„Chceme přispět k vytvoření podmínek pro zavedení autonomních vozidel s pozitivním přínosem zejména pro účastníky silničního provozu. Zároveň chceme pojišťovnám pomoci porozumět této oblasti a připravit se na změny, které čekají pojištění motorových vozidel. Naši analýzu autonomních vozidel chceme dát k dispozici státním úřadům a odborné veřejnosti, pro zahájení diskuze o výhodách, ale i rizicích autonomního řízení,“ uvádí Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP).
Mohlo by vás zajímat: ČAP k bouři Herwart: Pojišťovny vyplatily 270 mil. Kč
Tři možné scénáře zastoupení autonomních vozidel ve vozovém parku v ČR
Česká asociace pojišťoven popsala tři možné scénáře postupného zavádění autonomních vozidel, které se liší v rychlosti pronikání jednotlivých technologických etap v rámci dalšího vývoje. „První, nejpomalejší scénář vývoje předpokládá, že technologicky vyspělá vozidla s asistenčními systémy mají ve stávajícím portfoliu vozidel zastoupení do 10 % a nárůst jejich zastoupení bude velmi pozvolný. V roce 2022 jejich zastoupení stoupne na dvojnásobek a dále do roku 2027 se zastoupení tohoto typu vozidel navýší na 50 %,“ uvádí Petr Jedlička, hlavní analytik ČAP.
Při naplnění těchto hypotéz by mělo docházet ke snížení škodní frekvence od 2. poloviny 20. let do konce 1. poloviny 30. let a další zásadnější redukce škodní frekvence se dá očekávat v průběhu 40. let.
Mohlo by vás zajímat: Video: Výbuch plynového terminálu v Rakousku
Střední scénář vývoje automatizace vozidel zohledňuje nejprve rychlejší náběh vozidel s vyspělými asistenčními systémy a koncem 20. let pak minimalizaci počtu klasických vozidel bez asistencí. „Tento scénář předpokládá také rychlejší zavádění poloautonomních vozidel, s jejich více než polovičním zastoupením na konci 30. let. Během 40. let pak scénář očekává, že poloautonomní vozidla budou postupně nahrazena plně autonomními vozidly,“ komentuje druhý scénář Petr Jedlička. Z těchto předpokladů nejprve po roce 2025 škodní frekvence poklesne pod úroveň 3 %, avšak snížení pod úroveň 1 % lze očekávat do konce 30. let.
A konečně třetí, nejrychlejší scénář je zdaleka nejambicióznější a naznačuje velmi rychlé pronikání vozidel se sofistikovanými asistenčními systémy do vozového parku. „Poloautonomní vozidla by se začala dostávat na silnice ještě před rokem 2020 v intenzitě jednotek procent z celého portfolia. Kolem roku 2026 by dosáhla přibližně čtvrtinového zastoupení v celém vozovém parku. Koncem 20. let v tomto rychlém scénáři navíc nabydou plně autonomní vozidla přibližně 10% zastoupení a následně bude jejich podíl dále narůstat až k situaci většinového zastoupení plně autonomních nad poloautonomními vozidly kolem roku 2037,“ vysvětluje Petr Jedlička.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Trpělivost je klíčový znak pojišťováka
Tento ambiciózní scénář je realistický pouze v situaci, kdy další zdokonalování vývoje poloautonomních vozidel bude prioritou všech stran (automobilek, jejich klientů, veřejného sektoru), jež budou ochotny do tématu výrazně investovat, a nedojde k výraznému zdržování vývoje vlivem zdlouhavých formálních procedur. „Pokud by se tento scénář naplnil, došlo by k poklesu škodní frekvence nejprve na úroveň 3 % kolem roku 2020 a následně na úroveň 2,5 % v roce 2025, s další rychlou redukcí škodní frekvence pod úroveň 1 % již na počátku 30. let,“ doplňuje Lukáš Houska, analytik České asociace pojišťoven.
Autonomní vozidla promění fungování pojišťoven
Uvedený vývoj přinese zásadní změny v konceptu pojištění vozidel. Časem budou stávající postupy, kdy se při likvidaci hodnotí zavinění dopravní nehody ze strany řidičů vozidel, opouštěny. Stále větší roli u likvidace budou hrát technické znalosti, možnosti posouzení selhání systémů, jež nehodu způsobily, a s nimi spojená následná jednání o regresu vůči odpovídajícímu subjektu.
„Očekávání dalšího vývoje nesouvisí pouze s celkovou redukcí rizika a jeho oceněním díky menšímu počtu dopravních nehod a jejich méně závažným následkům, ale i s odlišnou sofistikovanou likvidací. K oběma činnostem jsou do budoucna klíčová dostupná data, která automatická vozidla sbírají a sledují. Možnost využívání těchto dat by měla být plně v rukou majitele vozidla, aby mohl svobodně rozhodovat o jejich využití,“ upozorňuje Jan Matoušek.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Není nad pěknou škodu
Motoristé by měli být motivováni pořídit si nejmodernější vozidla, která snižují riziko nehody a jejich negativní následky. „Nástup autonomních vozidel vede k logickému návrhu, aby informace o vybavenosti vozidla asistenčními systémy a informace o úrovni jeho autonomizace byla k dispozici ve strukturované podobě, např. v technickém průkazu. Pojistitelé by pak mohli pozitivně promítnout vybavení vozu do pojistného,“ myslí si Lukáš Houska. Pokud by pojišťovny neměly tato data k dispozici, může to vést k paradoxní situaci, kdy se do koupě dražšího vozidla vybaveného nejmodernějšími asistenčními systémy může odrazit i související vyšší pojistné.
S nástupem autonomních vozidel se bude muset proměnit i nastavení systému technické kontroly, která bude zahrnovat také odolnost vozidla proti kybernetickým rizikům. „Moderní automobily generují řadu osobních údajů o řidiči, které mohou být snadno zneužitelné, proto bychom měli v budoucnu sledovat nejen technický stav vozidla, ale také např. aktualizaci antivirového softwaru, adekvátnost hardwarového vybavení a další IT aspekty, jež nyní s technickou kontrolou vozidla spíše nespojujeme,“ dodává Lukáš Houska.
Komentáře
Přidat komentář