Zajímavost: Firmám i zaměstnancům svědčí věkově různorodé týmy


			Zajímavost: Firmám i zaměstnancům svědčí věkově různorodé týmy
27.12.2018 Téma

Podle nedávného průzkumu dává téměř 9 z 10 zaměstnanců přednost práci v týmu sestávajícím z lidí různých generací. Každá věková skupina má své silné stránky, kterými může oslabit slabé stránky svých kolegů z jiné generace.

Firmy by se tak měly snažit generační působení mezi pracovníky podněcovat. Často tak činí formou mentoringu, k jehož klasické formě se začíná přidávat i mentoring reverzní nebo oboustranný.

V současné době se na pracovištích velmi často potkávají členové minimálně tří generací: takzvaní baby-boomers, generace X a mileniálové. Tuto trojici pak pomalu doplňuje i takzvaná generace Z (lidé narození mezi lety 1995 a 2010). Ačkoliv má veřejné mínění obvykle za to, že si příslušníci těchto různorodých generací příliš nerozumí, ve firemní sféře jsou týmy sestávající z lidí napříč generacemi vítané a vhodné.

Podle studie personálně-poradenské nadnárodní firmy Randstad z roku 2018 kupříkladu 86 % zaměstnanců po celém světě preferuje práci v multigeneračním týmu, přičemž 85 % potvrdilo, že přesně v takovém týmu momentálně pracuje. Stejný podíl zaměstnanců je pak názoru, že jim práce ve věkově různorodém týmu pomáhá přicházet s inovativními nápady a řešeními a že je tato spolupráce pro firmu přínosná.


Mohlo by vás zajímat: Podívejte se: Kde žijí v Evropě nejvášnivější kuřáci?


Baby-boomers dřou, mileniálové jsou laxní, ale kreativní

Každá generace si na své pracoviště nese své silné i slabé stránky. Baby-boomers jsou charakterizováni jako loajální workoholici, dříči a dobří týmoví hráči, pokulhávají však ve schopnosti přijímat změny a přizpůsobovat se jim. Příslušníci generace X jsou zase často jmenováni jako nejvýkonnější pracovníci s výbornými manažerskými dovednostmi a dobrou schopností řešit problémy a přizpůsobovat se novinkám.

Jsou ale méně ochotní pracovat v týmu a rovněž neradi pracují přesčas, takže mají tendenci plnit své úkoly rychle a příliš nehledí na to, aby odvedenou práci dotáhli k dokonalosti. Mileniálové jsou ze všech generací nejsamostatnější, výborně se adaptují, jsou vynalézaví a velmi zdatní v nejnovějších technologiích. Oproti svým starším kolegům však mívají horší pracovní morálku, jsou silně závislí na zpětné vazbě a mohou sklouzávat k laxní práci, protože jsou poněkud netrpěliví.

Pomozte si mentoringem

Správně „namíchaný“ pracovní tým by tak měl zvládnout vytěžit maximum z předností různých generací a současně oslabit nebo eliminovat jejich slabé stránky. Pro tuto harmonizaci na bázi jednotlivce pak může dobře posloužit koncept mentoringu.


Mohlo by vás zajímat: Uber má jasno: Do pojišťování se pouštět nebude


Platí přitom, že z různých generací bývají nejlepšími mentory baby-boomers, proto se nejčastěji setkáváme s „klasickou“ formou mentoringu, kdy služebně starší zaměstnanec předává své zkušenosti a dovednosti mladšímu. V posledních letech si však do firemních slovníků začíná hledat cestu i pojem reverzní – tedy obrácený – mentoring. V této obměně je mentorem mladší či služebně mladší zaměstnanec, mentorovaným pak jeho starší či služebně starší kolega, který obvykle též zastává vyšší funkci. Do pozice mentorů se poté v této mutaci dostávají nejčastěji mileniálové.

„Cílem celého konceptu je, aby mladší pracovník naučil staršího kolegu specifické dovednosti, jež jsou v současnosti spojovány s mladší generací, či mu přiblížil nové teorie nebo trendy, a to nejčastěji z oblastí digitálních technologií, internetu nebo sociálních sítí,“ vysvětluje Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům. Pokud tedy společnost usiluje o to, aby se i její starší pracovníci rozvíjeli v těchto oblastech, může pro ni být implementace určité formy reverzního mentoringu velmi přínosná.

Ideální mentoring působí oboustranně

Koncept obráceného mentoringu lze ovšem rozvinout ještě o krok dál a pojmout jej jako takzvaný oboustranný mentoring. V tomto případě se role mentora a mentorovaného stírají a výměna znalostí a zkušeností je vzájemná. Navíc je zde oslaben častý rizikový faktor reverzního mentoringu: nechuť staršího a výše postaveného pracovníka postavit se do role mentorovaného.


Mohlo by vás zajímat: ESET: Češi nedbají bezpečnosti a preferují čínské e-shopy


„Reverzní mentoring v sobě totiž nese pachuť stereotypu, že si starší generace s novými technologiemi nerozumí. Starší zaměstnanec se tak může cítit uražen a znevážen. Pro většinu firem je samozřejmě důležité, aby co nejvíce jejích zaměstnanců umělo držet krok s novými postupy a trendy, nemělo by se však kvůli tomu zapomínat na ověřené a tradiční metody,“ upozorňuje Jiří Jemelka. „Jinými slovy: firmy by měly vždy usilovat o to, aby ze svého týmu zaměstnanců, který ve velké většině sestává ze zástupců různých generací, vytěžily maximum. A to znamená dovolit jednotlivým generacím, aby na sebe symbioticky působily,“ dodává Jemelka.

„Ve spoustě firem se zcela přirozeně mísí pracovníci několika generací a koncept různých forem mentoringu jakožto způsobu, jak předat pracovníkům jedné generace zkušenosti a kompetence generace jiné, je rozhodně přínosný, ačkoliv zejména v malých a středních firmách probíhá tak nějak organicky a neformálně. Přímo reverzní mentoring by mohl často prospět například samotným majitelům nebo manažerům malých a středních firem, kteří z většiny spadají do generace baby-boomers nebo generace X a jimž by mentoring od mladšího zaměstnance mohl pomoci osvojit si nové trendy a technologie,“ shrnuje závěrem Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P

Zdroj: J.I.P. pro firmy

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články