Jak Čechům škodí vítr, hromy a blesky a jak se proti nim brání?

19.2.2014 Spektrum

Přestože jména Emma, Kyrill či Xaver působí celkem přátelsky, skrývají se za nimi orkány, které v posledních letech bezlítostně pustošily Českou republiku. Jak vyplývá z údajů České asociace pojišťoven (ČAP), jen loňské větry, včetně orkánu Xaver, napáchaly škody ve výši 1,7 miliardy korun. Ani výše škod způsobená bouřemi a krupobitím není zanedbatelná. To je důvod, proč se v rámci své sedmé kampaně Únor – měsíc pojištění zaměřuje ČAP detailněji právě na živly.

Rozhodně není pravidlem, že nás vichřice ohrožují především v létě. Ty nejničivější nás většinou postihují v zimních měsících. Za škody způsobené orkánem Kyrill, který se Českou republikou prohnal v lednu 2007, pojišťovny vyplatily přes dvě miliardy korun. Březnová vichřice Emma z roku 2008 byla sice o něco mírnější, přesto vystavila účet ve výši 1,27 mld. Kč a výše její průměrné škody představovala 35 tis. Kč. „Loňský orkán Xaver byl ve srovnání se jmenovanými událostmi výrazně menšího rozsahu. Pojišťovny vyplatily za více než 3 tisíce škod „jen“ 130 mil. Kč. Vezmeme-li však v úvahu, že je majetek Čechů pojištěn proti následku živlů jen z 50 %, pak se více než 3 tisíce z nás muselo pár dní před Vánoci vyrovnat z vlastních zdrojů se škodami ve výši až několika desítek tisíc,“ komentuje nedávnou situaci manažerka komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.

Vichřice a krupobití měří městům i venkovu stejným metrem…

Celkově loňské vichřice a krupobití, které na celém území republiky způsobily škody ve výši 1,7 miliardy korun, se staly v časovém horizontu posledních deseti let druhým nejničivějším přírodním živlem, hned po povodních. V letních měsících bývají vichřice často spojené s bouřkami, údery blesku, případně i s krupobitím a lokálními záplavami. „Nejčastějším typem škod z těchto letních živlů jsou střechy poničené vichřicí, krupobitím nebo pádem stromu. Výjimkou nejsou sklepy podmáčené prudkými přívalovými dešti. Takovéto škody dosahují v průměru 48 tisíc korun,“ pokračuje manažerka komunikace ČAP. O tom, že tyto živly není radno podceňovat, se mohli přesvědčit například obyvatelé Prahy v roce 2010, kdy svatováclavské krupobití způsobilo během jednoho víkendu škody na majetku za bezmála dvě miliardy korun.

Jak je to s obavami Čechů z vichřic, bouřek a blesků?

Podle exkluzivního průzkumu ČAP jsou požár, úder blesku a vichřice pro Čechy ta nejobávanější rizika. A přestože jen 21 % lidí nezná nikoho, kdo ještě neřešil živelní pojistnou událost, chrání si odpovídajícím pojištěním svůj dům jen 67 % Čechů a svou domácnost dokonce jen necelá třetina z nás. Přitom hlavní typy těchto škod bývají kryty již ze základního pojištění, stejně jako požár, k němuž může následkem úderu blesku dojít. Pojišťovny však nabízejí i různá připojištění, na která je vhodné se při sjednání informovat. „Jedním z nich může být pojištění elektrospotřebičů proti riziku přepětí v síti, které 30 % lidí zaměňuje s rizikem přímého úderu blesku,“ uvádí Marcela Kotyrová a vysvětluje: „Přímý úder blesku poškodí obvykle všechny elektrospotřebiče v objektu, které byly v tu chvíli zapojeny do sítě. K zakolísání napětí však dochází v širším okolí od místa úderu a elektrospotřebiče, nejčastěji napájecí zdroje, jsou poškozeny pouhým důsledkem úderu blesku.“

Pojištění nestačí jen dobře sjednat, je třeba jej i dobře spravovat!

Aby pojistné plnění, splnilo to, co se od něj očekává, tedy úplnou finanční kompenzaci škody, je třeba pojistnou smlouvu průběžně aktualizovat a úměrně navyšovat pojistnou částku podle aktuálních výdajů. Pokud totiž vichřice odnese zcela novou střechu za 300 tisíc Kč a dům je historicky pojištěn na půl milionu Kč, hrozí, že bude při pojistné události pojišťovna plnění krátit ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě pojištěného majetku. „Pokud již ke škodě došlo, škodu pečlivě zdokumentujte a co nejdříve nahlaste pojišťovně. Pro plynulejší vyřízení pojistné události doložte pojišťovně faktury a ostatní doklady o nabytí zničeného majetku. Na to standardně zapomíná 51 % respondentů výzkumu,“ upozorňuje Marcela Kotyrová. Nezapomínejte na prevenci. Blesk nebo zkrat nejsou jedinými příčinami požáru, někdy stačí preventivní opatření a dostatečná opatrnost, aby se škodě předešlo. Také na bouřku nebo vichřici je možné se připravit, aby byla škoda co nejmírnější.

Jak minimalizovat škody způsobené vichřicí, bouřkou, krupobitím či požárem?

Před příchodem větru nebo krupobití preventivně zajistěte okna, dveře, odstraňte nebo upevněte volně uložené předměty (např. květináče, zahradní nábytek), které mohou v důsledku větru ohrožovat okolí.
Dávejte si pozor zejména na volně ležící plechy, skleněné výplně nebo jiné pevné a ostré předměty, z nichž se za silného větru stávají smrtící zbraně.
Silná bouřka bývá provázena i silným větrem, zajištěním oken a dveří zabráníte průvanu a jejich případnému poškození nebo poškození dalšího vybavení domácnosti.
Udržujte bleskosvod v provozuschopném stavu. Jeho revize by měla být vždy prováděna licencovaným revizním technikem.
Pokud nemáte instalované přepěťové ochrany a blíží se bouřka, vytáhněte napájecí kabely elektrospotřebičů ze zásuvek, škody vzniklé přepětím v síti v rámci pojištění úderem blesku pojišťovna nehradí. Zvlášť ohrožené jsou elektronické přístroje s obrazovkou, ale i pračka, telefonní linky, počítače.
Pokud zjistíte požár v jeho počáteční fázi, pokuste se ho uhasit hasicím přístrojem. V opačném případě kontaktujte hasiče. Pokud lze, zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud.
Do příjezdu hasičů neodvětrávejte prostory, v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje, a tím vzniká další škoda.
Motorová vozidla neparkujte pod stromy či v blízkosti něčeho, co hrozí zřícením, dávejte si pozor na vysoké sloupy.