Studie zkoumala hlavně sebehodnocení obyvatel Rakouska jejich teoretické a praktické finanční gramotnosti. Dále se zabývala otázkou, zda mezi finančními vědomostmi a emocionálními postoji v peněžních a finančních otázkách existuje souvislost. A také, zda jsou rozdíly v postojích k penězům v závislosti na stupni finančních vědomostí či nikoli. Posledním okruhem, který anketa zkoumala, byla korelace mezi osobní finanční situací a finanční gramotností.
Hlavní závěry studie
Přibližně polovina Rakušanů hodnotí své vědomosti o penězích a finančních tématech jako „dobrou“ nebo „velmi dobrou“. Vlastní nakládání s penězi vidí Rakušané ještě pozitivněji než znalosti o nich. Finanční znalosti podle nich hrají výraznou roli při jejich zacházení s penězi.
Mohlo by vás zajímat: S&P bude při ratingu zohledňovat i kybernetická rizika
96 % dotázaných, jež hodnotí své finanční vědomosti jako „dobré“ a „velmi dobré“, uvádějí, že s penězi umí hospodařit. Naopak tací, kteří své know-how hodnotí jako „dostatečné“ nebo „nedostatečné“, umí s penězi zacházet jen z 35 %.
O něco méně než půlka Rakušanů má pozitivní emocionální přístup k penězům a finančním záležitostem, naopak 50 % (spíše) negativní. Pocit svobody ve spojení s penězi je do velké míry nezávislý na pociťovaných teoretických a praktických finančních kompetencích.
Mohlo by vás zajímat: Pod drobnohledem: Pojištění majetku a odpovědnosti občanů
Více než půlka respondentů kontroluje denně nebo alespoň jednou týdně stav na svém účtu. Osoby s dobrými finančními znalostmi (podle vlastního hodnocení) si dělají častěji přehled o pohybu na účtu než ti, kteří pociťují nedostatečnou finanční gramotnost.
U 48 % Rakušanů je na účtu koncem měsíce kladný zůstatek, ale 15 % je v mínusu. Motivace Rakušanů dozvědět se více o zacházení s penězi není příliš vysoká: jen třetina by se chtěla něco v tomto směru naučit.
Komentáře
Přidat komentář