Sloupek Kateřiny Lhotské: Dubnové ozvěny


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Dubnové ozvěny
13.5.2019 Spektrum, Komentáře

V dubnu měli ještě všichni být za kamny. Ale ten letošní nepatřil k těm, kdy bylo nutné se tímto pravidlem řídit. Probuzené jaro zkrátka evokovalo události. Byť hned ta první moc radosti nepřinesla.

V Paříží vyhořela katedrála Notre-Dame. Paradoxně tato škoda velkého rozsahu nebude mít dopad (až na případné odpovědnosti, pokud se prokáží) na žádnou pojišťovnu. Od roku 2001 není totiž katedrála pojištěná. Redaktor ČT v jednom z televizních vstupů tuto informaci poněkud zmotal, když prohlásil, že „…roční pojistné bylo tak vysoké, že by pokrylo výši možné škody“. Kdyby to měl člověk brát doslovně, tak nám vlastně sdělil, že za tu dobu museli Francouzi ušetřit na pojistném tolik, že může katedrála vyhořet ještě sedmnáctkrát a pořád se jim to bude rentovat.

A ještě jeden postřeh ohledně ČT a způsobu jakým o katastrofě informovala. Po několik dnů měla na místě dva redaktory, kteří spolu vedli přes obrazovku v přímém přenosu moudrou řeč. Ovšem ne tak, že by se stáli bok po boku, ale byli pár stovek metrů od sebe s katedrálou za zády, a kdyby se otočili čelem k ní, mohli si i zamávat. Kladu si otázku nad smysluplností takového aranžmá. Jde ale zřejmě o oblíbený kus, protože to není poprvé, kdy dva redaktoři někde v zahraničí předvedli něco podobného. Ukazuje se, že názory hodnotící ČT jako černou díru na peníze, asi nebudou daleko od pravdy. Kromě jiného připomíná cestovku, která na rozdíl od těch skutečných nemusí mít sjednané povinné pojištění pro případ úpadku.


Mohlo by vás zajímat: PwC CEO Survey 2019: Lídři české ekonomiky se krize nebojí


Britové řešili otázku odpovědnosti za škodu způsobenou autonomním vozidlem. A došli k závěru, že pokud bude uzpůsobeno tak, že se řidič nebude moci do řízení hrabat, měla by být plně na výrobci. I když řidič… Takové vozidlo vlastně žádného nemá. Jen cestujícího na levém (respektive na pravém) předním sedadle. A jak to vlastně bude s odpovědností za újmu, kterou utrpí v případě nějaké škody „cestující (dříve) řidič“? Z logiky věci by za to měl taky asi odpovídat výrobce. Nebo se pletu?

Osobně by mne vozidlo, které nemohu řídit, moc nenadchlo. Asi jsem konzerva. Ale chápu, že pro někoho to může být užitečné. Třeba z rodičů přestanou být taxikáři rozvážející svoje ratolesti do škol a na kroužky a člověk cestující vozem na delší vzdálenosti se může pohodlně vyspat, i když pojede celou noc. Tedy pokud si koupí lůžkový autonomní automobil.

Ale co když ovládnou vozidlo hackeři? Kvůli tomu, aby zavezli děti místo do baletu na karate, se asi namáhat nebudou. Co ale v případě, že budou chtít někomu zásadně uškodit? Kdo ponese odpovědnost, pokud se nepodaří viníka zjistit? Jestliže se neprokáže nějaké pochybení na straně „cestujícího (dříve) řidiče“, tak bych taky asi šla za výrobcem. Zdá se, že je toho docela dost, co půjde na jeho hlavu, a tak pojištění jeho odpovědnosti asi nebude žádná trivka…


Mohlo by vás zajímat: Pojištění a fotbal patří k sobě! Zvláště v Bavorsku


Technologie ovšem pokročily i v distribuci. Ve Švýcarsku budou mít robotického pojišťovacího poradce, který bude s klientem sestavovat portfolio fondů. Jen není jasné, jestli ho taky poučí o všech rizicích a na závěr vygeneruje Záznam z jednání. A jak by asi koukala na takového poradce naše ČNB? Ta totiž několikrát deklarovala, že nemá velké pochopení pro proces sjednání, který nese znaky formálnosti. No a u robota asi toho neformálního individuálního přístupu moc nebude. Ale na druhou stranu může jen těžko dostat pokutu. Leda by ho vytáhli ze zásuvky…

V našem historickém exkurzu půjdeme tentokrát hodně hluboko. Je to právě 1000 let, co byla k českým zemím připojena knížetem Oldřichem Morava. Respektive nejdříve dobyta a pak připojena. Některé prameny sice hovoří až o roce 1029, ale nejspíš se mýlí. Kníže Oldřich totiž vycházel o mnoho lépe s římským císařem Jindřichem II (vládnoucím v roce 1019) než s jeho nástupcem Konrádem II (vládnoucím v roce 1029), u kterého by mu toho tolik neprošlo. Ať je tak nebo tak, jedno je jisté. Zhruba 350 let po pádu Sámovy říše a 100 let po konci Velkomoravské říši to byl třetí státní útvar, jehož součástí byli Češi a Moravané. A vydržel, byť po nějaký čas s formálním dělením na České království a Markrabství Moravské, dodnes. To už je docela doba…

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články