Nejprve několik poznámek k prvnímu okruhu problémů. Ačkoliv se v celosvětovém měřítku zdá, že hlavní vlna bankovních regulací oslabuje, v Evropské unii to tak zatím nevypadá. V tomto ohledu se jeví jako obzvláště složitá situace v odvětví pojišťovnictví: v letošním roce dochází ke kumulaci plné aplikace regulatorního projektu Solventnost II a přípravy a následné implementace směrnic GDPR, IDD a IFRS 17. Přitom ochrana osobních údajů a zprostředkovatelská činnost jsou pro pojišťovnictví aktuálně velmi senzitivní témata. Celá regulatorní lavina znamená pro komerční pojišťovny národního pojistného trhu enormní pracovní zátěž a významně zvýšené náklady na technologie a specializované pracovníky s problematickým přínosem, což bude ve svém výsledku významně snižovat efektivnost odvětví, které navíc dlouhodobě spíše stagnuje.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Poistná daň nás prinúti upravit sadzby
IFRS 17
Vedle extenzity regulační smrště se jako významný problém jeví vzájemná nekonzistentnost regulatorních projektů. Naposledy to potvrdila nekompatibilita požadavků na transparenci ve 3. pilíři Solventnosti II a požadavků Rady pro mezinárodní účetní standardy. S aplikací standardu IFRS 17 budou muset komerční pojišťovny zavést rozsáhlé změny v účtování, oceňování, prezentaci i zveřejňování informací o životních a neživotních pojistných i zajistných smlouvách. V článku Martina Schenka zveřejněném v Pojistném obzoru 4/2017 se citují pasáže z materiálu Rady o smyslu zavedení standardu: záměrem mělo být „sjednocení vykazování zisků z pojistných smluv za účelem porovnatelnosti“, „jednotné oceňování pojistných závazků“ nebo „větší transparentnost výkazů pojišťoven“. Situaci autor článku hodnotí jako tristní: o splnění alespoň některých cílů lze po vydání dokumentu do jisté míry pochybovat.
V komentářích ředitel a analytik společnosti Willis Towers Watson R. Gascoigne vyslovuje názor, že aplikace standardu napříště podstatně ovlivní výši a volatilitu vykazovaných zisků, ocenění pojistných závazků a tím i kapitálu pojišťoven a bude mít dopady také na proces rezervování a finančního výkaznictví, na pojistně-matematické modely, na IT systémy a zřejmě i na odměňování manažerů. Zaujala nás v této souvislosti jedna z jeho formulací dopadů implementace: „Standard je založený na obecných principech, nejedná se o podrobný manuál; klade tedy na pojišťovny velké nároky na vhodnou interpretaci a úsudek a při vyhodnocování možností implementace budou muset být pojišťovny velmi obezřetné a svědomité.“
Mohlo by vás zajímat:Ivan Špirakus: Pojištění faktur pomůže i s vymáháním
Nabízí se tudíž kardinální otázka: Mohou robustní, takto pojaté sofistikované požadavky na informace s možnostmi subjektivní interpretace přinést takové zpřesnění řízení, které vyváží vynaložené značné náklady? – Ze stanovisek obou odborníků plyne, že spíše ne. Samotné znění standardu IFRS 17 velmi připomíná klasický orwellovský text. Je zřejmé, že projekt si již žije svým vlastním životem, nekompatibilním s 3. pilířem Solventnosti II. Nad původním účelem a smyslem se už nikdo nezamýšlí, resp. naplňování původních cílů projektu je sice deklarováno, ale je zřejmě hodně diskutabilní a pro odbornou veřejnost nepříliš přesvědčivé a srozumitelné. Implementací takovýchto standardů se podle našeho názoru stále více blížíme bodu, před kterým varují egyptologové – po jeho dosažení už příliš složitý systém nedokáže obsloužit sám sebe, a tudíž musí dojít k jeho samovolnému zjednodušení.
Budoucí struktura finančního trhu
Postupně se dostáváme i k diskuzi na druhé téma, a to o budoucí struktuře finančního trhu. Jistou nadějí k překonání všudypřítomné rigidní byrokratické regulace je současný tlak na průchod společenských a zejména ekonomických systémů digitální transformací a v případě bank a pojišťoven i jistou metamorfózou. V probíhajícím digitálním boomu, kdy se stále více ekonomických a finančních interakcí přesouvá do on-line sféry a stále sílí s tím související vliv fenoménu sdílené ekonomiky, vyvstává potřeba redefinice finančních služeb, tedy adekvátní reakce finančních institucí na měnící se podmínky a pravidla hry.
Mohlo by vás zajímat: ČAP představila novou kampaň: #nepozornostzabíjí
Napříč společností se šíří nový typ tržních interakcí – jde o poskytování různých druhů služeb, nejen finančních, založených na využívání počítačových sítí k přímému, bezprostřednímu propojení jednotlivých zájemců o interakci mezi sebou bez účasti zprostředkovatele. Takto již probíhá a stále se rozšiřuje přenechávání části svého příbytku turistům, půjčování a sdílení aut, využívání taxíků Uber a v neposlední řadě také používání nové, jednodušší a levnější podoby bankovních a pojišťovacích služeb: peer-to- -peer půjček nebo peer-to-peer pojištění, tedy interakcí podle doslovného překladu anglického idiomu „rovného s rovným“.
Inovační přístupy tohoto druhu (v těchto souvislostech je nutno zmínit i stále širší využívání umělé inteligence a internetu věcí) výrazně posilují konkurenční prostředí na finančních trzích, rozšiřují prostor pro tvorbu nových produktů a také přinášejí klientům finančního sektoru možnost lepšího přístupu k finančním službám jednodušší interakcí netradičními distribučními kanály a ve svém výsledku i poskytování levnějších služeb.
Finanční instituce typu fintech či insurtech mají zatím stále předstih před regulací
Z pohledu předmětu tohoto příspěvku považujeme za signifikantní, že v současném, spíše přeregulovaném ekonomickém a zejména finančním prostředí mají finanční instituce typu fintech či insurtech, nabízející pro klienty atraktivní technologické inovace, zatím stále ještě jistý předstih před regulací, což těmto netradičním poskytovatelům služeb dává prostor pro jistou konkurenční výhodu.
Na druhé straně jsme svědky toho, že některé druhy netradičních poskytovatelů služeb již regulace začíná dohánět – za všechny zmiňme současné problémy taxikářů Uber a poskytovatelů služby Airbnb. Diskuze a test trpělivosti regulátorů probíhá na téma, zda jde ještě o sdílení, nebo o čistokrevnou komerci. Otevřenou otázkou pak je, jak se v budoucnosti bude vyvíjet přístup regulátorů a jak se projeví implementace již schválených směrnic pro harmonizaci ochrany osobních údajů a pro platební služby prostřednictvím standardizace regulace bank a nových poskytovatelů platebních služeb, kteří přicházejí na trh v důsledku nové digitální éry. Tradiční základní kameny finančního sektoru – bankovnictví a pojišťovnictví – se ve své historii až donedávna prezentovaly jako seriózní konzervativní instituce.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna roku klepe na dveře. Už jste hlasovali?
Vlastnost, kterou ještě v nedávné minulosti samy instituce i jejich klienti považovali za jejich přednost, se v současném hektickém prostředí komplexního a globálního světa jeví trochu opačně: kamenné finanční instituce někdy trochu opožděně a pod jistým tlakem reagují na současné dění; na jejich parketu se tlačí další zájemci o poskytování finančních služeb. Mezi vážné uchazeče určitě patří kupříkladu mobilní operátoři. Příkladem doplňování bankovních služeb jsou aplikace typu Moje peněženka; dokladem doplňování služeb pojišťoven je produkt Chytré cestovní pojištění v mobilu, které se automaticky aktivuje pokaždé, když klient O2 zavolá ze zahraniční sítě.
V roce 2018 ve vývoji regulačních přístupů převládá v odborné veřejnosti názor, že bude spíše pokračovat příliv nových iniciativ a možná i návrat některých v nedávné minulosti hojně diskutovaných témat, jako např. ochrana spotřebitele. Doufejme, že regulátoři své úsilí nepřeženou a nedopustí, aby se náš ekonomický svět stal příliš složitý a v některých ohledech i iracionální, a tedy ve smyslu teorie egyptologů situace dozrála k potřebě spontánního zjednodušení celého společensko-politického systému. A také že i když se ekonomické prostředí bude v digitálním čase i nadále velmi dynamicky měnit, tradiční i noví poskytovatelé finančních služeb naleznou dostatečný společný prostor pro invenci a nabídku produktů, které budou klientům dobře srozumitelné, snadno distribuovatelné, a tedy i levnější a hlavně budou „šity na míru“ jejich aktuálním potřebám a novým technologickým možnostem.
Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Vysoká škola ekonomická
Prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc., Vysoká škola ekonomická
Komentáře
Přidat komentář