Dobrá zpráva. ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

Inflace se bude v následujících čtvrtletích nacházet nad 2% cílem ČNB, do jehož blízkosti se sníží na horizontu měnové politiky (Graf I.1). Ve druhém čtvrtletí 2019 inflace setrvala mírně pod 3 %. Ke svižnému cenovému růstu v posledních měsících nejvíce přispívala jádrová inflace, která odrážela přetrvávající silné domácí cenové tlaky. Vedle toho inflaci ovlivňovala i pokračující vysoká dynamika regulovaných cen a v posledním období také zesílený růst cen potravin. Naopak příspěvek cen pohonných hmot zůstal nevýrazný.Celkové inflační tlaky již nicméně polevují vlivem aktuálního protiinflačního působení dovozních jádrových cen. Postupně se budou zmírňovat i domácí nákladové tlaky, a to v důsledku zpomalování mzdové dynamiky. Začátkem příštího roku se inflace začne snižovat v souvislosti s předchozím zpřísněním měnové politiky a odezněním aktuálně vysokého růstu regulovaných cen.

Pokles inflace však bude v celém roce 2020 brzděn dopady změn nepřímých daní. Z hlediska struktury bude růst tržních cen nadále nejvíce tažen jádrovou inflací, byť se v příštím roce začne její příspěvek zvolna snižovat. Dynamika cen potravin se ještě krátkodobě zvýší v návaznosti na nárůst cen potravinářských komodit, poté se sníží. Pokračující pokles cen pohonných hmot bude odrážet snižování korunových cen ropy.

Mohlo by vás zajímat: Fincentrum a Swiss Life Select se sloučí k 1. září 2019

Česká ekonomika letos vzroste o 2,6 %, v příštích dvou letech se její dynamika mírně zvýší do blízkosti tempa růstu potenciálu (Graf I.2). Růst HDP bude v letošním roce nadále tažen všemi složkami konečné domácí poptávky. Solidní dynamika spotřeby domácností bude podpořena pokračujícím, byť postupně zvolňujícím růstem jejich příjmů. Zvyšující se poptávka a stále zřetelný nedostatek volné pracovní síly nadále motivují tuzemské firmy k investicím, které přispívají k růstu efektivity práce. Také vládní investiční výdaje dále porostou, přičemž budou podpořeny čerpáním evropských fondů.

Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letošním roce přispívat i prostřednictvím zvýšení platů ve veřejné sféře, důchodů a sociálních dávek. Čistý vývoz bude naopak letos výkon ekonomiky snižovat v návaznosti na přechodné zpomalení růstu zahraniční poptávky a přetrvávající kapacitní omezení v tuzemské ekonomice. V příštím roce záporný příspěvek čistého vývozu k růstu HDP odezní vlivem zvýšené dynamiky vývozu.

Zdroj: YouTube

Napjatá situace na trhu práce přetrvává. Dynamika mezd se tak bude ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni snižovat jen zvolna, mimo jiné v důsledku lednového zvýšení minimální mzdy a růstu platů v netržní části ekonomiky. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a dále se již snižovat nebude. V návaznosti na nedostatek volné pracovní síly a slábnoucí poptávku po práci pomaleji poroste i celková zaměstnanost.

Mohlo by vás zajímat: Glosa Miroslava Škváry: Co čekat v oblasti vzdělávání v pojišťovnictví?

Kurz koruny bude na prognóze postupně posilovat (Graf I.3). Prognózovaná trajektorie kurzu zohledňuje strnulost jeho vývoje od druhého čtvrtletí minulého roku. Prognóza očekává pro třetí čtvrtletí 2019 jeho mírné posílení na hodnotu 25,4 CZK/EUR. I v dalších čtvrtletích bude koruna zpevňovat, a to v důsledku rozšířeného kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně a pokračující reálné konvergence české ekonomiky spojené se stabilním růstem efektivity práce. Kurz tak postupně posílí k 25 CZK/EUR na začátku příštího roku. Následně tempo posilování zvolní v návaznosti na snížení úrokového diferenciálu, které bude vedle poklesu domácích sazeb v roce 2020 odrážet i pozvolný nárůst zahraničních úrokových sazeb v roce 2021.

S prognózou je konzistentní nejprve mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem v roce 2020 (Graf I.4). Mírný nárůst domácích sazeb na začátku prognózy odráží především přetrvávající silné domácí inflační tlaky, do kterých se promítá rychlý růst mezd a spotřeby domácností, spolu s předpokládanými sekundárními dopady změn nepřímých daní v příštím roce. V následném poklesu tuzemských úrokových sazeb v roce 2020 se projeví zejména přetrvávající hluboce záporné úrokové sazby v eurozóně v podmínkách zmírnění domácích inflačních tlaků na úroveň odpovídající střednědobému plnění 2% cíle.

Bankovní rada ČNB na srpnovém měnovém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %.

Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Tímto směrem působí zejména riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů České republiky. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě a neřízený brexit.