Kybernetické škody budou brzy pojišťovny stát více než živelní pohromy

„Sním o nějaké škále podobné Richterově stupnici, jež by fungovala pro kybernetickou bezpečnost,“ řekl doslova Kessler na konferenci k tématu kybernetického zabezpečení konané centrální francouzskou bankou a odkázal na nástroj všeobecně využívaný pro měření síly zemětřesení. „Bylo by to velmi užitečné mít takový instrument k měření a modelování. Dokud nejsme schopni modelovat události, je velice obtížné poskytovat krytí. Máme sice scénáře, ale nikoli modelovací nástroje.“ O přístupu k tomuto tématu diskutovali v květnu v Paříži zástupci Evropské centrální banky, Federálních rezerv i centrálních bank Kanady a Japonska.

Mohlo by vás zajímat: Allianz má spadeno na kybernetická rizika. Jaká je její nová strategie?

Zástupkyně představenstva ECB Sabine Lautenschlaegerová se vyjádřila, že je „opravdu na čase“ se tím zabývat, než závažné incidenty ochromí systémová odvětví. Aby se pokusila připravit na potenciální útoky, hodlá skupina G7 vedená aktuálně Francií, simulovat v červnu krizi, která zasáhne hned několik zemí.

„Toto je první seriózní pokus na světě a věřím, že z toho dokážeme vytěžit hodně zkušeností a postupů,“ vyjádřil se francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Prezident Bank of France konstatoval, že hrozby pro kybernetickou bezpečnost jsou „největším a systémovým rizikem“ pro finanční sektor, protože jsou stále frekventovanější a veřejné aktivity proti kybernetickým útokům jsou jen „sub-optimální“. Vyslovil se pro to, aby simulace krizí byly opakované, aby se pozvedla odolnost finančního systému.

Zatímco náklady na kybernetická rizika byly doposud malé, celý panel expertů se shodl na tom, že zcela jistě porostou. Podle Kesslera převýší výdaje spojené s nimi 600 miliard USD za rok v „tom nejhorším možném scénáři“. Pokud se tato suma porovná s náklady na přírodní katastrofy, které jsou odhadovány na 230 miliard USD, kybernetická rizika je hravě přeskočí. „Na tomto srovnání vidíte velikost dimenze tohoto druhu rizika,“ podotkl Denis Kessler.

Mohlo by vás zajímat: Průměrná mzda stoupla na 32 466 Korun. Jak je na tom pojišťovnictví?

„Poptávka po pojištění kybernetických rizik podstatně převyšuje nabídku, což je problém,“ řekl Kesser a volá po nastolení rovnováhy v této věci. „Nedostatek monitoringu agregovaných dat o proběhlých incidentech je částečně odpovědný za nedostatečné krytí.“

Podle něj sektor potřebuje koordinaci a také partnerství s orgány úřední moci, aby se vytvořila databáze  informací nebo také společná terminologie a jazyk pro pojistné smlouvy a pojišťovny.  Jak pro Kessera, tak i Lautenschlagaerovou představuje kybernetická bezpečnost sdílenou odpovědnost a firmy musí investovat do lepší ochrany a porozumění tomuto riziku.