Sloupek Kateřiny Lhotské: Nové metody v boji za záchranu klimatu

Jde totiž o zjištění, že pojídáním rostlin obsahujících chlorofyl se snižuje schopnost celkové zemské vegetace odbourávat kysličník uhličitý z atmosféry. To má pak přímý vliv na posilování skleníkového efektu. Není ostatně náhodou, že prudké oteplování se téměř kryje s rychlým nárůstem počtu vegetariánů, u kterých tvoří zelené rostliny jeden ze základních zdrojů potravy. Takže souvislost obou jevů je více než zjevná. Klimatičtí alarmisté se sice snaží svádět vinu na průmyslový rozvoj v posledních dvou stoletích, ale je otázkou, kolik je mezi nimi vegetariánů snažících se svůj podíl na oteplování Země svádět na někoho jiného.

S tímto poznáním jsme zároveň dostali odpověď na otázku, jak klima zachránit. Je třeba skoncovat s pojídáním rostlinné potravy. Především té zelené. A naopak je nutné začít konzumovat více masa a masivně podporovat meatriánství a meatriány. To jsou lidé, kteří ze své stravy vyloučili zeleninu a ovoce a hlavní složkou jejich potravy je maso. Existuje několik různých směrů meatriánství.

Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: Životní pojištění včera, dnes a zítra

Tím nejextrémnějším (obdobně vyhraněným jako je třeba veganství) je úplné vyloučení všech nemasitých pokrmů, tedy včetně pečiva a příloh rostlinného původu. Tyto lidi označujeme jako meatany (nezaměňovat s metany). Jako přílohu k pečenému husímu stehnu si dávají například stehno kachní a místo aby k svačině ukusovali řízek mezi dvěma krajíci chleba, dávají si jej mezi plátky tlačenky. Existují i různé podskupiny meatriánů specializující se jen na určitý druh masa. Zatímco „prostý“ meatrián konzumuje maso libovolné, redmeatriáni se omezují na maso červené a whitemeatriáni na maso bílé. V některých kulturách jsou pak poměrně široce zastoupeni petstriáni.

Naprosto specifickou skupinu pak tvoří humantriáni známější pod českým názvem lidojedi. Jejich stravovací návyky nám sice mohou připadat odpudivé, ale měli bychom se nad sebou zamyslet, jestli naše negativní vnímání není dáno jen předsudky vyplývajícími z nedostatečných zkušeností s odlišnými kulturami. A jestli bychom tedy neměli být vůči humantriánům přeci jen trochu tolerantnější a vstřícnější k jejich odlišnému způsobu života. Obzvláště když se ukazuje, že jim není lhostejný osud naší planety a zapojili se aktivně do boje za její záchranu.

Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Vláda projídá daňové příjmy budoucnosti

Svoje stravovací preference totiž dokázali sladit s aktivitami ekologických antinatalistů druhého stupně. Ti se liší od „obyčejných“ antinatalistů tím, že zabraňují světové klimatické katastrofě nejen odmítáním pokračovat v lidské reprodukci, ale nechtějí planetu Zemi zatěžovat ani existencí své vlastní osoby. Proto se ve snaze napravit chybu svých rodičů, kteří je nezodpovědně přivedli na svět, spojili s humentriány, kteří velmi ochotně toto nedopatření napravují. Vznikla tak velmi zajímavá spolupráce. Byť je celkový pozitivní efekt snižován nutností dopravovat antinatalisty z Evropy (kde jich je nejvíc) do oblastí zvýšeného výskytu humantriánů.

Tedy například do Tichomoří nebo do Amazonie. Tato přeprava se děje letecky a takto vzniklá uhlíková stopa bohužel téměř neguje celkový ekologický přínos spolupráce. Proto je třeba zabývat se na úrovni EU myšlenkou na přesídlení dostatečného množství humantriánů do Evropy, aby tak byli blíže svým potravním zdrojům.

Spolupráce mezi humantriány a antinatalisty druhého stupně je však jen malým střípkem do pestré mozaiky úsilí pojídačů masa v boji za záchranu klimatu. Přínos ostatních meatriánů, především těch, co se orientují na červené maso, je však mnohem výraznější. Jen si představme, co krav přestane prdět kvůli uspokojení jejich stravovacích potřeb. Přínos se zatím nepodařilo přesně změřit, ale je jisté, že se touto cestou daří alespoň částečně vyvažovat již zmiňovaný negativní klimatický dopad stravovacích preferencí vegetariánů.

Mohlo by vás zajímat: Dušan Quis: Sektorová daň je bolestivý experiment

Je zřejmé, že chceme-li zachránit naši planetu, je třeba změnit naše stravovací návyky. Jednak přestat pojídat rostlinou stravu, a naopak výrazně přidat v pojídání dobytka. Především toho prdícího. V praxi by se měla tato opatření projevit třeba i tím, že místo vegetariánských restaurací se budou v našich městech objevovat čím dál častěji restaurace meatriánské. Už dnes naštěstí existují takové, které k tomu mají poměrně dobře nakročeno. Někde bude stačit jen nahradit salátový pult pultem salámovým, jinde bude třeba vyškrtat zeleninové saláty z jídelního lístku a českou gastronomickou specialitu zvanou „zeleninová obloha“ nahradit variací nezeleninových příloh. Pojišťovny by v tomto úsilí neměly zůstávat pozadu a ve svých zaměstnaneckých stravovnách odstranit z jídelníčku veškeré zeleninové pokrmy a nahradit je masovými.

Těmto snahám je ovšem třeba také dát patřičnou osvětu a zapojit do něj i mládež. Kupříkladu středoškoláci, až zase půjdou demonstrovat za záchranu klimatu, by mohli mít na svých transparentech tato hesla: „Pojídáním klobás za záchranu planety“, „Zelenina v žaludku = další ostrov v Tichomoří pod vodou“, nebo „Celá naše klasa zbaští více masa“. A slečnu Gretu jako symbol těchto protestů je třeba vrátit do školy k doplnění si vzdělání, přičemž místo ní udělat hlavním mluvčím protestujících řezníka a uzenáře Krkovičku.

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES