Je samozřejmě rozdíl mezi tím, když se člověk stěhuje z jednoho bydliště do jiného, nebo když se stěhuje firma. Já osobně jsem tu druhou variantu zažila několikrát. Vlastně ve všech mých působištích a někde dokonce dvakrát. Ale vždy to probíhalo poměrně hladce. A tak mám stěhování spojené především se vzpomínkou na lehké pohnutí z loučení se s místem, kde jsem trávila nějaký ten čas.
Dvakrát v životě jsem zažila dokonce to, že se naše firma stěhovala úplně do nového. Znáte to. Celá budova voní novotou, prostory jsou ještě „syrové“ a zdaleka ne všechno funguje tak, jak má. Výtahy vás pěkně povozí, než se dostanete do toho správného patra, kvůli klimatizace buď mrznete, nebo přemýšlíte, co si ještě lze svléknout, aniž byste ztratili důstojnost, a některé dveře nejdou zavřít. A když se to povede, tak je zase ne a ne otevřít.
Mohlo by vás zajímat: PEPP: Penze budoucnosti, či další „unisex“?
Jedna taková nedokonalost mne však obzvlášť pobavila. To, když byla v kabinkách na dámských toaletách zapojena křížem automatická čidla osvětlení. Tedy, pohybem v jedné z nich se rozsvítilo světlo ve druhé a naopak. Navíc byla nastavena velmi úsporně, takže když člověk nedělal chvilku ve vedlejší kabince nějaké „významné“ pohyby (nepomáhalo ani mávat rukama), světlo hned zhaslo. Takže když některá z nás vyrazila na záchod samotná, vystavovala se riziku, že se ocitne v neřešitelné situaci. A tak jsme chodily na záchod ve dvou a navzájem si svítily.
Je rozdíl mezi stěhováním firmy a státní, nebo veřejné instituce. V prvním případě se velmi dbá na to, aby se celá akce co nejméně dotkla zákazníků. A tak se obvykle stěhuje o víkendu nebo přes svátky. To úřady to naopak moc neřeší. Jen vyvěsí ceduli typu „Z důvodu stěhování se dnes (tento týden, měsíc, do odvolání) neúřaduje“ a je to. Ani náznak nějakého „Omlouváme se“. Proč taky. Zákazníky nemají, jen občany. I když to neplatí vždy. Čím je třeba obec menší a lidé se lépe znají, tím méně si úředníci dovolují se k občanům chovat jako k obtížnému hmyzu.
Mohlo by vás zajímat: Roboti a umělá inteligence ovládnou pojišťovnictví, tvrdí studie
Někdy ovšem člověk narazí na poněkud netradiční formu sdělení o probíhajícím stěhování a o souvisejícím omezení fungování daného subjektu. Třeba na oznámení, jehož formulace se blíží lakonickému „Neotravujte, stěhujeme se“. Asi by to nikoho nepřekvapilo třeba u tetovacího studia nebo u jiné provozovny snažící se být za každou cenu „kůůůl“. Ale organizaci působící v oblasti, kde je jednou z nejdůležitějších vlastností důvěryhodnost, by slušelo dodržovat určité dekórum a zvolit konzervativnější způsob komunikace. Třeba „Omlouváme se, že se vám nebudeme moci věnovat. Momentálně se stěhujeme a rádi vás proto uvítáme v našich nových prostorách.“ Je to především o rozhodnutí příslušného subjektu, jak chce vlastně na veřejnost působit. Když se totiž zkombinuje snaha být za každou cenu „kůůůl“ a úsilí tvářit se důvěryhodně, tak je z toho obvykle jen rozpačitá karikatura.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté korun
Komentáře
Přidat komentář