Pojišťovny už řadu let slibují klientům „razantní zdražení“, ovšem nikdy k tomu kroku vážně nepřistoupily. Vždy šlo jen o prázdné výkřiky, a když přišly na to, že jim je stejně nikdo nevěří, tak už raději zůstávaly zticha. Ani tentokrát neavizovaly nějaké zvýšení cen příliš nahlas. A tak se může jevit růst průměrného pojistného jako překvapení. I když do dříve avizované razantnosti má stále ještě hodně daleko.
Z čísel zveřejněných ČAP však úplně nevyplývá, jaký má toto navýšení dopad na hloubku zatnutí sekery v bilanci povinného ručení jako celku. Zdali to vzhledem k vývoji škod znamená, že se poněkud povysune, nebo jen nezatne meziročně o tolik hlouběji jako v předchozích letech. Pouze z tohoto údaje lze odhadovat, zda zvýšení cen bylo dostatečně odvážné, nebo jde o snahu zastavit rozjetý Šinkansen sypáním písku na koleje.
Podle ČAP dosahuje průměrné pojistné po zvýšení 2869 korun. Vrací se tedy zhruba na výši z roku 2012, kdy dělalo 2843 korun a na obdobnou hodnotu z roku 2014, kdy činilo 2 841 korun. Jenže v tomto roce začal platit nový občanský zákoník (NOZ), který do výplat plnění (nejen) v povinném ručení hodil zcela zásadně vidle. S jeho platností se totiž začaly výrazně zvyšovat plnění související s nemateriální újmou.
Mohlo by vás zajímat: Jak jsme v létě cestovali?
A když si člověk vezme, že i škody na majetku mají tendenci růst (ceny autodílů i cena práce rozhodně nestagnují, natož aby klesaly), tak je zřejmé, že k uspokojení nad tím, že máme dnes stejné pojistné, jako před šesti lety, není žádný důvod. Je to v podstatě stejné, jako se radovat z toho, že Tatranka stojí stále stejně jako před lety a nevidět přitom, že jde jen o nafouknutý obal, po jehož otevření najde člověk pochutinu takové velikosti, že konečně pochopí, proč je k němu přibalena i lupa.
Jaký bude asi další vývoj. Trh povinného ručení se vyznačuje tím, že v něm probíhá asi nejtvrdší cenová válka. Vzhledem k tomu, jak se přitom jednotlivé pojišťovny drží v šachu a nechce se jim vystrkovat růžky, tak lze tuto válku označit dokonce za zákopovou. Jen v roce 2014 se trochu osmělily a v souvislosti s platností nového občanského zákoníku si dovolily zvýšit pojistné průměrně o 2,6 %. Zřejmě jim přitom ty růžky utrpěly, protože toto zvýšení bylo na nějakou dobu poslední.
Pojistné potom pomalu klesalo, až se dostalo na úroveň roku 2013. Tedy ještě před platností NOZ. Letos se tedy pojišťovny pokoušejí vystrčit růžky podruhé a navýšily pojistné alespoň na úroveň roku 2014. Uvidíme, zda se bude vývoj opakovat. Nejspíš by neměl. V současnosti jsou jednotliví hráči přeci jen poučenější a mají k dispozici víc informací. Hlavně z vývoje škod v oblastech, které občanský zákoník ovlivnil nejvíce. Jenže jedna věc jsou tvrdá data a jiná odvaha je aplikovat. To druhé zatím pojišťovnám v povinném ručení hodně chybělo…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář