Sloupek Kateřiny Lhotské: Matka se neptá...


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Matka se neptá...
10.7.2017 Komentáře

„Matka se neptá, chce čísla“. Tuto větu jistě nejednou zaslechl každý, kdo působí v korporátních strukturách nadnárodních pojišťovacích nebo finančních skupin. Vyjadřuje vzájemný vztah matky a dcery v situaci, kdy se ta první z nich zajímá o výsledky té druhé.

Množině požadovaných „čísel“ se říká „plán“. Vzniká v mateřských strukturách, odkud se propaguje směrem dolů. Tomuto procesu se říká „vodopád“. I když čeština zná i trefnější označení, ve kterém ovšem padá shora dolů něco úplně jiného než voda. Pro stanovení „čísel“ do „plánu“ se vychází ze zbožných přání matky (označovaných jako „dlouhodobá strategie“), přičemž obvykle platí, že nový „plán“ je vyšší než ten minulý. A to bez ohledu na to, jestli se jej podařilo splnit, nebo ne. Růst se zkrátka nesmí zastavit.

Každý „plán“ se rozpadá na nižší a nižší úrovně, až doputuje k nešťastníkovi, který už jej nemá na koho hodit, a nezbývá mu tak nic jiného než jej naplnit. Jeho úděl je nezáviděníhodný, protože mu často stačí jediný pohled, aby pochopil, že je „plán“ nesplnitelný. Čemuž se říká „čelenč“, a pokud jde o totální nesmysly, tak „big čelenč“. Jeho odklon od reality je přitom obvykle přímo úměrný počtu stupňů řízení mezi tím, kdo má „čísla“ dodat, a tím, kdo je stanovil.


Mohlo by vás zajímat: MF: Hospodaření pojišťoven nejlepší za poslední tři roky


Jak se má ovšem člověk konfrontovaný s nesplnitelným „plánem“ zachovat? Jsou nezkušení jedinci, kteří se začnou bránit a poukazovat na jeho nerealističnost. Ti se ovšem stávají záhy nezaměstnanci. Zkušený pracovník jej naopak přijímá bez jakýchkoliv námitek. Občas neškodí vyjádřit i mírné rozčarování nad tím, že je „plán“ málo motivující. Ale pozor. Jen to nepřehánět. Jednak hrozí, že by to mohl někdo vzít vážně a napříště „plán“ navýšit ještě více a jednak by takový člověk nejspíš moc nezvyšoval svoji popularitu mezi kolegy.

Co si ale počít, když je nakonec člověk přeci jen konfrontován s nutností se nějak s „plánem“ popasovat? Ti nejprotřelejší jedinci se obvykle vůbec nezdržují hloubáním nad tím, jak jej splnit, ale věnují čas výhradně vymýšlení důvodů, proč se to nepovedlo. Praxe ukazuje, že je to taktika, která funguje. Naopak ti, kteří ztráceli čas snahou o splnění nesplnitelného, jsou na tom s „čísly“ přibližně stejně jako jejich protřelejší kolegové, ale na rozdíl od nich nemají v rukávu žádné sofistikované zdůvodnění nezdaru.

Výše uvedené platí naprosto obecně. Ten, kdo je však nucen naplnit „čísla“ v pojišťovnictví, to má o něco složitější než ti, co třeba vyrábějí máslo, lokomotivy nebo dětské zásypy. Náš obor má totiž jednu zvláštnost. Jde o dlouhodobý byznys, který je však hodnocený na ročním základě. A tento rozpor nevede často k ničemu jinému, než k nutnosti honit se za „rychlými úspěchy“. Jejich důsledky mohou být nemilé a hrozí těžkými bolehlavy a bezbonusovým obdobím pro následovníky dnešních „vítězů“. Není to zkrátka lehké. Ale vysvětlujte to nahoře. Matka se neptá…

Kateřina Lhotská

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články