Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Systém národních účtů nabízí řadu ukazatelů, které popisují národní hospodářství z různých pohledů. Nejznámějším z nich je hrubý domácí produkt (HDP), který popisuje hospodářskou výkonnost ekonomiky, a vyjadřuje tak hodnotu výrobků a služeb vytvořených na daném území za určité období. Nejčastěji se při tom využívá tzv. objemový index, který vyjadřuje reálnou změnu ukazatele, tj. po očištění o změnu cenové hladiny. Kromě vývoje HDP je zajímavé zjistit, zda země v čase konvergují. Proto se pro každé období vypočítá poměr „reálných“ HDP jednotlivých zemí očištěných o cenové vlivy – k tomu se využívá Evropský srovnávací program.
Nejjednodušší a bohužel občas ustálenou používanou metodou mezinárodního srovnání makroekonomických ukazatelů je přepočet hodnot ukazatelů do stejné měny (například do eur nebo amerických dolarů) pomocí směnného kurzu. Jedinou výhodou této metody je její jednoduchost, avšak výsledky jsou značně zavádějící. V nejlepším případě vyjadřuje směnný kurz poměr cenových hladin obchodovatelných statků, ovšem často je uměle fixován, ovlivňován intervencemi či jinými krátkodobými výkyvy. V ekonomice je řada služeb, které jsou z definice neobchodovatelné (například veřejná správa) či velmi obtížně obchodovatelné (zdravotnické a vzdělávací služby, služby bydlení), ale jsou považovány za produktivní a jsou součástí HDP.
Mohlo by vás zajímat: Česká národní banka zvýšila úrokové sazby
Metoda EKS
V mezinárodní statistické komunitě proto bylo vyvinuto několik metod pro mezinárodní srovnání. V Evropském srovnávacím programu se využívá metoda EKS (Èltetö-Köves-Szulc) metoda. Cílem je přepočíst hodnoty ukazatelů do umělé měny (PPS, Purchase Power Standard), která má ve všech zemích stejnou „sílu“. Dalším krokem je přepočet ukazatelů na jednoho obyvatele s cílem eliminovat rozdílnou velikost ekonomik. Při interpretaci ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly je třeba vzít v úvahu, že na tvorbě HDP dané země se mohou podílet i obyvatelé jiných zemí.
Cílem metody EKS je odhadnout parity kupní síly (PPP, Purchase Power Parities), které slouží k přepočtu ukazatelů z národní měny do PPS. V odhadu se používají data z cenové statistiky (zejména průměrné ceny produktů) i detailní údaje o výdajích na HDP pro stanovení vah jednotlivých produktů. Parity kupní síly jsou na nejpodrobnější úrovni počítány pro tzv. základní skupiny (basic headings), kterých je přibližně 200. Pro každou z nich (například výdaje domácností na sýry) jsou v každé zemi zjišťovány průměrné ceny reprezentantů, jako jsou například sýry eidam, feta, gouda aj., s jejichž využitím jsou pro každou dvojici zemí vypočteny parity kupní síly. Jelikož se spotřební zvyklosti domácností liší, je nutné zahrnout pouze ty produkty, které jsou pro danou zemi typické.
Mohlo by vás zajímat: Vienna Insurance Group chce využít silnou kapitalizaci k růstu
Pro zajištění transitivity parit a jejich standardizaci ke stejnému základu (například průměr EU = 100) se aplikuje metoda EKS, která spočívá ve výpočtu geometrického průměru dílčích parit. V dalším kroku jsou dílčí parity agregovány až na úroveň HDP, přičemž nejprve jsou opět spočteny vážené parity pro každou dvojici zemí a poté je využita metoda EKS pro zajištění transitivity a standardizaci. Metoda EKS je velmi sofistikovaný model, který má však i svá omezení vyplývající z předpokladů této metody. Proto i Eurostat publikuje HDP na obyvatele ve standardu kupní síly zaokrouhlené na stovky PPS.
Nejvyšší ekonomická výkonnost byla v roce 2017 zaznamenána v Lucembursku, kde HDP na obyvatele v PPS činilo 253 % průměru EU, v Irsku (181 %) a ve Švýcarsku (156 %). Naopak nejnižší výkonnost byla v balkánských zemích, a to v Albánii (30 %), v Bosně a Hercegovině (32 %), v Srbsku a v Makedonii (36 %). Tento ukazatel však není vhodný k hodnocení životní úrovně obyvatel. Proto se používá jiný – lepší ukazatel: skutečná konečná spotřeba domácností (AIC, Actual Individual Consumption). Ten popisuje hodnotu skutečně spotřebovaných výrobků a služeb domácnostmi bez ohledu na zdroj financování. Nejvyšší životní úroveň byla podle AIC na osobu v PPS v Lucembursku (132 % průměru EU), v Norsku (126 %) a ve Švýcarsku (124 %). Nejnižší životní úroveň byla zaznamenána v balkánských zemích: v Albánii (39 %), v Bosně a Hercegovině (41 %) a v Makedonii (41 %).
HDP na osobu v PPS dosáhl v České republice téměř 90 % průměru EU a skutečná spotřeba domácností 82 %. Nižší podíl spotřeby oproti HDP je dán i strukturou HDP, ve kterém je oproti jiným evropským zemím vyšší zastoupení investic a salda zahraničního obchodu a naopak nižší podíl spotřeby. Parity kupní síly (PPP) se liší pro jednotlivé komponenty HDP a lze je porovnat i s průměrným směnným kurzem.
Mohlo by vás zajímat: Uznání od přátel, nebo od zlodějů? Allianz zveřejnila statistiku letních krádeží
Nejblíže je ke směnnému kurzu parita kupní síly pro investice, neboť s většinou nefinančních aktiv s výjimkou nemovitostí se obchoduje na mezinárodním trhu. Naopak výdaje vládních institucí, které zahrnují neobchodovatelné netržní služby, mají nejnižší paritu (13,1 Kč/1 Kč), což je dáno nižší mzdovou úrovní v ČR. Vzhledem k neexistenci trhu pro netržní služby je hodnota těchto služeb počítána jako součet nákladů na jejich poskytování, ve kterých jsou zahrnuty i platy zaměstnanců.
Petr Musil
vedoucí oddělení input-output tabulek
Český statistický úřad
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Komentáře
Přidat komentář