Když dorazil hurikán Harvey k městu Houston, zpomalily ho mrakodrapy. Toto zpomalení však také zapříčinilo, že na místě pršelo mnohem více, než by normálně mělo. Současně velké množství dlážděných ploch v této metropoli mělo obrovský vliv na redukci funkce systému odvodnění. Tento vývoj v oblasti dokonce zvýšil průměrnou pravděpodobnost extrémního zaplavení 21krát, tvrdí analytici, kteří výzkum zpracovávali.
Druhá studie podrobila zkoumání velké hurikány z loňska Marii a Irmu, a také extrémní vichřici Katrinu z roku 2005. Cílem studie bylo pomocí počítačové simulace zjistit, co by se bývalo stalo, kdyby neexistovalo lidmi způsobené globální oteplování. Ukázalo se, že změny klimatu velmi podstatně zvýšily objemy srážek z dešťů během těchto bouří, aniž by navýšily rychlost větru. Obě studie byly publikovány ve věhlasném časopise Nature.
Mohlo by vás zajímat: Jak na pojištění invalidity?
Houston sehrál roli doslova brzdy hurikánu Harvey, když se pohyboval přes četné mrakodrapy v oblasti. Uvedla to studie zpracovaná na University of Iowa. Specialistka na klima a spoluautorka Gabe Vecchi z Princetonské univerzity při publikaci závěrů sdělila, že mrakodrapy donutily hurikán stoupat, což přineslo mnohem větší koncentraci deště v Houstonu. Doslova přirovnala tyto jevy k řece tekoucí přes kamenné překážky a vytvářející přitom bubliny.
Tento efekt byl převažující, nicméně sekundárně byl ovlivněn také dlážděním, zástavbou a betonovými plochami na povrchu města, které bránily přirozenému vsakování vody do půdy. Efekty urbanizace tak znamenaly velké riziko extrémního zaplavení, které se lišilo podle stupně zastavěnosti. Nejvyšší bylo na nejzastavěnějším, a tudíž nejohroženějším severovýchodě města, kde analytici hovořili dokonce o 92násobném riziku nebezpečí velké vody. Další odborník na hurikány a klima Kerry Emanuel komentoval závěry studií takto: „Jsou to reálné kroky vpřed v našem porozumění hurikánům a jejich vlivu na urbanizované zóny.“
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Kolik máme klientů?
Někteří experti však nepovažují studie za přesvědčivé. Kupříkladu texaský státní klimatický expert John Nielsen-Gammon poukázal na fakt, že tým využil při simulaci generický tvar horizontu města namísto skutečné linie houstonských věžáků. Připustil, že hurikán mohly mrakodrapy zpomalit, nicméně výsledky se podle něj liší od skutečného vývoje rychlosti Harveye.
Druhá studie se pokusila podívat zpět na ničivé bouře z minulosti a zkalkulovat efekty z historie a budoucnosti v závislosti na klimatických změnách. Ve třech případech vědci simulovali bouře (beze změny klimatu vlivem skleníkových plynů) a došli k závěrům, že globální oteplování přináší více srážek o 8,9 % v případě hurikánu Maria, o 6,3 % u Irmy a o 8,7 % u hurikánu Katrina. U dalších 15 bouří projektovali vědci jejich „budoucí verze“ v závislosti na oteplování klimatu. Ty samé bouře, jejichž důsledky z minulosti už známe, by ve svých budoucích kopiích byly mnohem více devastující a srážkově vydatnější. „Začínáme vidět vliv klimatických změn na tropické cyklóny a vychází nám, že základním důsledkem jsou dešťové srážky,“ uzavřela Christina Patricola, specialistka na atmosférické jevy z národní laboratoře a vedoucí studie.
Komentáře
Přidat komentář