V květnu jsme se po letech dočkali zreálnění počtu pojišťovacích zprostředkovatelů a mohli si tak konečně ověřit, jak přesné byly odhady počtu těch, kteří tuto činnost aktivně vykonávají. Vzhledem k platnosti nového distribučního zákona totiž došlo k jejich přeregistraci, a tedy také k vyčištění registru ČNB od „mrtvých duší“. Dříve do něj totiž jednotlivé subjekty jen přibývaly, a registr tak ze všeho nejvíc připomínal důl, do kterého fárají Cimrmanovi horníci. V současnosti je v něm nějakých 35 tisíc zprostředkovatelů, což je 135 tisíc méně, než jich bylo před platností distribučního zákona. Což znamená, že odhady hovořící ještě před nedávnem o tom, že zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonává něco přes 30 tisíc subjektů, nebyly zase až tak mimo mísu.
Mohlo by vás zajímat: AIG a MetLife 1Q 2019: Vysoké výnosy z investic
V květnu jsme zaznamenali také několik zpráv naznačujících, jak a z čeho budeme na stará kolena žít. Ta pozitivní je, že v důchodovém věku strávíme pravděpodobně víc než čtvrtinu života a tento podíl se bude nadále navyšovat. Tedy pokud se nic nezmění. Ty méně pozitivní zprávy jsou dvě. Ta první říká, že nám na financování našich penziček bude přispívat stále méně lidí v produktivním věku. Tedy pokud se nic nezmění. A ta druhá praví, že až pokud budeme v té době potřebovat čerpat sociální služby, tak budeme mít dost možná smolíka. Tedy pokud se nic nezmění.
Jinak řečeno, v důchodu dostaneme od státu starou belu, ale zato ji budeme dostávat dlouho. Může nás však utěšovat, že „komise pro spravedlivé důchody“ zařídí, aby všichni dostali starou belu skoro stejnou. A úzkoprofilové sociální služby? Kdo se spolehne na penzičku od státu, toho to trápit nemusí. Nebude na ně totiž mít.
Mohlo by vás zajímat: Kolik času strávíme v důchodovém věku?
Jedna dobrá zpráva z našich luhů a hájů. Dvě třetiny Čechů odmítají tolerovat alkohol za volantem. Teď ještě doufejme, že obdobné množství odmítá za volant v podroušeném stavu také usednout.
Podle jakéhosi průzkumu si prý mladší lidé nechtějí pořizovat vlastní vůz, ale jsou údajně otevřenější možnostem spolujízdy, sdílení aut a různým přepravním službám typu Uber. Je to prý proto, že ve lépe porozuměli myšlence společné mobility. Já tedy nevím… Spolujízda je jasná. Stejně jako sdílení. Ale jaká společná mobilita se skrývá za taxislužbou, která se snaží každému namluvit, že taxislužbou není, mi docela uniká.
Mohlo by vás zajímat: Ústavní soud se věnoval problematice „polopřevodu“. O co šlo?
Šéf Německého svazu pojišťovnictví si postěžoval, že regulace a dohled nestíhá reagovat na nové možnosti, které sebou přinášejí digitální technologie a že je na čase vytvořit nové rámce, těmto možnostem odpovídající. Člověka potěší, když se dozví, že stejně jako u nás to „drhne“ i jinde.
A kam se podíváme v našem pravidelném historickém okénku? Dnes to bude poněkud kuriózní, leč smutná událost týkající se tradiční jízdy králů. Nikdo pořádně neví, kde se tato tradice vzala, ale v současnosti ji máme spojenou především s krojovaným průvodem mládenců strážících svého „krále“ před únosem mládenci z jiné vesnice. A právě takový únos měl před 200 lety tragickou dohru, když vyústil v „bitvu čtyř králů“, respektive členů jejich doprovodu ze čtyř vesnic na Přerovsku. Událost by nejspíš upadla v zapomnění, kdyby po ní tenkrát nezůstalo na poli ležet osm mrtvých…
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář