Za hlavní zdroj nesouladu mezi zastánci tvrdého Brexitu je považováno uspořádání severoirské hranice – tzv. irská pojistka (Irish backstop) a právě pozměňující návrhy, které měly podobu irské pojistky upravovat, nebyly v britské Dolní sněmovně odsouhlaseny. Přestože z britského parlamentu opakovaně zaznělo, že finální datum odchodu se nebude dále odkládat, analytici stále předpokládají dohodu o řešení na poslední chvíli, které zamezí neřízenému odchodu Británie z EU.
Předpokládají se tři různé horizonty dalšího možného vývoje situace: ratifikace již existující dohody o Brexitu, umožňující Spojenému království opustit celní unii až po předem určeném datu, dále potom možnost druhého referenda o odchodu Británie z eurozóny a nakonec dojednání tzv. měkčí varianty Brexitu, spojené se změnami v rozložení politických sil v Británii.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA ve formě. Loni posílila na pojistném meziročně o 7,4 %
Přestože se pro tuto chvíli stále spíše nepočítá s aktivací pohotovostního režimu tzv. varianty pádu z útesu (cliff-edge scenario), nejistota související s obchodními podmínkami a s podmínkami odchodu samotného bude stále vzrůstat. Je navíc pravděpodobné, že tento stav bude přetrvávat i po Brexitu. Podle předpokladů bude zdrženlivost investorů a ochlazování obchodních vztahů srážet reálný růst britské libry až - 0,3 pp, což povede k ekonomickému růstu + 1,2 % v letošním roce, ale pouze + 1% v roce 2020.
„Z ekonomického hlediska by zcela jistě dávalo smysl kompromisní řešení v oblastech otázky irských hranic, nulového tarifu na zboží a určité výhody ohledně volného pohybu kapitálu pro finanční sektor. Obávám se však, že dojednání podmínek v otázkách obchodních vztahů nebude o nic jednodušší, než dohoda odchodu Británie z Evropské unie samotná. Proto očekáváme prodloužení tranzitní periody klidně až do roku 2021. Britská ekonomika by potom v průběhu této přechodné fáze neměla přesáhnout průměrný růst +1,5 %, což pro představu znamená pouze polovinu průměrného růstu v letech 2000 - 2007 ,“ říká Jakub Cerman, ředitel oddělení Risku Euler Hermes.
Mohlo by vás zajímat: Libor Stodola: AXA chce být vždy o krok před tržním standardem
Je jednoznačné, že odchod bez dohody by měl za následek ekonomickou recesi na minimálně dva budoucí roky. Devalvace britské libry by narušila kupní sílu a snižovala spotřebu. Pokud by patová situace pokračovala i po prodloužení aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy, logicky by vzrostly i šance na druhé referendum. Ovšem při současné nejednotě britské veřejnosti i politiků v otázce Brexitu a nedostatku koheze v klíčových politických rozhodnutích lze očekávat, že ani druhé referendum by vytouženou shodu v tom, zda odejít či zůstat, stejně jednoznačně nepřineslo.
Komentáře
Přidat komentář