Dva pohledy na výdaje na zdraví


			Dva pohledy na výdaje na zdraví
28.6.2019 Spektrum

Statistika nabízí plejádu ukazatelů, za nimiž stojí rozsáhlá metodika. Orientace ve statistických ukazatelích, natož v jejich metodice, je pro uživatele často velmi obtížná. Obzvláště pokud vyprávějí odlišný příběh, ale první dojem naznačuje, že vypovídají o jednom ekonomickém jevu. Podívejme se dnes na jednu z těchto oblastí, kterou jsou široce diskutované výdaje na zdravotnictví. Více se dozvíte v článku, který byl publikován v časopise Českého statistického úřadu STATISTIKA&MY.


Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE


Kolik výdajů jde v České republice na zdravotnictví? Český statistický úřad publikuje v této oblasti několik výstupů – především tzv. Souhrnné zdravotnické účty a výdaje vládních institucí (COFOG) v pojetí národního účetnictví. Podle metodiky COFOG, jak ukazuje graf, činil v roce 2017 objem výdajů vládních institucí na zdravotní péči v České republice 7,5 % hrubého domácího produktu (HDP), což bylo o 0,5 procentního bodu více než v Evropské unii jako celku (7,0 %). Ve srovnání se sousedními zeměmi vykázalo vyšší podíl pouze Rakousko (8,2 %), nejméně Polsko (4,7 %). V Německu a na Slovensku dosáhl podíl stejných hodnot (obě země shodně po 7,1 %).

Statistika COFOG tak zachycuje výdaje jednoho z klíčových zdrojů financování zdravotní péče, tedy veřejných rozpočtů. Ty ovšem nepředstavují jediný zdroj, z něhož je zdravotní péče financována. Z tohoto pohledu ucelenější obraz podávají souhrnné zdravotnické účty (SHA), které zachycují i výdaje na zdravotnictví ze zdrojů soukromých – ať už se jedná o výdaje domácností v roli pacientů, tak o výdaje neziskových institucí; patří sem i závodní preventivní péče či soukromé zdravotní pojištění.

Podle údajů mezinárodních institucí (Eurostat, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD) o souhrnných zdravotnických účtech činily v roce 2017 v České republice výdaje na zdraví 7,1 % HDP.


Mohlo by vás zajímat: Která pojišťovna nejlépe pojistí dětské nemoci?


To bylo méně než podle klasifikace COFOG a na srovnatelné úrovni jako v případě Polska (6,7 %) či Slovenska (7,1 %), zatímco zhruba o 3 až 4 procentní body méně než v Rakousku (10,3 %) či v Německu (11,3 %). Celkově jsou výdaje v České republice podle metodiky SHA pod průměrem zemí Evropské unie – podává nám tedy obraz odlišný od toho, co nabízí statistika COFOG. Konceptuální rozdíly si tak zaslouží bližší komentář.

Výdaje vládních institucí v oblasti zdraví, COFOG, 2001–2017

Metodické rozdíly jsou zásadní

Prvním významným rozdílem mezi oběma sadami ukazatelů je vymezení agregátů celkových výdajů, neboť statistika COFOG pokrývá i výdaje, které s poskytnutím zdravotní péče souvisejí nepřímo. Jsou zde zahrnuty veškeré výdaje veřejných nemocnic včetně daní, úroků či veškerých investic bez ohledu na skutečnost, zda jde o zdravotnický přístroj či nikoli. Statistika COFOG v třídě „zdraví“ dále započítává většinu nákladů ústředních orgánů státní správy věnujících se otázce zdraví, opět včetně například výdajů na pořízení budov, dopravních prostředků, softwaru či služeb kolektivní spotřeby, jež se vztahují ke zdraví občanů.


Mohlo by vás zajímat: Jiří Chvojka: Umělecké sbírky nejvíce ohrožuje člověk


Druhou klíčovou odlišností je již zmíněné pokrytí zdrojů financování, kdy statistika zdravotnických účtů zachycuje i objem soukromých výdajů. To současně implikuje, že při srovnávání výdajů vládních institucí (podle COFOG) napříč zeměmi je nutné brát v potaz možné odlišnosti ve způsobech financování zdravotní péče, tedy míru zapojení soukromých zdrojů. Odlišné pokrytí co do zdrojů financování se odráží v odlišných zdrojích dat. Zatímco statistika COFOG je postavena výhradně na administrativních zdrojích dat poskytovaných vládními institucemi, statistika SHA využívá širší spektrum datových zdrojů, které zahrnují i výše uvedené soukromé výdaje.

Běžné výdaje na zdraví podle metodiky SHA, 2001–2017

Obě statistické sady se tak metodologicky liší jak co do úplnosti pokrytí zdrojů financování zdraví, tak co do vymezení výdajů samotných. Uvědomění si těchto metodických rozdílů je samozřejmě klíčové při analýzách financování zdravotnictví a interpretaci uvedených dat.


Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE


Václav Rybáček
ředitel sekce makroekonomických statistik
Český statistický úřad 

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články