ČNB k růstu sazeb: Už jsme skončili?


			ČNB k růstu sazeb: Už jsme skončili?
25.6.2019 Téma

Po květnovém zvýšení úrokových sazeb předpokládá stávající prognóza České národní banky jejich přibližnou stabilitu. Pojďme se podívat, jak se za tu dobu vyvinula situace v domácí i zahraniční ekonomice, a co tyto nové údaje znamenají pro nastavení měnové politiky.

Domácí ekonomická aktivita měřená růstem HDP za první čtvrtletí letošního roku je blízko předchozímu odhadu ČNB. Liší se však ve struktuře růstu. Silnější byla spotřeba domácností, naopak nečekaně poklesly investiční výdaje. To znamená, že domácnosti mají dostatek zdrojů i chuti utrácet, zatímco podnikům na produktivní investice mnoho nezbývá.

To obojí znamená tlak na růst cen, protože zvýšenou poptávku v dostatečné míře nepokryje růst produktivity. Zároveň nadále rychle rostou mzdy. Překvapil nás hlavně velmi rychlý růst platů v netržních odvětvích, i ten však přispívá k vyšší kupní síle domácností. Rekordně nízká nezaměstnanost přitom stále posiluje pozici zaměstnanců při mzdových vyjednáváních.

Inflace v květnu mírně překonala naši prognózu. Bylo to dáno hlavně rychlejším růstem cen potravin, u nichž jsou takovéto výkyvy běžné, a jejich význam netřeba přeceňovat. Odráží totiž spíše vliv nové úrody a světových cen potravinových komodit než vyšší domácí inflační tlaky. Nic to nemění na tom, že inflace, včetně té jádrové, se nadále nachází nad cílem ČNB.


Mohlo by vás zajímat: Která pojišťovna nejlépe pojistí dětské nemoci?


Proti mírně proinflačnímu vývoji v domácí ekonomice se staví zhoršující se výhled ekonomické aktivity v zahraničí. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí rostla, ale možná jen s přispěním jednorázových faktorů. Bundesbanka například poukazuje na mírnou zimu, která pomohla stavebnictví. Již dubnová data o německém průmyslu totiž ukazují nejhlubší pokles za poslední čtyři roky. Český průmysl je vůči tomuto vývoji zatím podivuhodně odolný, tempo jeho růstu v dubnu totiž výrazně zrychlilo.

Koruna neposílila dle prognózy

Kurz koruny za naším výhledem zaostává. V posledních týdnech se sice obrátil směrem k posilování, ale hodnot, které očekávala prognóza ČNB, už s nejvyšší pravděpodobností nedosáhne. Nedávné posílení kurzu v rozsahu zhruba 30 haléřů za euro časově odpovídalo masivnímu snížení výhledu finančních trhů na úrokové sazby amerického Fedu. V návaznosti na náznaky viceprezidenta Richarda Claridy o možném snižování sazeb ještě v tomto roce poklesly výnosy amerických dluhopisů v rozsahu více než 30 bazických bodů.

Loni jsme zčásti přičítali oslabení kurzu koruny růstu amerických sazeb (investoři prodávali korunu a ostatní měny a vraceli se do amerických dluhopisů s rostoucím výnosem a nižším rizikem). Nyní lze vysledovat opačný pohyb, kdy pokles výhledu amerických sazeb korunu zřejmě podporuje. Postupně také dochází k narovnávání trhu s korunovou likviditou, kde již nepanuje tak silný převis nabídky jako dříve.


Mohlo by vás zajímat: Nárazové testy automobilů: Jak to probíhá?


V souhrnu nám zahraniční rizika zčásti kompenzují slabou korunu a silnější domácí inflační tlaky. Proto si myslíme, že prostor pro růst sazeb v blízké době ještě vznikne. Je otázkou, zda již na nejbližším zasedání. ČNB v posledních čtvrtletích poměrně svižně zvyšovala úrokové sazby, které se tak přiblížily ke svým dlouhodobě neutrálním úrovním. Každé další zvýšení tak bude nutné vážit na lékárnických vahách.

Jedním z hlavních principů měnové politiky je předvídat nežádoucí cyklické výkyvy a nastavováním úrokových sazeb tyto výkyvy vyhlazovat. Tudíž pokud by se například výhled zahraniční ekonomické aktivity ve střednědobém horizontu výrazně zhoršil a bilance rizik by se překlopila do protiinflačního pásma, měla by být ČNB připravena i na případné uvolnění měnové politiky.

Vojtěch Benda, člen bankovní rady ČNB
Jakub Matějů, poradce bankovní rady ČNB
Pro Lidové noviny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články