Jen 8 % věří, že se stát postará o finanční zabezpečení starších občanů. Naopak nejdůvěryhodnější jsou v jejich očích svazy důchodců a profesní komory.
Výzkum zpracoval Institut für Strategieanalysen (Ústav pro strategické analýzy) na zakázku pro společnost Silver Living GmbH zabývající se asistovaným bydlením. Studie byla realizována v září a v říjnu pod názvem „Výzvy stáří pro politiky a instituce“.
Celkem dotazy obdrželo 1298 účastníků, z nichž 1045 rozhovorů s osobami ve věku 16–59 let proběhlo on-line, a k tomu ještě 253 rozhovorů telefonicky s respondenty nad 50 let.
Ve studii byla zohledněna reprezentativní věková struktura, stejně jako poměr regionů na celkovém počtu obyvatel oprávněných volit.
Mohlo by vás zajímat: Sundejte slona ze své střechy, radí Allianz
Skoro čtvrtina lidí bude za deset let v důchodu
Cílem výzkumu bylo zjistit postoje populace v Rakousku k tématu stáří v osobním i celospolečenském kontextu. Podíl osob ve věku nad 65 let činí nyní 18,5 %, postupně ale bude narůstat: V roce 2030 bude na úrovni 23 % a v roce 2040 už 26 %. Tyto propočty provedla firma Silver Living.
„A zatímco v roce 2015 bylo nesoběstačných Rakušanů odkázaných na ošetřování 450.000, v polovině tohoto století jich bude 750.000,“ očekává Walter Eichinger, šéf Silver Living na základě výstupů z analýzy.
Z 1076 dotazovaných lidí, kteří ještě nejsou v penzi, celých 54 % „velmi často“ nebo „spíše často“ myslí na to, jak budou jednou ve stáří žít. Obzvláště se zabývají zdravotními tématy: pro 83 % z nich je otázka, zda budou zdrávi, „velmi významná“ nebo „spíše významná“.
Mohlo by vás zajímat: Kam kráčíš, compliance?
Tématem číslo dvě je výše penze: 77 % respondentů přemýšlí nad touto otázkou, a klade si v té souvislosti hned další otázku, totiž zda budou schopni udržet si dnešní životní úroveň (74 %). 63 % oslovených řeší i téma, zda si budou moci dovolit zaplatit péči, pokud ji budou potřebovat.
Penzisté nejsou překvapeni
Ve skupině 222 osob, které se zúčastnily studie a už jsou v důchodu, je jejich současný život pro 65 % z nich celkem „takový, jaký očekávali“. Téměř pětina (19 %) se má nad očekávání lépe a 14 % naopak hůře.
Trochu jinak to vypadá u tématu osobních financí: Jen 15 % uvádí, že se jim dnes daří lépe, než očekávali před odchodem do penze; pro celých 20 % je aktuální finanční situace horší, než si představovali ještě v produktivním věku.
Historický vývoj vidí spíše pesimisticky. Dvě pětiny všech 1298 dotázaných vnímají za uplynulých 20 let spíše zhoršení životních podmínek pro seniory. Naopak, pozitivní posun ve sledovaném období vidí jen 29 % respondentů.
Mohlo by vás zajímat: Myslíte, že se vám to nestane? Kyberzločin se právě děje blízko vás!
56 % těch, kteří ještě v důchodu nejsou, očekávají, že po odchodu do penze se jejich životní situace spíše zhorší oproti standardu dnešních penzistů. A bezmála 7 dotázaných z deseti (69 %) si myslí, že Rakousko je „velmi špatně“ nebo „spíše špatně“ připraveno na zabezpečení finančních jistot pro staré lidi.
Nedůvěra v politiku
Pokud jde o téma života ve stáří, vykazují respondenti ve studii jen málo důvěry v politiku. Politickým stranám, politikům v Národní radě a spolkové vládě věří (odděleně) vždy jen méně než čtvrtina účastníků ankety. Podle nich nejsou schopni přinášet dobré návrhy a přijímat správná opatření.
Nejlepších hodnot důvěry naopak v analýze dosáhly instituce, jako jsou svazy seniorů (58 % respondentů jim věří “velmi“ nebo „spíše“). Každý druhý jmenoval jako důvěryhodnou organizaci také profesní komoru (53 %), Radu seniorů (44 %) a odbory (42 %).
Do těchto výsledků zapadá, že 72 % účastníků si myslí, že politika se „každopádně“ nebo „spíše“ nezajímá, a dostatečně nezabývá tématem života ve stáří.
Mohlo by vás zajímat: Podívejte se: Kde žijí v Evropě nejvášnivější kuřáci?
Domácí úkoly
Podle dotazovaných by se měli politici více snažit, aby byla zajištěna penzijní reforma a zabezpečeny penze pro seniory. To byla úplně nejčastější spontánní odpověď, pokud šlo o otázky týkající se úlohy politiky ve vztahu ke starší populaci. Celých 22 % bylo tohoto mínění.
Jen 8 % dotázaných věří, že se politici o zajištění finanční soběstačnosti starších lidí v Rakousku angažují dost. Naopak 56 % respondentů zmínilo, že musí udělat „mnohem více“ a 32 % „spíše ještě více“.
Důvěra, že politici v těchto otázkách najdou řešení, má jen 30 % účastníků ankety. Zbytek je pesimistický: 43 % se vyjádřilo, že „spíše nenajdou“ a 21 % dokonce „v žádném případě nenajdou“.
Komentáře
Přidat komentář