Ač jsou v ČR produkty penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření oproti přísné regulaci v některých jiných členských státech pojaty vcelku velkoryse, je zřejmé, že PEPP bude velkou výzvou pro fungování důchodových systémů v EU.
PEPP je koncipován jako nařízení, tudíž nebude transponován do vnitrostátního právního řádu skrze národní legislativu, ale bude po vstupu v platnost přímo použitelný na všechny adresáty, i když drobná adaptace členskými státy v částech, kde to nařízení dovolí, bude možná. V současné době se předpokládá dokončení legislativního procesu a přijetí nařízení PEPP do konce května 2019.
Mohlo by vás zajímat: Generali prodává 89,9 % své životní pojišťovny v Německu
Důvody pro přijetí PEPP
Dle vyjádření Evropské komise občané v EU spoří na důchod mnoha různými způsoby, např. investováním do nemovitostí, životním pojištěním a dalšími dlouhodobými investičními produkty. Další možností jsou právě osobní penzijní produkty. Trhy s osobním penzijním pojištěním jsou však rozvinuty nerovnoměrně a osobní penzijní produkty nejsou v celé EU stejně dostupné. Iniciativa EU v oblasti osobních důchodů má doplnit stávající rozdílná pravidla na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, a to přidáním celoevropského penzijního rámce určeného jednotlivcům, kteří si přejí tuto dodatečnou možnost spoření využít.
Tento rámec nemá nahradit ani harmonizovat stávající vnitrostátní systémy osobního penzijního pojištění, nýbrž nabídnout jednotlivcům nový dobrovolný rámec pro spoření, a to zajištěním dostatečné ochrany spotřebitelů s ohledem na základní vlastnosti produktu. Penzijní systémy se v EU výrazně liší. V ČR známé penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření spadají do 3. důchodového pilíře. Avšak např. dle vnímání Německé asociace pojišťoven se jedná ve skutečnosti o 2. důchodový pilíř, neboť dochází k nabízení státního příspěvku, což je u německých produktů striktně 3. pilíře, kde se jedná o čistě soukromé spoření, vyloučeno. Již v tomto prvním dělení důchodových pilířů dochází na úrovni EU k mnoha nepochopením. PEPP se pak z našeho pohledu pohybuje někde na úrovni 3. (dle některých až 4.) důchodového pilíře.
Mohlo by vás zajímat: Petr Stuchlík: Přešel jsem na druhý břeh. A to se neodpouští
Jde o skutečný penzijní produkt?
Jelikož se jedná o jednu z hlavních obav, je zřejmé, že odpověď je záporná. Dle mínění Insurance Europe musí penzijní produkt obsahovat dostatečnou úpravu nejen akumulační fáze, ale též fáze dekumulační, jinak se jedná spíše o investiční produkt. V návrhu PEPP tomu tak, zdá se, není, a tudíž je skutečně mnoha hráči vnímán spíše jako investiční produkt pouze s formálně odlišně pojatým názvem. Návrh PEPP zakotvuje mnohá problematická ustanovení, na základě nichž lze pochybovat o tom, zda je PEPP skutečným penzijním produktem. Níže si v krátkosti rozebereme hlavní problematické body návrhu PEPP, tak jak jsou vnímány ze strany našich zahraničních kolegů.
Kdo bude PEPP nabízet?
Jednu z nejhlasitějších reakcí na PEPP zaznamenalo navrhované flexibilní pojetí návrhu PEPP. Čl. 5 návrhu PEPP obsahuje výčet jeho možných poskytovatelů.[1] Jejich obezřetnostní rámce se pochopitelně velmi liší. V mnoha zemích mohou penzijní produkty poskytovat pouze společnosti splňující vysoce náročné kapitálové a obezřetnostní požadavky Solventnosti II. V pojišťovacím sektoru tak v některých členských státech panuje obava, že jejich přísně regulované produkty budou nahrazeny „jednoduchým“ celoevropským produktem PEPP, který bude nabízen ze strany investičních společností, fondů a bank.
Dle mínění mnoha asociací (např. Rakousko, Francie, Německo a další) a pojišťoven by příjemci PEPP měli mít možnost spolehnout se na stejnou úroveň produktů, která by měla být zajištěna tím, že PEPP poskytovatelé podléhají stejným standardům a regulatorním rámcům, což jim umožní poskytovat i stejné záruky. Kapitálové záruky pod Solventností II přesouvají investiční riziko z příjemců na poskytovatele. Tak tomu však není u jiných protekčních mechanismů, kde rizika bývají ponechána na spotřebitelích.
Mohlo by vás zajímat: Zákon o distribuci pojištění prošel Senátem. Míří k prezidentovi
Krytí biometrických rizik
Dle návrhu PEPP mohou poskytovatelé nabídnout PEPP, který bude krýt určitá biometrická rizika (dlouhověkost, invaliditu, smrt). Jedná se pouze o fakultativní možnost, která ani není nijak dál detailněji vymezena. V mnoha členských státech se přitom jedná o zásadní složku dlouhodobých produktů nabízených pojišťovnami. Insurance Europe s podporou mnoha asociací navrhuje, aby krytí rizik dlouhověkosti bylo povinnou složkou PEPP a ti poskytovatelé, kteří nejsou schopni zajistit krytí biometrických rizik, byli povinni pro tento účel uzavřít dohody a spolupracovat s těmi poskytovateli, již tuto možnost mají.
Výplatní fáze
Dle čl. 52(1) návrhu PEPP budou mít poskytovatelé PEPP eventualitu nabídnout klientovi jednu z možných výplat, jimiž jsou renty, jednorázové částky a postupné čerpání z příjmů, a kombinace uvedených forem výplat. Návrh poskytovatelům PEPP, účastníkům PEPP a příjemcům PEPP umožňuje volnost tuto formu smluvně určit, což může mít v některých členských státech dopad na dostupnost vnitrostátních daňových pobídek pro celoevropské osobní penzijní produkty.
Příjemce PEPP může navíc rozhodnutí o výplatní formě měnit každých pět let v průběhu akumulační fáze. Vzhledem k tomu, že cílem penzijního produktu bývá zajistit peněžitý příjem ve stáří (v důchodu), měla by dle ostatních asociací být základní výplatní formou doživotní renta a členské státy by měly mít možnost určit dekumulační fázi dle vlastní národní legislativy. V některých členských státech není totiž národní legislativou umožněno pro výplatu z národních penzijních produktů poskytovaných pojišťovnami zvolit jednorázovou výplatu.
Mohlo by vás zajímat: VIDEO: Protržená přehrada zalila údolí. Stovky lidí se pohřešují
Přenositelnost
Jelikož penzijní produkt je vždy vnímán jako dlouhodobý, vystupuje návrh PEPP, který umožňuje změnit PEPP poskytovatele každých pět let, jako problematický. Příjemce PEPP může takto změnit PEPP poskytovatele každých pět let nejen v rámci jednoho členského státu, ale i napříč členskými státy EU. Návrh PEPP navíc neuvádí, zda k této změně může docházet pouze v akumulační fázi, anebo je nadále možné přenášet PEPP mezi poskytovateli i v průběhu dekumulační (výplatní) fáze.
Z pohledu mnoha asociací je pětiletá doba setrvání u jednoho PEPP poskytovatele příliš krátká pro zajištění skutečně dlouhodobých a rozumných investic. Z důvodu přenositelnosti musí navíc každý PEPP nejpozději tři roky od vstupu nařízení PEPP v platnost nabízet vnitrostátní podúčty pro všechny členské státy. Je zřejmé, že se jedná o obrovskou administrativní a finanční zátěž zejména pro malé a střední subjekty a taková povinnost znemožňuje volnou soutěž mezi PEPP poskytovateli ve prospěch těch největších hráčů.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Průzkum plný otazníků
PEPP KID
Se vzrůstající tendencí v EU poskytovat klientům předsmluvní informace v podobě krátkých standardizovaných klíčových informačních dokumentů počítá i návrh PEPP s tzv. „PEPP KID“. Návrh PEPP se však doslova inspiruje KID v PRIIPs v tom smyslu, že přebírá požadavky z nařízení PRIIPs odkazem na jeho jednotlivé články. Dle vyjádření Insurance Europe není nařízení PRIIPs vhodným vzorem pro PEPP KID. RTS k PRIIPs byly vytvořeny pro investiční produkty, kdy některé ani nejsou dlouhodobými investicemi, oproti čemuž by PEPP měl být dlouhodobým penzijním spořicím produktem s akumulační a dekumulační fází.
PEPP KID, který počítá s tím, že příjemci PEPP obdrží před uzavřením tohoto produktu informace dle nařízení PRIIPs, a k tomu navíc další specifické informace vztahující se k PEPP, hrozí velkou informační zahlceností a nepochopením ze strany klientů. Již nyní klienti obdrží před uzavřením pojistných produktů obrovské množství ne zcela konzistentních informací vyžadovaných evropskou (PRIIPs, IDD, Solventnost II, GDPR apod.) a národní legislativou. Na druhou stranu je třeba ocenit, že návrh PEPP počítá zejména s digitální formou oproti PRIIPs nebo IDD, které zvolily default papírovou podobu, i když provázanost těchto předsmluvních informací a vztahy mezi těmito rozličnými požadavky na různé formy nejsou zcela vyjasněny.
Mohlo by vás zajímat: Video: Lupiči vybrali za bílého dne Apple Store za 31 sekund
Úloha EIOPA
Dle současného návrhu PEPP bude EIOPA orgánem autorizujícím jednotlivé produkty PEPP a povede též registr všech produktů PEPP v EU. Ač je zjevné, že výsledný kompromisní text mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU zcela určitě dozná oproti původnímu návrhu mnoha změn, lze předpokládat, že jednotně koncipovaný evropský penzijní produkt může být pouze první vlaštovkou na cestě k harmonizaci dalších pojistných produktů v Evropě.
Pro Pojistný obzor
JUDr. Tereza Kunertová, LL.M., Ph.D.
Koordinátor evropských aktivit
Česká asociace pojišťoven
[1] Těmito subjekty jsou: úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU; pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, které poskytují přímé životní pojištění; instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené nebo registrované v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/2341/EU; investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU, které vykonávají správu portfolia nebo investiční poradenství; investiční společnosti nebo správcovské společnosti povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES; správci alternativních investičních fondů povolení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
Komentáře
Přidat komentář