Studie realizovaná letos v červenci agenturou Imas International z pověření Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG zjišťovala postoje rakouské veřejnosti ke spoření. Osloveno bylo 900 osob ve věku od 15 let formou telefonických interview. Aby bylo možné porovnávat i regionálně, dotazování směřovalo vždy na 100 respondentů v každé spolkové zemi. Pro celkové vyhodnocení za Rakousko byla přepočtena váha každé země na reprezentativní úroveň.
Význam spoření si Rakušané uvědomují
Pro tři čtvrtiny dotázaných je spoření „velmi“ nebo „docela“ důležité, vyplývá to ze závěrů výzkumu. Tato hodnota prakticky kopíruje loňskou hodnotu, zatímco v roce 2009 bylo dosaženo historického maxima 79 %. Naopak rok 2015 přinesl nejnižší přesvědčení o důležitosti spoření (65 %).
Spoření na zabezpečení ve stáří, popřípadě na potřebnou péči, jako jeden z cílů spoření opět oslabilo. Ještě v roce 2009 tento účel uvádělo 56 % respondentů, loni už 43 % a letos ještě méně: 41 % dotázaných. Naopak v uplynulém desetiletém období výrazně posílily investice do pořízení nových hodnot a věcí nebo na dovolené.
Mohlo by vás zajímat: Vzor pro Česko? V Kirkwallu vzrostlo ve 3Q pojištění auta o 22 %
Jak se spoří
Podle studie si uloží průměrný Rakušan ročně 245 eur, což je o 58 % více než v roce 2009 – tehdy to bylo jen 155 eur. Většina z nich využívá některé spořicí produkty: vkladní knížku nebo spořicí účet s kartou (80 %), stejně jako stavební spoření (60 %). Všechny tyto formy jsou dnes v kurzu víc než před 10 lety.
Nárůst zaznamenalo i životní pojištění s rezervotvornou složkou: v roce 2009 mělo smlouvu 41 % dotázaných, a stejný podíl to byl i loni. Letos držitelů smluv životního pojištění přibylo o 3 % na 44 % z oslovených.
Dynamicky se rozvíjí i státem podporované penzijní zabezpečení, jak ukázala studie. Podíl střadatelů v této formě vzrostl z 19 % (2009) na 20 % v loňském a na 23 % v letošním roce.
Kondice ekonomiky pomáhá
Solidní růst a klesající nezaměstnanost, a rovněž rostoucí mzdy o více než 2 % by měly podle Erste Bank vést k tomu, že bude dodržen inflační rámec definovaný ze strany Evropské centrální banky. A to je i předpoklad růstu úroků.
Mohlo by vás zajímat: Jak je to doopravdy s odklonem pojišťoven od uhlí?
Nicméně Gudrun Egger, analytička Erste Bank předpokládá, že úroková sazba 2 až 3 procenta u krátkodobých vkladů není pro soukromé domácnosti v nadcházejících třech letech reálná. A to znamená, že úroveň krátkodobých úroků zůstane v Rakousku ještě delší čas pod úrovní inflace.
Finanční gramotnost pokulhává
Více než jedna třetina Rakušanů (36 %) si myslí, že disponují dobrými znalostmi o finančních a ekonomických tématech. Muži jsou ve svém sebevědomí silnější (46 %) než ženské protějšky (27 %).
Nicméně podle studie neví 91 % dotázaných, co to je dluhopis. Pro 70 % není zřejmé, co to jsou investiční fondy, a 62 % oslovených se nevyzná v pojmech spojených s akcií. A dokonce 48 % respondentů má těžkosti s pojmem úroky, 35 % s inflací.
Více než polovina účastníků studie (54 %) si myslí, že porozumět akciím, investičním fondům, dluhopisům a jiným cenným papírům je obtížné, a 41 % je toho mínění, že to jsou záležitosti jen pro ty, kteří jdou rádi do rizika. A to i v situaci, kdy 59 % dotázaných odpovědělo, že cenné papíry nabývají stále více na významu a jsou dobrou alternativou vkladní knížky.
Podle Thomase Schauflera, člena představenstva Erste Bank zodpovědného za retail, je nedostatečná finanční gramotnost jedním z hlavních problémů, proč cenné papíry jsou stále pro Rakušany vzdáleným vesmírem.
Komentáře
Přidat komentář