případě válečného stavu nebo také v případě vyšší moci nastupuje u většiny kybernetických pojištění výluka. Důkazní břemeno, že za kybernetickým útokem stál skutečně „státní aktér“, je ale na pojišťovně. Podle deníku Die Welt prý pojišťovna Zürich (zatím) důkaz nepředložila.  Tento případ je pro pojišťovnictví důležitý. Dostane-li se k soudu, rozhodne se o tom, zda může být škodlivý software válečnou zbraní.