Přehledně: Kterým odvětvím hrozí v případě tvrdého Brexitu největší problémy?


			Přehledně: Kterým odvětvím hrozí v případě tvrdého Brexitu největší problémy?
26.2.2019 Téma

Aktuální vývoj ve Velké Británii nahrává možnosti tzv. tvrdého Brexitu. Nejhorší scénář rozchodu s Evropskou unií by znamenal odchod bez dohody a zavedení obchodních pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Tato situace  by mohla mít pro místní ekonomiku závažné důsledky: podle odhadů dva až tři roky ekonomické recese, zvýšení inflace na 4-5 %, devalvaci libry a vzhledem k přísnější regulaci, vyšším nákladům a kontrolám na hranicích také narušení obchodu mezi Velkou Británií a EU. Tento scénář by nejvíce zasáhl automobilový průmysl a potravinářství, ale mohl by postihnout i některé aerolinie a farmaceutický průmysl.

Podle výzkumu Britské obchodní komory (BBC) čelí britské podniky problémům již nyní. Export zpomaluje a firmy proto omezují své investiční plány.  Tvrdý Brexit by měl pro řadu firem negativní důsledky v podobě rostoucí inflace spolu s nezaměstnaností, což výrazně zvýší insolvenční riziko. Z výše uvedených důvodů by podnikatelé při exportu na britský trh měli prověřit platební schopnost a potenciál svých odběratelů.


Mohlo by vás zajímat: Evoluce českého veřejného zdravotního pojištění


Podle listu The Guardian by tvrdý Brexit způsobil největší ekonomické ztráty Velké Británii a Irsku, avšak sedmou nejpostiženější zemí by byla i Česká republika, kde by HDPspadlo o necelé jedno procento (viz graf):

GRAF The Guardian

Zdroj: www.theguardian.com

Automobilový průmysl

Automobilový průmysl se už na začátku roku 2018 ocitl doslova uprostřed bouře, a to celosvětově. Ve Velké Británii výroba i prodeje klesají již druhým rokem. A ani pohled do budoucna není příliš optimistický, protože kromě tvrdého Brexitu visí nad automobilovým průmyslem i další hrozby. Prodeje automobilů budou kvůli slabším výdajům domácností a tlumenému růstu britské ekonomiky dále klesat i v roce 2019 a stejně tomu nejspíš bude i u výroby.

Ta se ještě sníží kvůli klesající míře investic v zemi, protože výrobci automobilů odkládají své investiční plány, dokud nebude jasnější, jak to s obchodními vztahy mezi Velkou Británií a EU dopadne po roce 2020. Britský automobilový průmysl je silně závislý nejen na poptávce z Evropy, ale také na dovozu dílů z Evropy a na evropské pracovní síle. Tvrdý Brexit by tedy v krátkodobém až střednědobém horizontu britský automobilový průmysl silně poškodil. Vláda by se sice mohla pokusit přesměrovat průmysl na další exportní trhy, ale pokles vývozu do EU by byl jen těžko nahraditelný.


Mohlo by vás zajímat: Vienna Insurance Group zakládá první koncernový startup


Zemědělský a potravinářský průmysl

Také zemědělský a potravinářský průmysl by tvrdý Brexit silně ovlivnil, protože potravinářské výrobky budou čelit přísnější regulaci a zboží může zůstat kvůli zdravotním a hygienickým kontrolám stát na hranicích. Jakmile budou výsledky kontrol v souladu s nařízeními EU, bude moci export do EU pokračovat, bude ovšem podléhat tarifům WTO. Celý proces by mohl podle britského deníku The Guardian trvat až šest měsíců, což by způsobilo významné ztráty tržních podílů a konkurenceschopnosti.

Ukončení dotací v rámci společné zemědělské politiky by kromě toho pro zemědělce znamenalo ztrátu významného zdroje příjmů, a to i kdyby VB počítala s tím, že jim pomůže. Další problém, se kterým se bude zemědělská a potravinářská výroba potýkat, je mobilita pracovní síly, na kterou Británie v této oblasti silně spoléhá. Podle studie Bank of England využívá až 20 % pracovní síly z EU, ať už se jedná o trvalou, dočasnou nebo sezónní pracovní sílu. Na druhé straně Británie zhruba polovinu potravin dováží a kvůli oslabení britské libry v souvislosti s Brexitem už potraviny z EU podražily a spotřebitelé si musí připlatit.


Mohlo by vás zajímat: Liftago pojistilo všechny své pasažéry s UNIQA pojišťovnou


Letecký průmysl

Brexit „bez dohody“ by také těžce dopadl na některé letecké společnosti. Aerolinie, které by po Brexitu byly vlastněny převážně subjekty mimo EU, by musely zastavit lety uvnitř EU. Nedosáhly by totiž na požadavek, podle něhož musí takovou společnost minimálně z 51 % vlastnit subjekt v EU.  Týkalo by se to například aerolinií British Airways, Vueling, Iberia a Aer Lingus, které jsou ve vlastnictví společnosti International Airlines Group a společností Ryanair a Easy Jet. Firmy uvádějí, že se snaží zvýšit svůj podíl akcionářů v EU. Je také možné, že v případě Brexitu „bez dohody“ poskytne Evropská komise postiženým leteckým dopravcům po 29. březnu určitý čas, aby na změny mohli reagovat. Kromě leteckých společností ovlivní změny přímo také britská letiště, a to především vzhledem ke zpomalení osobní i nákladní dopravy.


Mohlo by vás zajímat: Ministerstvo financí: Česká ekonomika letos poroste o 2,5 %


Farmaceutický průmysl

Farmaceutický průmysl by divoký Brexit ovlivnil méně, protože tarify WTO jsou, pokud jde o léčiva, nulové. Na rozdíl od jiných odvětví by se proto obchod s farmaceutickým zbožím mezi EU a VB nemusel vyrovnávat s vyššími obchodními náklady. Je tu ale jiný problém. Farmaceutické výrobky podléhají přísným regulacím.

Změny ve schvalovacím procesu, které by přišly spolu s odchodem z jednotného trhu, by mohly zapříčinit zpoždění v dodávkách léčiv z Velké Británie i naopak. Britský ministr zdravotnictví loni v prosinci uvedl, že k narušení obchodu s léčivy by mohlo dojít během prvních šesti měsíců po Brexitu bez dohody a apeloval na farmaceutické firmy, aby zvýšily zásoby léčiv. Výsledkem je nedostatek, který je znát již nyní, protože všichni hráči v dodavatelském řetězci začali navyšovat své zásoby.

Zdroj: Credendo

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články