Na otázky odpovídá generální ředitel a předseda představenstva pojišťovny UNIQA, Ing. Martin Žáček, CSc. :
1. Jak hodnotíte rok 2014 z celkového pohledu? A jak vidíte rok letošní?
Zatímco minulý rok byl pro českou ekonomiku obecně ve znamení postupného návratu k růstu, odvětví pojištění se stále ještě ze stagnace nezotavilo. Koncem roku byly dokonce právě banky a pojišťovny označovány za „brzdu“ podstatnějšího růstu v ČR.
Hlavními příčinami jsou jednak časté legislativní změny, a také nemožnost dosáhnout atraktivních výnosů na finančních trzích díky takřka nulovým úrokovým sazbám.
Rok 2014 tak navázal na ten nevýrazný předchozí. V životním pojištění dominovaly opět jednorázově placené produkty, které mají s klasickou pojistnou ochranou málo společného. Skutečné pojišťovací programy pro zajištění populace před riziky a druhotně pro akumulaci rezervy na postproduktivní období zaznamenaly loni pokles. Varovný je zejména pokles počtu sjednaných smluv tohoto druhu v řádu o stovky tisíc kusů. U neživotních segmentů „zařídil“ nepatrné zvýšení objemu pojistného prakticky jen růst cen u povinného ručení a havarijního pojištění. Pojistné je však v těchto odvětvích i nadále poddimenzováno. Pojištění podnikatelů a velkých průmyslových rizik je i nadále pod velkým tlakem.
Velkou prohrou bylo selhání byť i střízlivé penzijní reformy a postupné rušení druhého pilíře. To je z mého pohledu negativní vzkaz veřejnosti, že individuální snaha jednotlivce zabezpečit se do budoucna nemá podporu.
Významným pozitivem roku 2014 byla absence velkých kalamitních škod.
Ani v letošním roce nelze očekávat zásadní obrat. Hodně bude záležet na tom, jak se bude dařit ekonomice u nás a v eurozóně.
Pozitivní impulsy přicházejí z oblasti prodeje nových vozidel (i když část přírůstku reprezentuje reexport, který pro český pojistný trh žádný potenciál negeneruje) a z oblasti nové rekordní poptávky po hypotečních úvěrech. Pozitivní je i snižování nezaměstnanosti a avizované širší zvyšování mezd a platů pro rok 2015. V neposlední řadě je třeba v našich podmínkách považovat za příznivý i fakt, že nás letos nečekají žádné volby, totiž ty řádné.
Legislativní palba do našeho odvětví ovšem bude trvat i nadále. A to nejen na lokální, ale i na evropské úrovni (start Solvency II nás čeká v lednu 2016). Pojišťovny samy si navíc naordinovaly dobrovolně samoregulaci v oblasti životního pojištění v zájmu transparentnosti a lepší informovanosti klientů. To je krok správným směrem a ukazuje se, že iniciativa samotných hráčů na trhu může přinést užitečné výsledky dříve a ve větší míře, než všudypřítomná regulace odvětví shora.
2. Jak legislativní změny v roce 2014 ovlivnily Vaši pojišťovnu?
Pojišťovnictví z pohledu legislativy zažilo bouřlivý rok. Prvořadým úkolem bylo vyrovnat se s účinností nového občanského zákoníku, jehož implementace si vyžádala nemalé dodatečné finanční i kapacitní zatížení pojišťoven. Nová úprava oblasti odpovědnosti vnesla významné posuny co do výše i okruhu nároků. Nicméně odvětví se dočkalo i jiných zásahů, jejichž účinek je restriktivní a má neblahý vliv na prorůstové faktory. Pojišťovny začaly povinně přispívat do fondu zábrany škod z pojistného za povinné ručení, což přineslo další zatížení rentability rozkolísaného segmentu. V létě byl předložen absurdní návrh na změnu pojištění cestovních kanceláří proti úpadku.
Nejdůležitější byly zákony ze závěru roku, ať už jde o úpravu daňové uznatelnosti smluv životního pojištění, anebo o zrušení povinného příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů. Úprava daňového režimu rezervotvorného životního pojištění je ve schválené podobě smysluplná, což je z velké míry zásluha trpělivého vyjednávání a argumentace pojišťoven a jejich asociace. Problematické je její načasování (účinnost od 1. ledna 2015), kdy vše bylo třeba vůči klientům zprocesovat a vykomunikovat prakticky během jednoho měsíce, přičemž byly (a jsou) stále vedeny diskuse s ČNB i Ministerstvem financí o praktické aplikaci nové normy v praxi. Naopak zrušení příspěvku neplatičů povinného ručení do garančního fondu, z něhož jsou hrazeny tzv. nepojištěné škody, je velkým krokem zpět. Bez této spravedlivé sankce bude potřeba plnit garanční fond jiným způsobem – jak jinak než z pojistného těch poctivých, kteří svoji povinnost plní. Povinné ručení každého z nás podraží tímto krokem pravděpodobně o několik procent. Významně se tak opět upevňuje prvek nezdravé solidarity v tomto odvětví. Dá se také očekávat, že poroste podíl nepojištěných vozidel.
3. Jak hodnotíte pohotovost vaší společnosti v reakci na nenadálé vládní změny v životním pojištění?
Vzhledem k mimořádně krátké lhůtě jsme udělali vše, co bylo v našich silách, abychom klientům situaci náležitě vysvětlili a požádali je o součinnost. Hlavním cílem bylo rozumně a účelně aplikovat nové rozhodnutí v praxi a klienty co nejméně zatěžovat.
4. Jak podle Vašeho názoru přiblížit pojištění lidem a jak dosáhnout toho, aby vnímali jeho důležitost?
Nejnázornější situací, která prokáže smysluplnost pojištění, je negativní událost spojená se škodou nebo náhlým omezením doposud běžného způsobu života. Tehdy se pojištění dostane do popředí zájmu každého, pokud ho tedy má sjednáno.
Jinak můžeme jít jen cestou trpělivé a průběžné edukace a informování veřejnosti o důležitosti pojištění. Myslím, že se v této oblasti udělalo v minulých letech opravdu hodně, a to jak každodenně v terénu s klienty, tak i na úrovni parlamentu a vlády v dlouhých diskusích k novým opatřením pod hlavičkou České asociace pojišťoven.
Pravdou ale je, že komerční pojištění nemá právě jednoduchou pozici. Místo aby posilovala individuální potenciál k všestrannému zabezpečení, jde vláda často svými populistickými opatřeními proti tomu, viz například zrušený II. pilíř penzí nebo opatření ve zdravotnictví k omezení spoluúčasti každého pacienta. To rozhodně nemotivuje veřejnost, aby se o svůj životní standard, zdraví a zajištění blízkých starala více sama.
Komentáře
Přidat komentář