Aby na sliby bylo, musí politici schrastit někde nějaké peníze. Znají jen dvě cesty, jak toho dosáhnout – zatínání dluhové sekery, nebo nalezení někoho, z koho lze formou daní nějaké šušně vytahat. Obě metody přitom kombinují. Přitom se snaží, aby volič neměl pocit, že to, co mu do jedné kapsy jako sociální a jiné úplatky dávají, mu z jiné kapsy formou daní zase berou. Proto na to jdou šikovně a zdaňují to, o čem mu mohou nakukat, že to na něj vlastně nebude mít žádný dopad. Tedy, že bude jen do jedné kapsy dostávat a z druhé mu nic mizet nebude. Tedy zdanit někoho, kde si volič dopad na svoji peněženku neuvědomí. A když to přitom bude někdo, kdo je veřejností považován za držgrešli, a tedy dobře mu tak, jde o bonus navíc.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2018: Vítězí ČPP, Allianz a ERV
Přesně z tohoto důvodu se zavádějí tzv. sektorové daně. V poslední době se v jejich souvislosti hovoří o telekomunikačních společnostech, bankách a pojišťovnách. Zatímco představa o dani v sektoru telekomunikací je hodně mlhavá a u bank existuje návrhů několik, v případě pojišťoven je, zdá se, jasno nejvíce. Vláda se totiž rozhodla oprášit návrh na větší zdanění rezerv, se kterým koketovala už před rokem. Kouzlo této taškařice spočívá v tom, že nadále by měly být daňově uznatelné jen technické rezervy definované zákonem o pojišťovnictví (tedy podle pravidel Solvency II) a nikoliv účetní technické rezervy. Tímto kouzlem by se měl erár prokrmit dodatečnými 3,8 miliardami korun. Má to ovšem svá „ale“.
To první vyplývá z faktu, že jde o jednorázovou změnu metodiky výpočtu daňového základu. A tedy úprava výše daňově uznatelných rezerv (jejich ponížení) znamenající navýšení zisku (výsledku technického účtu) pojišťoven bude taky jednorázová. A z toho odvozená daň bude tedy jaká? No přeci také jednorázová. Ovšem sliby politiků nejsou dělány ve smyslu jednorázového rozhazování, ale rozhazování kontinuálního. Z čehož plyne, že politici mají nejspíš pro pojišťovny připravená další překvapení v šuplíku.
Mohlo by vás zajímat: 2018: Počet vloupání do bytů v Německu znovu poklesl
Druhé „ale“ spočívá v dopadech celého opatření. Vzhledem k odhadované výši takto získané daně 3,8 miliardy lze odvodit, že „daňové“ snížení technických rezerv by mělo být zhruba v objemu 20 miliard. Celkový objem technických rezerv byl přitom na konci loňského roku něco přes 256 miliard a jde tedy o snížení v rozsahu 8 %. Otázkou je, zda bude možné rezervy takto ponížit i fakticky, nebo jestli si budou muset pojišťovny z důvodu „obezřetnosti“ vytvářet rezervy nad tento rámec, a tedy ze zdaněných peněz.
Když si totiž odmyslíme takové ty drobky (rezervy na bonusy a slevy apod.), tak nám zůstávají tři objemově zajímavé rezervy: na nezasloužené pojistné, na životní pojištění a na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí. Snižovat tu poslední požadovaný efekt nepřinese, protože to je rezerva průběžná, která se vytvoří a obvykle téměř vzápětí se zase rozpouští.
Podobně je to u rezervy na nezasloužené pojistné. Počítá se v podstatě trojčlenkou (aktuáři prominou) a v jejím rámci se z každé rezervované koruny ukrajuje průběžně den po dni jedna třistapětašedesátina. Její snížení by tak v praxi znamenalo, že by část pojistného období pojišťovna tuto rezervu nevytvářela. A pokud by v jeho průběhu došlo k ukončení pojištění s povinností vracet část pojistného, musela by si ty peníze nejspíš natisknout. Takže tady prostor pro ořezání taky není.
Mohlo by vás zajímat: Počty narozených dětí by již neměly překročit současné hodnoty
Takže zbývá rezerva životního pojištění. Ta dělá necelých 160 miliard, a pokud by se měla snížit o oněch 20 miliard, znamená to ubrat osminu. No tak to aby pojišťovny spustily kampaň, ve které budou žádat svoje klienty, aby na sebe dávali o osminu více pozor. Už vidím ty reklamní spoty…
Čímž docházíme k poslednímu „ale“. Je zřejmé, že si pojišťovny rezervy jen tak mýrnyx týrnyx snížit nemůžou. Nicméně pokud opravdu budou muset část z nich zdanit, tak asi budou chtít, aby jim tuto díru do rozpočtu někdo zalátal. A kdo asi bude tím šťastným, komu tento náklad v nějaké formě vytahají z kapes? Ať člověk zapojuje fantazii sebevíc, tak mu jako odpověď stále vychází „klient“. Jenom to nejspíš budou jiní než ti, kterým politici těch 3,8 miliardy do kapes pro změnu nastrkají. Takže ono úsloví „Když politici slibují, jiní to cálují“ bude naplněno beze zbytku…
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář