Statistiky ČAP po implementaci IFRS 17  

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Výsledky analýzy  

• Implementace IFRS 17 pouze v některých společnostech povede k irelevanci současných tržních statistik na bázi účetních dat pro tyto společnosti.
• Současné statistiky v některých případech neplní požadavky na ně kladené.
• Existuje významná nejistota, jaká účetní data budou k dispozici napříč trhem po implementaci IFRS 17.
• PS navrhuje začít používat již od roku 2020 jako podklad pro tržní statistiky reporty, které pojišťovny připravují podle Solventnosti II.

Výhodou statistik vycházejících ze Solventnosti II je unifikovaná metodika a plošná aplikace. Je dána regulací, kterou musí všechny pojišťovny plnit. Pojišťovny také nebudou zatěžovány dodatečnými reportovacími požadavky. Data podle Solventnosti II přípravu hodnotných tržních statistik však umožní pouze v případě, že dojde k využití také těch reportů, jež nejsou zveřejňovány v rámci SFCR reportů a jsou dnes k dispozici pouze regulátorovi. Proto bylo potřeba připravit právní analýzu, která měla odpovědět na otázku, zda a za jakých okolností lze i neveřejná data využít a jakým způsobem budou některá data v rámci ČAP konsolidována tak, aby byla zachována citlivost dat jednotlivých pojišťoven a zveřejněna pouze jejich agregace.

Prezidium ČAP během roku 2018 schválilo záměr založit tržní statistiky ČAP na datech vycházejících z reportů Solventnosti II a sekretariátu ČAP uložilo připravit kompletní návrh statistik, včetně detailního přehledu reportů a dat, která se budou používat, a zajistit právní posouzení přípustnosti využití i dat z nezveřejňovaných solventnostních výkazů.

Mohlo by vás zajímat: Češi a finance: Polovina domácností nemá přehled o svých financích

Účel statistik ČAP byl ze strany PS definován následovně

• informování o základních objemech trhu (zastoupení v ekonomice…),
• komunikace růstu a poklesu klíčových odvětví,
• možnost srovnání pojišťoven – monitoring stability sektoru:
• tržní podíly, velikost,
• srovnání individuálního růstu k celkovému růstu trhu,
• technický výsledek a poměrové ukazatele (aktuálně funguje především pro data POV a částečně z již sbíraných QRT výkazů neživotního pojištění),
• prezentace sektoru: kolik škod a v jaké výši pojišťovny hradí a jak plní svou základní funkci (CAT škody i pravidelné statistiky, některá klíčová odvětví [POV, HAV]).

Mezi hlavní uživatele statistických výstupů ČAP v jednotlivých čtyřech výše definovaných oblastech patří:

• zastoupení: pojistitelé, veřejnost (laická, odborná), Insurance Europe, zajistitelé…;
• trendy: pojistitelé, veřejnost (laická, odborná), Insurance Europe, zajistitelé…;
• ukazatelé trhu: zejména interně pojistitelé;
• prezentace škod: pojistitelé, veřejnost (laická, odborná), Insurance Europe…

Současné statistiky, které ČAP připravuje, ne ve všech případech plní zcela svůj účel a požadavky různých uživatelů. Týká se to zejména informací o vývoji odvětví, jeho rizikovosti či vypovídající schopnosti mezinárodního srovnání. Technické výsledky hlavních odvětví se odvozují ve stávajících statistikách pouze pomocí Pay As You Go (PAYG) tabulek, což zejména u odvětví s dlouhou dobou vývoje škod (např. odpovědnostní pojištění) může vést k chybně interpretovaným závěrům.

Mohlo by vás zajímat: Pojištění a fotbal patří k sobě! Zvláště v Bavorsku

Stávající zdroj dat 

Hlavním zdrojem stávajících dat je účetnictví pojišťoven. Ačkoliv pojišťovny aktivní na trhu v ČR dnes fungují v hybridním modelu (tj. některé účtují a vykazují podle CAS, jiné podle IFRS), není současný stav překážkou pro tvorbu celotržních informací, protože rozdíly mezi výsledky dle CAS a IFRS jsou z pohledu statistik nevýznamné. Vzhledem k velkým rozdílům mezi IFRS 4 a IFRS 17 se toto podstatným způsobem změní a smysluplné pokračování ve stávající praxi nebude možné.

Stav implementace IFRS 17 

Ačkoliv finální znění IFRS 17 bylo vydáno v lednu 2017, proces implementace IFRS v EU teprve probíhá a jeho výsledek je v tuto chvíli nejistý, ať již co se týče načasování, či případných změn ve standardu, který bude platný v EU. Také není jasné, jak bude vypadat prostředí v ČR: zda zůstane hybridní (tj. některé pojišťovny budou účtovat a vykazovat podle IFRS, jiné podle CAS), či zda budou všichni používat pouze IFRS.

Návrh pro novou podobu statistik 

Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího vývoje v oblasti účetnictví, zejména s ohledem na budoucí implementaci IFRS 17, se navrhlo datově odklonit tržní statistiky, které ČAP připravuje, od závislosti na účetnictví a navázat je na reporty podle Solventnosti II. Jelikož ani současné statistiky neplní všechny požadavky na ně kladené, navrhuje se nečekat se změnou až na zavedení IFRS 17 (do té doby by bylo možné v současných statistikách pokračovat), ale provést ji už od roku 2020.

Reporting Solventnosti II jako datový základ pro tržní statistiky má následující výhody:

• Všechny pojišťovny tyto reporty mají k dispozici (= nezvyšujeme administrativní zatížení).
• Metodika je již zavedená a plošně aplikovaná, prostor pro různou interpretaci je tudíž relativně omezený, regulace ruší subjektivní pohled.
• Nebude narušena tržní segmentace, což by jinak hrozilo, pokud bychom vycházeli z účetních dat podle IFRS 17.
• Lze vytvořit (byť zatím relativně omezené) časové řady.
• Není závislý na použitém účetním standardu.

Nevýhodou reportů Solventnosti II je: a) ne všechny jsou veřejně dostupné, b) celkově menší rozsah detailu, kdy informace ve výkazech Solventnosti II se vykazují pouze v detailu zákonem definovaných pojistných odvětví, což v některých případech představuje menší úroveň detailu segmentace výsledků než informace ve stávajících tabulkách výroční zprávy ČAP.

Mohlo by vás zajímat: Tři oblasti, kde americké pojišťovny selhávají při vyřizování majetkových škod

Použití reportů Solventnosti II bylo shledáno jako schůdné pouze v případě, že bude možno využít i neveřejné části reportingu. Jinak by nebylo z čeho získat i tak základní informace, jakými jsou např. počty řešených škod. Proto pro hodnotné tržní statistiky potřebujeme zahrnout také informace z těchto neveřejných reportů. Jejich zahrnutí (tj. poskytnutí ČAP) muselo být podrobeno právní analýze. Součástí této právní analýzy bylo zejména, zda poskytnout celý report (pro minimalizaci zátěže pro pojišťovny), nebo pouze části potřebné pro tržní statistiky (a minimalizovat tak některá rizika). V rámci diskuzí o rozsahu informací, které má pojistný trh ve statistikách zájem sledovat (počty pojistných smluv, pojistné události, objemy závazků, další náklady, pojistné a z nich odvozené ukazatele), byly vytipovány konkrétní výkazy potřebné k naplňování statistické služby ČAP v tomto rozsahu.

Na základě rozhodnutí prezidia ČAP provedená externí právní analýza potvrdila, že ČAP může od pojistitelů získávat a pro tržní statistiky zpracovávat nejen ze strany pojišťoven zveřejňované výkazy, ale také výkazy, které se posílají pro dohledové účely ČNB při respektování pravidla, že každému pojistiteli budou dostupné výsledky za celý trh bez detailu ostatních pojistitelů.

Aby bylo možné dále posuzovat, jaký konkrétní detail statistik z výkazů pokrývajících informace o pojistném, pojistných smlouvách, pojistných událostech, závazcích i nákladech je možné efektivně a věcně správně vytvářet pro konečnou verzi statistik, bylo navrženo realizovat sběr všech dotyčných dohledových výkazů, které jsou pro konstrukci statistik potřebné za předchozí ročníky (podle provedené právní analýzy, včetně výkazů nepodléhajících jejich zveřejňování) a které mají pojišťovny k dispozici, a následně bude realizován (vždy při termínech jejich dodávání vůči ČNB) sběr potřebných výkazů za další období.

Mohlo by vás zajímat: Kamera, klapka, pojištění! Každý druhý hollywoodský trhák míří do Allianz

Prezidium ČAP souhlasilo s navrženým postupem a uložilo pojišťovnám, aby v termínu do 28. února 2019 dodaly ČAP za minulá období výkazy DISSOL36/35 (vybrané informace o činnosti), DOPOS19 (ukazatele ŽP a NŽP), RESSOL51 (nároky z NŽP), RESSOL40 (výkaz rezerv NŽP), RESSOL56 (změny RBNS), RESSOL66 (pojistná rizika NŽP), RESSOL76 (škody v NŽP), RESSOL81 (pojistná rizika NŽP), RESSOL11/10 (rezervy ŽP), RESSOL16 (odhad cash flow ŽP), RESSOL21 (závazky ŽP), KASSOL11 (SCR pro standardní vzorec), KASSOL21 (SCR pro interní model) a ROSSOL76 (solventnostní poměr – SCR i MCR); nové výkazy následně budou pojišťovny dodávat spolu s odesláním údajů do ČNB.

SUPIN poté zpracuje dodané informace do návrhů konkrétních statistických výstupů, které budou diskutovány po odborné a interpretační stránce v rámci PS Statistiky, PS IFRS 17, jednotlivých sekcí ČAP i pojišťoven s cílem definovat konsenzuální podobu budoucích statistických výstupů. Do zafixování nové struktury statistik, jejího potvrzení rozhodnutím prezidia ČAP a do ukončení stávajících sběrů dat platí, že současný rozsah sběru dat pro kvartální statistiky i výroční zprávu a podoba výstupů zůstávají v platnosti.

Pojistný obzor je k přečtení ZDE

Pro Pojistný obzor
RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.
vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz
SUPIN