Postřehy Evy Gmentové: Díky Facebooku jsem v obraze


			Postřehy Evy Gmentové: Díky Facebooku jsem v obraze
8.3.2019 Spektrum

Každý den řeším pojištění, ZDPZ, odpovědnost za škodu, náhradu škody, odbornost, zkoušky - stále dokola. Studuji zákony, přednáším a rozebírám paragrafy, ale nějak ztrácím povědomí o ostatním dění. Ještěže existuje Facebook, ten mě vždycky vrátí na zem.

Kdo má kdy narozeniny, kam večer zajít, co sledovat v televizi, kterou nemám, jaký koncert nepropásnout, co se děje doma a ve světě… Již kolikátý den na mě na Facebooku vyskakují fotky Sáblíkové. Další zlato, další světové rekordy! Úžasné! Obdivuhodné! Vždycky jsem sportovala a jako dítě sport sledovala, ale poslední dobou mi nějak ujíždí vlak. Ještěže mí přátelé hodnotí výkony našich sportovců prostřednictvím Facebooku! Tak se dozvím jak o Davidové, tak i o Sáblíkové a Kvitové.

Je to zvláštní. Pokud mě někdo požádá, abych jmenovala naše legendární sportovce, začnu Zátopkem. Drobný mužík neuvěřitelné síly. Jako správná milovnice gymnastiky pokračuji Bosákovou, dámou na kladině, a Čáslavskou, nádhernou ženou, která se stala miláčkem nejen našeho národa. Pak si vzpomenu na Nepelu, asi bych vyjmenovala pár hokejistů, a pak už mi na mysli vytanou jen samé ženy: Sáblíková, Špotáková, Navrátilová, Mandlíková, Kratochvílová, Plíšková, Kvitová. Kam se ztratili sportovci - muži? Možná v nich jen není tolik skromné síly jako v těch ženách, jejichž jména mě napadají.

Víkend jsem strávila na knižním veletrhu v Ostravě a seznámila jsem se s báječnou a velmi příjemnou ženou. Možná trochu tichou a nenápadnou, ale vnitřně neuvěřitelně silnou, pokornou a obdivuhodnou. Bylo příjemné si s ní povídat o obyčejných věcech, jako jsou knížky a obrázky, a pobývat v její společnosti. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že jsem se seznámila s Abhajali Bernardovou, jednou z mála žen, které překonaly Sedmičku oceánů! Bohužel ve chvíli, kdy jsem to zjistila, už mi nebylo dopřáno jí říci, jak ji obdivuji, jak se před ní skláním a že o ní píšu ve své knížce. Ale možná to tak mělo být a já ji měla poznat jen jako skvělou a příjemnou ženu, se kterou by byla radost se přátelit.


Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Klienta nejlépe ochrání vzdělání zprostředkovatele


William Golding řekl jednu moc krásnou pravdu: „Myslím, že ženy jsou bláznivé, když se snaží vyrovnat mužům. Jsou mnohem lepší a vždycky byly. Cokoli ženě dáš, vždycky to udělá lepším. Dáš-li jí spermii, ona ti dá dítě. Dáš-li jí dům, dá ti domov. Dáš-li jí potraviny, udělá ti jídlo. Dáš-li jí úsměv, dá ti své srdce. Cokoli jí dáš, to znásobí a rozšíří. Takže pokud se k ní chováš jako vůl, buď připraven, že dostaneš kopu hnoje.“

Souhlasím s ním. Proč bychom se měly chtít vyrovnat mužům? Vždyť v tom, co děláme, umíme být stejně dobré, někdy i lepší než naši kolegové. Naše sportovkyně, jichž jsem tu pár jmenovala, jsou důkazem toho, že s bruslemi, lyžemi a raketou to umějí líp než jejich protějšky. Od sportu se obloukem vrátím ke své profesi a jsem moc ráda, že i tam mě napadá mnoho jmen, která jsou v oboru pojmem, a že ženy v tom seznamu nejen nechybí, ale zaujímají první místa.

Jeden návštěvník na veletrhu se mě zeptal, zda neprodávám pohledy k Mezinárodnímu dni žen, že nemůže žádné sehnat. V ten okamžik jsem se jeho dotazu pousmála, možná trochu pohrdlivě. Teď se stydím. Co když to nebyl cvok, co vzpomíná na staré časy, ale muž, který umí ocenit nás ženy, ať se jmenujeme Bernardová, Sáblíková, Ledecká nebo jen Nováková? Dostat do schránky pohled s přáním, no řekněte, zlobily byste se, dámy? Já ne. Tak si přeji, ať je víc takových mužů!

 

Ing. Eva Gmentová, LL.M.
Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění
Zakladatelka E.G.I. Education Grow Insurance

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články