Úrokové sazby ČNB: (ne)porostou?


			Úrokové sazby ČNB: (ne)porostou?
27.2.2019 Téma

Česká národní banka na svém únorovém zasedání rozhodla ponechat úroky beze změny, klíčová dvoutýdenní repo sazba tedy zůstává na 1,75 %. Do poslední chvíle však byla na stole i varianta sazby dále zvýšit. Shrňme si hlavní argumenty, které hovoří pro dočasnou „zdrženlivost“ měnové politiky a které naopak pro její zpřísnění.

Kam jsme se posunuli od minula? Předně, růst německé ekonomiky, a tudíž i eurozóny oslabil. Snížil se i výhled růstu na nejbližší roky. Ekonomika západních sousedů se v závěru loňského roku jen těsně vyhnula recesi a předstihové indikátory zatím nenaznačují návrat k svižnějším tempům. Svou daň si tam vedle jednorázových faktorů (přechod na nové emisní limity ve výrobě automobilů či nízký stav vody v Rýně) vybírají i protekcionistická opatření v zahraničním obchodě a nejistoty ohledně globální poptávky. Klesla i cena ropy a s ní se snížil výhled růstu dovozních cen. Slabší růst v eurozóně také vedl k oddálení očekávaného zvýšení sazeb Evropské centrální banky.


Mohlo by vás zajímat: Allianz: Česká ekonomika je jedna z nejzdravějších v EU!


U nás jsme na tom zatím stále dobře

Na druhé straně, česká ekonomika je na tom stále velmi dobře, o čemž svědčí překvapivě příznivé odhady růstu HDP ve 4. čtvrtletí. Jakoby se jí německé zpomalení zatím ani netýkalo. Mzdy rostou ostošest (přes 8 % v loňském roce) a podporují spotřebu domácností. Nezaměstnanost je stále poblíž svého historického minima (podle definice Ministerstva práce a sociálních věcí klesla v posledním čtvrtletí loňského roku pod 3 %). Počet volných míst dále převyšuje počet uchazečů o práci. Nedostatek pracovníků nutí firmy investovat do automatizace. Investuje i veřejný sektor s přispěním rychlejšího čerpání EU fondů.

Zdroj: YouTube,ČNB

Koruna je však o něco slabší, než jsme očekávali na konci loňského roku. Do velké míry tak kompenzuje protiinflační působení nižších zahraničních cen. Suma sumárum, žádná velká změna ve výhledu sazeb. Do popředí se tak dostává diskuse o rizicích prognózy.

Zásadní nejistotou je zahraniční vývoj. Pokud by návrat německé ekonomiky k růstu nabral zpoždění, naše ekonomika by to již pocítila. Nižší poptávka ze zahraničí by pak vedla k ochlazení domácího trhu práce a souvisejících inflačních tlaků. Nejde ale jen o Německo.


Mohlo by vás zajímat: ZDPZ: Cesta k vyšší kredibilitě sektoru


Český HDP by ovlivnily hlavně ostatní země EU

Velmi vážně se zabýváme rizikem „tvrdého“ Brexitu. Pokud by Velká Británie opustila EU bez dohody, jistě by to bylo ranou pro náš zahraniční obchod. Souhrnný dopad odhadujeme na 1,1 % HDP, hlavní efekt by přitom šel přes nižší vývoz skrze ostatní země EU. Na druhou stranu by to nejspíš vedlo k oslabení koruny, které by působilo na rychlejší růst dovozních cen a vyšší inflaci. Ve výsledku by nás zavedení obchodních bariér v obchodu s Británií vedlo k úvaze o rychlejším růstu sazeb.

Riziko budoucího vývoje kurzu koruny vnímáme jako zásadní nejen v souvislosti s Brexitem. Kurz totiž v posledním roce opakovaně překvapuje tím, že neposiluje tak, jak by prognostické modely i odhady analytiků předpokládaly. Existuje pro to řada vysvětlení, od dočasně nepříznivého sentimentu vůči měnám rozvíjejících se trhů (k němuž přispěl loňský růst dolarových sazeb) přes zvýšenou korunovou likviditu až po strukturální změny ve fungování korunového trhu. Některé důvody jsou přechodné a naznačují, že koruna by mohla začít posilovat v souladu s naším výhledem. Jiné by ale znamenaly, že koruna zůstane slabá delší dobu a nebude tedy dostatečně kompenzovat domácí poptávkové inflační tlaky. V takovém případě by potřebné zpřísnění měnové plitiky muselo přijít skrze rychlejší růst úrokových sazeb dále směrem k neutrálním úrovním.

Vojtěch Benda, člen bankovní rady ČNB
Jakub Matějů, poradce bankovní rady ČNB

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články