Postřehy Evy Gmentové: Jak získat punc exota?

Zemědělstvím se lidé živí již tisíce, ne-li miliony let. Muži chodili na lov, ženy sbíraly plody. Pak začaly sít a sázet, aby za sběrem nemusely tak daleko. Tak vzniklo zemědělství, jinak řečeno obdělávání země. Od doby, kdy se mu lidstvo začalo věnovat, se jedná o výrobu potravy a potravin. Vše, co jíme, nějak vzniklo ze země, ať tím, že bylo vypěstováno, nebo tím, že to, co bylo vypěstováno, bylo zkrmeno zvířatům, která byla následně zkonzumována člověkem. Paradoxně se dnes tím, co vypěstoval člověk, živí i divoká zvířata. Havrani nebo divoká prasata vyberou osivo kukuřice, srnky okoušou řepku, ptáci vyklovou slunečnice.

Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1. pololetí 2019: Předpis smluvního pojistného narostl o 4,7 %

Zemědělství neboli obhospodařování půdy je jednou z nejstarších lidských činností, a přesto budí v lidech z města buď pohrdání nebo údiv. Balíky mouky v obchodech je neudiví, ani pivo v regálech, ale člověk, který pracuje v zemědělství, ano. Tak třeba pivo. Asi bychom ho neuvařili, kdybychom neměli slad z ječmene, a ten, světe div se, roste na poli. A co chmel? Ten do piva také patří. To ví asi každý, ale že ho někdo musí vypěstovat, sklidit, usušit a rozdrtit, tedy zpracovat, to už nikomu nedojde. Pivo, náš národní nápoj, by neexistoval bez zemědělců. Bez lidí, kteří každé ráno vstávají a míří na pole nebo do chléva. Kteří každý den vyhlížejí buď déšť, nebo slunce, podle toho, co jejich pole právě potřebují. Kteří neznají letní dovolené, protože celé léto stráví na poli.

Nikoho neudiví, že si v obchodě může koupit pivo, rohlík, mouku a máslo, ale udiví ho člověk, který pracuje v zemědělství. Člověk, který jde každý den do kravína, protože kráva dojí i o víkendu. Kráva si dovolenou nevezme, a tak si ji nevezme ani člověk, který se o ni stará. Krávě nevysvětlíte, že se vám zrovna teď nechce - prostě musíte, ať se vám chce, nebo ne.

Mohlo by vás zajímat: Hledání dodatečných rozpočtových zdrojů jde proti ekonomické teorii

Jediné, co všichni vědí, je, že zemědělci berou dotace a pěstují řepku. Dotace berou zemědělci v celé Evropě, protože půda je jediný výrobní prostředek, který nerozmnožíte, nevyměníte, nekoupíte novou hlínu, když už ta stará není dobrá, nebo když ta, na které hospodaříte, není dost úrodná. Pole nejsou truhlík, který na podzim vysypete a na jaře naplníte novou zeminou. Pole je takové, jaké je - plné kamení, písku nebo jílu.

Pokud máte černozem, tak hurá, máte poklad, ale je to poklad, na kterém nemůžete pěstovat všechno, co si vzpomenete. Každá půda je jiná, každý kraj je jiný, a všude musíte půdě dávat to, co potřebuje. Bez dotací by byla výroba potravin v naší zemi drahá a nebyla by schopna konkurovat jiným zemím. Už teď máme problémy, protože dotace v západních zemích jsou mnohem vyšší než u nás, a tím jsou jejich výrobky v českých obchodech levnější. Což není dobře. Měli bychom se živit tím, co vyrostlo v naší zemi.

Mnohý z nás si často, ne-li denně říká, proč je pivo tak drahé, a jedním dechem nadává na dotace do zemědělství. A co takhle cena piva sto korun, sto padesát, dvě stě? Jak by se vám líbila taková cena? Myslím, že by způsobila revoluci. Jenže to by právě byla cena piva bez dotací do zemědělství. To už jsou jiné počty, což?

Mohlo by vás zajímat: Jak dopadl přezkum 2018 Solventnosti II?

Ale zpět k zemědělci. Přesto, že to takový zemědělec nemá lehké, ještě stále je v naší zemi pár takových, kteří na půdě pracují a stojí jim za to chodit mezi lány obilí a přemýšlet, jak zvýšit úrodu, co zasít, kdy pohnojit, kdy pokosit. Jak zlepšit kvalitu sladovnického ječmene nebo zvýšit obsah hořké látky v chmelu. Je jich opravdu jen poskrovnu, ač většinu povrchu naší zemičky tvoří orná pole. Když se jich někdo zeptá, co dělají, a oni se přiznají, že pracují v zemědělství, jsou za exoty. V dnešní době je více IT specialistů než zemědělců, přestože bez počítačů bychom žít mohli, ale bez jídla těžko. Zemědělec je nejstarší řemeslo, ale je téměř na vyhynutí.

Jsem jedna z nich, ač jsem v zemědělství nikdy nepracovala, pokud nepočítám chmelové a jiné brigády v družstvech. Jsem holka ze statku a celý profesní život jsem se mezi zemědělci pohybovala, ať byli klienty banky nebo klienty makléře a pojišťoven. I já je považuji tak trochu za exoty, ale jen v tom nejlepším slova smyslu. Exoty, které práce stále baví a těší. Exoty, kteří pochopili, že nic v životě neuspěchají, protože to v přírodě a v zemědělství prostě nejde. Exoty, které ani přírodní katastrofa, která jim zničila úrodu, nezlomí, a na jaře znova jdou a zasejí. Exoty, kteří vědí, že vše v přírodě má svůj čas a přirozené zákonitosti. A ono to platí i v životě. Tohle je na nich krásné, a proto se těmto exotům klaním.

Ing. Eva Gmentová, LL.M.
Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění
Zakladatelka E.G.I. Education Grow Insurance