Postřehy Evy Gmentové: Pojistný podvod


			Postřehy Evy Gmentové: Pojistný podvod
16.3.2018 Spektrum, Produkty

Česká asociace pojišťoven zveřejnila statistiky odhalených pojistných podvodů v roce 2017. Ze závratnosti čísel – cca 18 tisíc podvodných událostí a odhalené podvody v hodnotě 1,23 miliardy – se až točí hlava. Meziročně opět došlo k nárůstu pojistných podvodů co do počtu i do hodnoty.

Když jsem studovala na Ústavu práv, má dizertační práce se zaměřila na pojistné podvody v souvislosti s trestněprávní odpovědností právnických osob, neboť pojistný podvod je jedním z trestných činů, kterého se může dopustit i právnická osoba. Ta může nést trestní odpovědnost a být za něj postihnuta.

Dalo by se tedy říci, že pojistný podvod je tak trochu můj obor. Samozřejmě ve smyslu zkoumání a odhalování, ne, že bych ho páchala. Co nutí lidi páchat pojistné podvody? Ruku na srdce, tam, kde někdo rozdává peníze, je vždycky tlačenice. A pojišťovna přece rozdává peníze. Peníze na škody nebo za škody. Zjevně není málo těch, kterým se peněz pojišťovny zachtělo, aniž by na ně měli legitimní nárok.


Mohlo by vás zajímat: Allianz 2017: Výsledky umožňují zvýšit dividendu o 5 %


Mohlo by se zdát úsměvné, jak kdekdo raději páchá pojistný podvod, než aby přišel k penězům poctivou cestou, ale bohužel to úsměvné není. Naopak je zarážející, že tak malý národ, jako jsme my, dokáže vyprodukovat takový počet pojistných podvodů.

Mezi těmi 18 tisíci podvodných událostí je určitě velké procento těch, kde se pachatelé trestného činu dopustili proto, že se jej dopustit chtěli. Ale domnívám se, že je zde i dost velké procento těch, kteří se stali pachateli pojistného podvodu z neznalosti zákona. Veřejnosti není příliš známo, že v případě trestného činu pojistného podvodu nemusí být naplněna podmínka obohacení, jako je to v případě trestného činu podvodu.

V případě podvodu je skutková podstata trestného činu naplněna, když se pachatel na úkor někoho jiného obohatí. Pachatelé pojistného podvodu často netuší, že skutková podstata tohoto trestného činu je naplněna už tím, že uvedou nepravdivé informace při sjednání pojistné smlouvy nebo při uplatnění pojistné události. K obohacení dojít nemusí.


Mohlo by vás zajímat: Swiss Re 2017: Čistý zisk 331 milionů USD


Za svého působení jsem se setkala s pojistným podvodem dvakrát. V prvním případě se pachatelem stal řidič mého klienta. Naboural auto ráno u supermarketu z důvodu špatné viditelnosti. Když přijel do kanceláře, oznámil to svému vedoucímu. Ten mu vyčinil, že nezavolal policii. A milého řidiče nenapadlo nic lepšího než vzít auto, zajet do lesa k prvnímu stromu a přivolat policii.

Policisté nebyli padlí na hlavu a poznali, že k poškození vozidla došlo jinde. Řidič byl obviněn z pojistného podvodu, protože škoda na vozidle již byla nahlášena pojišťovně. Toto je klasický případ toho, že se člověk může stát pachatelem trestného činu doslova a do písmene z leknutí nebo z blbosti. Dotyčný řidič, ač to určitě nezamýšlel, se nejen dostal do velkých problémů kvůli obvinění z trestného činu, ale zároveň ztratil práci a byl nucen zaměstnavateli škodu na vozidle uhradit. Řeklo by se, jak málo stačí a pojistný podvod je na světě.


Mohlo by vás zajímat: Případ „arbitr“: Neplatných smluv IŽP může být milion


Další část případů ve statistice pojistných podvodů nepochybně tvoří situace, kdy je naplněna skutková podstata trestného činu tím, že někdo finguje nebo předstírá pojistnou událost se záměrem vylákat z pojišťovny peníze. Ani v tomto případě nemusí nutně dojít k obohacení, tedy k dokonání podvodu. Stačí záměr. Tak jako v jednom případě spáchaného pojistného podvodu, který se dostal až k nejvyššímu soudu ČR, kdy se pachatel dotčeně domáhal zproštění obvinění, neboť mu pojišťovna přece nic nevyplatila.

Nechci tvrdit, že většina pojistných podvodů vzniká omylem, protože pachatelé nejsou obeznámeni se skutkovou podstatou trestného činu pojistného podvodu, ale pravdou je, že znalost zákonů v naší zemi je nedostatečná. Určitě je to dáno i množstvím a složitostí zákonů a předpisů, ale přesto by znalost trestního zákoníku měla patřit k základům občanské gramotnosti všech občanů České republiky. V tomto případě měl obhájce svého klienta alespoň upozornit, že ke spáchání trestného činu pojistného podvodu není neoprávněné pojistné plnění od pojišťovny nutnou podmínkou.

Nejsem velký optimista v tom, že by se lidé odnaučili páchat podvody, začali se chovat poctivě a lépe se obeznámili se zákonem. Mohu jen popřát pojišťovnám, aby se jim dařilo pojistné podvody odhalovat, a ještě více jim předcházet.

Ing. Eva Gmentová, LL.M.

Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění

Zakladatelka E.G.I. Education Grow Insurance

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články