Jak zlepšit bezpečnost silničního provozu ve městech?


			Jak zlepšit bezpečnost silničního provozu ve městech?
27.6.2019 Spektrum

Ve městech a obcích (neboli v intravilánu) žije více než 70 % obyvatel Evropské unie. Jedná se proto o místa, kde začíná a končí většina cest. V centrech měst se zároveň střetávají různé potřeby účastníků provozu. Narůstají nároky na kvalitní infrastrukturu pro pěší a cyklisty, nové formy mobility, snížení znečištění a další. Mezi těmito potřebami není bezpečnost vždy na prvním místě – a počty úmrtí a zranění neklesají stejně rychle jako na ostatních pozemních komunikacích. Navíc 70 % úmrtí při nehodách připadá na zranitelné účastníky (chodce, cyklisty a motocyklisty).

Řada moderních trendů nabízí řešení – ať už se jedná o inteligentní omezovače rychlosti (ISA), detekci zranitelných účastníků a automatické nouzové brždění (AEB) nebo prostředky nové mobility (např. sdílená vozidla). Zavádění těchto systémů je však postupné a bude pokračovat několik desetiletí. Klíčové aktivity jsou proto zatím především v oblasti infrastruktury a vymáhání přestupků za rychlou jízdu a jízdu pod vlivem návykových látek. Na tato řešení se zaměřuje aktuální zpráva ETSC PIN Flash 37. 


Mohlo by vás zajímat: GDV: Vzorové pojistné podmínky pro kybernetické pojištění


Mezi lety 2010 a 2017 poklesl počet usmrcených při dopravních nehodách v intravilánu v České republice z 291 na 193 – to znamená průměrný roční pokles 5,5 % (ve srovnání s poklesem 3,7% v extravilánu). „Příčiny lze hledat ve více oblastech: v postupném zavádění zklidňovacích opatření, rekonstrukcích komunikací, výstavbě cyklistické infrastruktury nebo osvětlení přechodů pro chodce. Ke zlepšení přispívá i vymáhání dodržování nejvyšší dovolené rychlosti jízdy – ze sledování Centra dopravního výzkumu (CDV) vyplývá, že podíl řidičů překračujících v intravilánu rychlostní limit o více než 10 km/h klesl z 9 % v roce 2014 na 6 % v roce 2018,“ říká Jiří Ambros z CDV.

„Dlouhodobou prioritou Ministerstva dopravy jsou a nadále budou zranitelní účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a motocyklisté), kteří se přibližně polovinou podílí na všech usmrcených a těžce zraněných osobách (pozn. v roce 2018: 43% podíl na usmrcených a 57% podíl na těžce zraněných),“ říká Tomáš Neřold, vedoucí BESIP.

„O prázdninových měsících přichází zejména pro motocyklisty a cyklisty rizikové období. Bezpečnost motocyklistů a ohleduplné chování řidičů automobilů je pro BESIP jedním z hlavních témat. V rámci kampaně Auto vs. motocykl – spolu nikoliv proti sobě  jsme představili 10 nejkrizovějších situací, se kterými se obě skupiny nejčastěji setkávají. Primárně jde o vysvětlení rozdílnosti obou vozidel v silničním provozu a zlepšení vzájemné tolerance obou stran. V případě cyklistů je nutné neustále připomínat základní bezpečnostní prvek – přilbu. Dlouhodobě vysoký podíl cyklistů bez přilby na usmrcených, těžce i lehce zraněných osobách je alarmující,“ doplňuje Neřold.


Mohlo by vás zajímat: Jiří Chvojka: Umělecké sbírky nejvíce ohrožuje člověk


Zranitelní účastníci silničního provozu 

„Motocyklisté, cyklisté a chodci, tzn. zranitelní účastníci silničního provozu, se v období 2011-2018 v obcích podíleli na všech usmrcených osobách na pozemních komunikacích v České republice v důsledku dopravních nehod 2/3 podílem, na těžce zraněných pak dokonce 77 %. Absolutně nejvíce, z pohledu kategorie účastníků silničního provozu, bylo v uvedeném období v obcích usmrceno i těžce zraněno chodců (42, resp. 37% podíl), dlouhodobě se v obcích nedaří snižovat fatální následky motocyklistů,“ říká Jindřich Frič, ředitel CDV, a dodává: „Mimo obec se tito podíleli necelou třetinou jak na usmrcených (31 %), tak těžce zraněných osobách (32 %).“ 

Následky závažných nehod

Zdroj: Centrum dopravních nehod


Mohlo by vás zajímat: Nárazové testy automobilů: Jak to probíhá?


Motocyklisté

U motocyklistů se dlouhodobě nedaří snižovat závažné následky dopravních nehod. Motocyklisté se na všech usmrcených osobách podíleli 12,9 %, na těžce zraněných dokonce 18,5 %! Nepřizpůsobení rychlosti je dlouhodobě hlavní příčina závažných nehod motocyklistů. Důležitá je však ohleduplnost všech účastníků silničního provozu, přestože podíl zavinění těchto nehod je mírně v neprospěch motocyklistů, je klíčové, aby si také řidiči motorových vozidel (zejména kategorií M a N) uvědomili zranitelnost motocyklistů.

U řidičů motocyklů je obecně nejčetněji zastoupené selhání na úrovni identifikace (57 %). Poměrně časté je rovněž selhání na úrovni předvídání (14 %) a rozhodování (10 %). Nejčetnějšími faktory, které přispívají ke vzniku dopravních nehod motocyklistů, jsou vysoká rychlost a nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu vozovky, nesprávné vyhodnocení situace, riskantní předjíždění, vědomé nerespektování pravidel silničního provozu nebo nezkušenost motocyklisty. [1]


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Galavečery je třeba oživit


Cyklisté

Důvodů, proč se nedařilo plnit v oblasti cyklistů cíle stanovené NSBSP [4], byla celá řada. Za základní a zcela zásadní je však nutné zmínit nepoužívání cyklistických příleb, které se na míře následků podílí významně dlouhodobě. Investice ve výši řádově několika stokorun může zachránit lidský život. Výzkum prokázal, že 37 % cyklistů mohlo nehody přežít, pokud by měli cyklistickou přílbu! [2]

Druhým, neméně závažným, „nešvarem“ je ve spojitosti s cyklisty alkohol. Dlouhodobě byl při nehodách zaviněných cyklisty zjištěn alkohol přibližně ve třetině případů. Elektrokola na silnicích v České republice zažívají v posledních letech obrovský rozmach. V této souvislosti je nutné apelovat na řidiče těchto dopravních prostředků, aby provozovali výhradně elektrokola určená k provozu na pozemních komunikacích a nezvyšovali výkon/rychlost např. pomocí tuningu elektrokol [5]. Vzhledem ke specifikům/odlišnostem od jízdních kol nevybavených elektropohonem je nutné i zde apelovat na používání cyklistických přileb. [3]

Cyklisté jsou podobně jako např. chodci zranitelnými účastníky provozu. K této skutečnosti přispívá i fakt, že ne vždy je cyklista při střetu vybaven přilbou, případně jinými ochrannými prvky. U cyklistů nejčastěji dochází k selhání na úrovni identifikace podnětů (28 %) nebo celkovému selhání (24 %) zejména v důsledku intoxikace alkoholem, popř. zdravotní indispozice. [1]


Mohlo by vás zajímat: Cyber Insurance Conference 2019: Jaký je vývoj v oblasti kybernetických rizik?


Chodci

Chodci se na všech usmrcených, resp. těžce zraněných osobách podíleli více než pětinově! V případě usmrcených 20,6 %, u těžce zraněných byl evidován podíl 21,9 %. V drtivé většině případů chodci nebyli viníci těchto závažných nehod. V obci bylo usmrceno 65 %, těžce zraněno pak dokonce 90 % chodců! Téměř 6 z 10 chodců bylo usmrceno v noci. Zavedení legislativní povinnosti prvků z retroreflexního materiálu mělo mimo obec za snížené viditelnosti pozitivní dopad na závažné nehody.

Chodci nejčastěji, zejména v důsledku nepozornosti, chybují na úrovni selhání detekce podnětů (52 %). Časté je rovněž selhání na úrovni jednání (20 %) a celkové selhání (15 %) zejména v důsledku intoxikace alkoholem. [1]


[1] Hloubková analýza dopravních nehod; www.vyzkumnehod.cz
[2] Bíl, M., Dobiáš, M., Andrášik, R., Bílová, M., Hejna, P., 2018. Cycling Fatalities: When A Helmet is Useless and when it
Might Save Your Life. Safety Science 105C, 71–76
[3] CDV: Osm z deseti usmrcených cyklistů nemělo přilbu!
[4] Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020
[5] Společnost Bosch varuje před tuningem elektrokol

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články